§ 177 občanský zákoník – Vznik zadržovacího práva
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 177 občanského zákoníku stanoví, že zadržovací právo vzniká jednostranným projevem vůle oprávněné osoby zadržet věc a ukládá této osobě povinnost bezodkladně o zadržení a jeho důvodech vyrozumět dlužníka, přičemž forma vyrozumění závisí na formě původní smlouvy. (§ 177 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Oprávněná osoba je povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho důvodech“
- Judikatura: na § 177 odkazuje 31 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Zadržovací právo vznikne jednostranným úkonem oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věc.
(2) Oprávněná osoba je povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho důvodech; jestliže smlouva, na jejímž základě má věc u sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění písemné.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osoba, která má u sebe cizí movitou věc a chce ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, nemusí žádat o souhlas dlužníka ani soud, stačí, když se rozhodne věc zadržet.
- Jakmile se oprávněná osoba rozhodne věc zadržet, musí o tom dlužníka co nejdříve informovat a sdělit mu, proč věc zadržela.
- Pokud byla smlouva, na základě které má oprávněná osoba věc u sebe, uzavřena písemně (např. písemná smlouva o dílo), musí být i oznámení o zadržení věci dlužníkovi písemné.
Na co si dát pozor
- Je důležité dodržet povinnost bezodkladně vyrozumět dlužníka o zadržení a jeho důvodech, aby nedošlo k pochybnostem o oprávněnosti zadržení.
- Forma vyrozumění musí odpovídat formě původní smlouvy, jinak by vyrozumění nemuselo být platné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 177
Jak soudy aplikují § 177
… I.) a současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před odvolacím soudem (výrok II.). Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky došlo ke konkludentní dohodě o zrušení práva společného užívání (nájmu) sporného bytu a společného členství v družstvu po rozvodu jejich manželství ve smyslu § 177 odst. 2 věty druhé zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 1991 (dále jen „obč. zák.“). Nejpozději do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků (od právní moci rozvodu jejich manželství) …
… práva nájmu družstevního bytu a na tom, kdo z nich bude nadále byt užívat jako výlučný nájemce a člen družstva, nebo těch manželů, o jejichž společných právech ve vztahu k bytovému družstvu nebylo rozhodnuto podle § 705 odst. 2 věty druhé obč. zák. ve znění novely provedené zákonem č. 509/1991 Sb. (dříve podle § 177 odst. 2 věty druhé obč. zák. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb.), ve lhůtě tří let stanovené v § 149 odst. 4 obč. zák., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. [v § 150 odst. 4 obč. zák., ve znění po …
Potud soud vyšel z ustanovení § 175 odst. 1 a 2, § 176 a § 177 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), ve znění účinném do 31. prosince 1991, uváděje, že bývalé manželce žalobce vzniklo nejen právo společného nájmu bytu, ale i společné členství v družstvu.