29 Cdo 695/2011 — Nejvyšší soud

29 Cdo 695/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 4. 2013 Spisová značka:29 Cdo 695/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.695.2011.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bytové družstvo Byty družstevní Dotčené předpisy:§ 159a o. s. ř. § 39 obč. zák. § 49a obč. zák. § 3 předpisu č. 72/1994Sb. § 23 předpisu č. 72/1994Sb. § 24 předpisu č. 72/1994Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:3. 5. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 695/2011ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Z. B., zastoupeného JUDr. Tomášem Kaiserem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Havlíčkova 1682/15, PSČ 110 00, proti žalovanému Ing. T. K., zastoupenému JUDr. Martinem Vlčkem CSc., advokátem, se sídlem v Praze 2, Anglická 521/4, PSČ 120 00, o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 81/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2010, č. j. 10 Cmo 59/2010 - 121, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem ze dne 9. února 2010, č. j. 58 Cm 81/2007 - 101, uložil Městský soud v Praze žalovanému správci konkursní podstaty úpadce Bytového družstva Kavčí skála Říčany „vyloučit“ z konkursní podstaty úpadce ideální polovinu bytové jednotky číslo 1755/60, zapsanou v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, na listu vlastnictví, katastrální území Ř., na pozemku parcelní číslo, listu vlastnictví, katastrální území Ř., spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a pozemku parcelní číslo (bod I. výroku). Dále soud rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). Soud při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel zejména z toho, že: 1/ Manželství, které žalobce (Z. B.) uzavřel dne 26. dubna 1986 s H. B. (dále též jen „H. B.“), rozvedl Okresní soud pro Prahu - východ rozsudkem ze dne 26. srpna 1997, sp. zn. 3 C 11/97. 2/ Dne 26. června 1986 přidělilo představenstvo pozdějšího úpadce žalobci (jenž byl členem pozdějšího úpadce od 7. listopadu 1985) byt, který nyní tvoří bytovou jednotku a 1. listopadu 1988 s ním pozdější úpadce uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí družstevního bytu do osobního užívání, s tím, že členský podíl ve výši 29.415,- Kč byl splacen 9. června 1986 a společné užívání družstevního bytu vzniklo H. B. 3/ Pozdější úpadce (jako převádějící) uzavřel se žalobcem a H. B. (jako přejímajícími) dne 27. května 1998 smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky (dále jen „smlouva o převodu bytové jednotky“), s tím, že jde o převod bytové jednotky na žalobce (jako člena družstva) a jeho manželku (jako společnou členku družstva). Součástí smlouvy o převodu bytové jednotky bylo i finanční vypořádání, dle něhož přejímající uhradili pozdějšímu úpadci částku nesplaceného dlouhodobého investičního úvěru ve výši 51.470,- Kč, 4/ Usnesením ze dne 2. října 1998, sp. zn. 99 K 21/98, prohlásil Krajský obchodní soud v Praze konkurs na majetek úpadce. 5/ Bytová jednotka byla po prohlášení konkursu sepsána do konkursní podstaty úpadce. 6/ Dopisem ze dne 2. prosince 1998 sdělila tehdejší správkyně konkursní podstaty úpadce JUDr. A. V. Katastrálnímu úřadu Praha východ, že neshledává důvody, které by bránily vkladu vlastnického práva (k bytovým jednotkám) v případech, kdy návrh na vklad byl podán před prohlášením konkursu na majetek úpadce. 7/ Usnesením ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. 99 K 21/98, doručeným H. B. dne 13. září 2000, vyzval Krajský obchodní soud v Praze „manžele B.“ k podání žaloby na vyloučení bytové jednotky ze soupisu konkursní podstaty úpadce ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení. Adresátem písemnosti podle společné doručenky byli „Z. a H. B.“). 8/ Rozsudkem ze dne 25. června 2004, sp. zn. 5 Cm 256/2000, který nabyl právní moci 17. srpna 2004, zamítl Městský soud v Praze žalobu, jíž se H. B. vůči žalovanému domáhala vyloučení celé bytové jednotky ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce. 9/ Usnesením ze dne 19. února 2007, č. j. 25 D 1073/2006-78, schválil Okresní soud pro Prahu - východ dohodu o vypořádání dědictví po H. B. (zemřelé 6. července 2006), podle které pozůstalá dcera Helena Havelková (dále jen „H. H.“) a pozůstalý syn Karel Procházka (dále jen „K. P.“) dědí (kromě jiného) každý čtvrtinový podíl na bytové jednotce, 10/ Podle výpisu z katastru nemovitostí (ke dni 9. říjnu 1997) je žalobce evidován jako vlastník jedné ideální poloviny bytové jednotky, a H. H. a K. P. každý jako vlastníci jedné ideální čtvrtiny bytové jednotky. Na tomto základě soud úvodem zdůraznil, že k předpokladům, za nichž může vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty, patří, že: 1/ věc byla správcem konkursní podstaty příslušného úpadce pojata do soupisu majetku konkursní podstaty; 2/ vylučovací žaloba podaná osobou odlišnou od úpadce došla soudu nejpozději posledního dne lhůty určené této osobě k podání žaloby výzvou soudu, který prohlásil konkurs; 3/ žalovaným je správce konkursní podstaty; 4/ v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci, trvají účinky konkursu a věc je nadále sepsána v konkursní podstatě; 5/ osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty, svědčí jí. V takto ustaveném rámci pak k jednotlivým sporným aspektům případu uzavřel následující: A/ K platnosti smlouvy o převodu bytové jednotky. Potud soud vyšel z ustanovení § 175 odst. 1 a 2, § 176 a § 177 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), ve znění účinném do 31. prosince 1991, uváděje, že bývalé manželce žalobce vzniklo nejen právo společného nájmu bytu, ale i společné členství v družstvu. Byt se pak po právu dostal do podílového vlastnictví bývalých manželů (jelikož majetek nebyl vypořádán) a následně do dědického řízení. Takový vztah je založen ze zákona a nic na tom nemůže změnit označení H. B. v záhlaví smlouvy o převodu bytové jednotky jako manželky žalobce a společného člena, ani obdobná chyba v článku III. téže smlouvy (kde patrně mělo dojít k vymazání nebo vyškrtnutí některého z termínů připraveného vzoru smlouvy, k čemuž nedošlo). Smlouvou o převodu bytové jednotky se nezakládá bezpodílové spoluvlastnictví manželů ani podílové spoluvlastnictví; převádí se jí byt členům družstva, jejichž vzájemné majetkové uspořádání je dáno dohodou nebo zákonem. Smlouva o převodu bytové jednotky pak byla uzavřena v zákonem předepsané písemné formě, její obsah není v rozporu se zákonem, zákon neobchází ani není v rozporu s dobrými mravy; proto ji soud nemá za absolutně neplatnou. K poukazu žalovaného na to, že smlouva o převodu bytové jednotky byla uzavřena v době, kdy se úpadce nacházel v konkursní situaci, soud uvedl (vycházeje z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony /zákon o vlastnictví bytů/ a z ustanovení § 27 odst. 7 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání - dále též jen „ZKV“), že plnění zákonné povinnosti bytového družstva nemá nic společného se zabavováním majetku dlužníka na úkor budoucích věřitelů, takže úvahy o možné neúčinnosti právního úkonu dle § 15 ZKV nejsou na místě. Ke vkladovému řízení soud uvedl, že prohlášení konkursu nemá samo o sobě vliv na platnost sjednané převodní smlouvy ani na její obligační účinky. Nedošlo-li po prohlášení konkursu k odstoupení od převodní smlouvy nebo nezanikla-li tato smlouva po prohlášení konkursu jiným způsobem a nejde-li současně o právní úkon neúčinný, trvá i nadále závazek správce převést vlastnické právo k předmětu převodu na nabyvatele. Potud soud odkazuje na „29 Odo 584/2005“ (čímž je zřejmě míněn odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2007, sp. zn. 29 Odo 584/2005, který je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže a vydaná v době od 1. ledna 2001 - veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu). B/ Ke včasnosti vylučovací žaloby. Výzvu k podání vylučovací žaloby, zaslanou na společnou doručenku oběma manželům (rozuměj žalobci a H. B.), převzala H. B. (bývalá manželka žalobce). K vypořádání majetku po rozvodu manželů B. nedošlo. Protože jde o nemovitost, mezi bývalými manžely vzniklo k bytu podílové vlastnictví. Žalobci výzva doručena nebyla. Výzva d