§ 476f občanský zákoník – Závětí povolaný
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 476f stanoví, že osoby, které mají dědit ze závěti nebo ze zákona, a jejich blízcí, nesmí být zapojeni do procesu pořizování závěti v roli úřední osoby, svědka, pisatele, tlumočníka nebo předčitatele. Zajištění nestrannosti: Cílem je zabránit ovlivňování obsahu závěti ze strany osob, které by z ní mohly mít prospěch, nebo jejich blízkých. (§ 476f zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic
- Judikatura: na § 476f odkazuje 19 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zajištění nestrannosti: Cílem je zabránit ovlivňování obsahu závěti ze strany osob, které by z ní mohly mít prospěch, nebo jejich blízkých.
- Omezení rolí: Dědicové (ať už ze závěti nebo ze zákona) a jejich blízcí nemohou být přítomni při pořizování závěti v žádné z uvedených funkcí, které by jim umožňovaly zasahovat do jejího vzniku.
- Širší okruh vyloučených osob: Zákaz se nevztahuje pouze na samotné dědice, ale i na osoby jim blízké, což rozšiřuje okruh osob, které nemohou v těchto rolích působit.
Na co si dát pozor
- Neplatnost závěti: Pokud by byla závěť pořízena v rozporu s tímto ustanovením, mohla by být napadena jako neplatná, což by mohlo vést k dědění podle zákona.
- Definice blízké osoby: Je důležité znát definici blízké osoby podle občanského zákoníku, aby bylo možné správně určit, kdo všechno je z těchto rolí vyloučen.
- Pečlivý výběr svědků a dalších osob: Při pořizování závěti je nutné pečlivě vybírat svědky, pisatele, tlumočníky a předčitatele tak, aby žádná z těchto osob nebyla dědicem ani osobou blízkou dědici.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 476f
Jak soudy aplikují § 476f
Napadené usnesení odvolacího soudu vychází ze závěru, že soud prvního stupně neprovedl potřebné důkazy ve vztahu k otázce způsobilosti svědků závěti ve smyslu ustanovení § 476f zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“; srov. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), když se touto otázkou dosud ani nezabýval, a proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle ustanovení § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. …
Poté, co zjistil, že jedním ze svědků závěti byla manželka závětního dědice P. H. Š. H., dospěl k závěru, že podle ustanovení "§ 476b a § 476f vztažmo k § 116 občanského zákoníku" závěť ze dne 4.12.2008 "nemá zákonnou náležitost, která vyplývá z ustanovení § 476 občanského zákoníku", a "není platná jako celek" a že proto "bude jednáno s dědici ze závěti ze dne 26.10.1982, tedy manželi H. a R. B. a s dědici ze zákona, kterými jsou potomci "předemřelé sestry" B. B. N. N. a H. B. a potomek "předemřelého bratra" …
Podle soudu prvního stupně je závěť ze dne 18.10.2006 neplatná rovněž proto, že svědkyně závěti L. Z. byla z působení svědka při pořízení závěti podle ustanovení § 476f občanského zákoníku vyloučena, neboť byla "v okamžiku pořízení závěti" vůči žalovanému 1) osobou blízkou.