§ 506 občanský zákoník – Jakmile nabyvatel zjistí vadu převzaté věci
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 506 občanského zákoníku stanoví, že nabyvatel věci s vadou ji musí po zjištění vady uschovat po dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady, a v případě rychle se kazící věci ji může po upozornění zcizitele prodat. Pokud zjistíte vadu na věci, kterou jste převzali, musíte ji uchovat, dokud ji zcizitel (ten, kdo vám věc předal) nezkontroluje. (§ 506 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 506 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Jakmile nabyvatel zjistí vadu převzaté věci, je povinen věc uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady.
(2) Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze, může ji nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zjistíte vadu na věci, kterou jste převzali, musíte ji uchovat, dokud ji zcizitel (ten, kdo vám věc předal) nezkontroluje.
- Zcizitel má právo určit přiměřenou dobu, po kterou máte vadnou věc uschovat, aby ji mohl prohlédnout.
- Pokud jde o věc, která se rychle kazí (např. potraviny), můžete ji po upozornění zcizitele prodat, aniž byste čekali na jeho přezkoumání.
Na co si dát pozor
- Nabyvatel má povinnost věc uschovat, nikoli ji ihned vrátit nebo zlikvidovat.
- Při prodeji rychle se kazící věci je nutné zcizitele předem upozornit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 506
Jak soudy aplikují § 506
„Režim § 506 o. z. se nevztahuje na stavby, které jsou věcí ve smyslu občanskoprávním a vznikly před 1. 1.
Podle § 506 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
… vyplacena kupní cena, neboť její úhrada byla dle znění smlouvy „vypořádána“ právě převzetím uvedeného dluhu otce žalobkyně manželi K. Nešlo tu také o propadnou zástavu (jak měla za to žalobkyně), neboť občanský zákoník ve znění účinném v době uzavření smlouvy tuto úpravu neznal a postup podle ustanovení § 495 a § 506 občanského zákoníku tu nebyl dán, neboť tu nebyl získán exekuční titul.