§ 556 občanský zákoník – Nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 556 stanoví, že nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu, pokud by jejich hodnota přesahovala dvě třetiny odhadní ceny. Pokud někdo požaduje jistotu, například pro zajištění dluhu, nesmí požadovat, aby hodnota této jistoty byla vyšší než dvě třetiny její odhadní ceny. (§ 556 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 556 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo požaduje jistotu, například pro zajištění dluhu, nesmí požadovat, aby hodnota této jistoty byla vyšší než dvě třetiny její odhadní ceny.
- Tento limit chrání toho, kdo jistotu poskytuje, aby nemusel dávat nepřiměřeně vysokou jistotu.
- Pokud by například odhadní cena věci byla 100 000 Kč, věřitel může požadovat jistotu v maximální výši 66 666 Kč (dvě třetiny ze 100 000 Kč).
Na co si dát pozor
- Limit se vztahuje na "věc nebo právo" jako jistotu, což může zahrnovat různé formy zajištění, jako je například zástavní právo.
- Je důležité znát odhadní cenu věci nebo práva, které má sloužit jako jistota, aby bylo možné posoudit, zda požadovaná jistota nepřekračuje stanovený limit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 556
Jak soudy aplikují § 556
Cituje znění § 555 odst. 1 a § 556 odst. 1 o. z., jakož i závěry dřívější judikatury vztahující se k zákonu č. 40/1964 Sb., občanskému zákoníku (dále jen „obč. zák.“), zdůraznil, že projev vůle musí být vykládán podle interpretačních pravidel, a to i tehdy, obsahuje-li zákonný termín nebo odkaz na ustanovení zákona.
… z „dohody o narovnání“ není zřejmé, jaký konkrétní závazek a v jaké výši by měl zaniknout, aniž by projev vůle účastníků řízení nejprve podrobil výkladu (interpretaci) podle výše uvedených pravidel a aniž by náležitě reflektoval výše uvedené odlišnosti pravidel výkladu projevu vůle vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 o. z. od pravidel výkladu projevu vůle obsažených v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinném do 31. 12. 2013 (zejména v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák.), a neuvážil-li odvolací soud (dospěl-li k názoru, že předmětná dohoda …
… zda jeho úmysl (záměr) byl nebo musel být žalobci znám (například – za podmínek stanovených v § 213a a 213b o. s. ř. – výslechem žalovaného, popřípadě provedením dalších důkazů navržených účastníky), a ani náležitě nereflektoval výše uvedené odlišnosti pravidel výkladu projevu vůle vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 o. z. od pravidel výkladu projevu vůle obsažených v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. 12. 2013 (zejména v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák.). Závěr odvolacího soudu, že „při absenci …