Vyhláška o požadavcích na systém řízení

(1) Změna systému řízení musí být plánována. Plán změny systému řízení musí být proveden tak, aby nedocházelo ke snižování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(2) Návrh změny systému řízení musí být odůvodněný a musí být hodnocen z hlediska účelu změny systému řízení a jejího budoucího vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(3) Provádění změny systému řízení musí být z hlediska její účinnosti průběžně sledováno a následně nezávisle hodnoceno podle § 10 odst. 1.

(4) Při provádění změny systému řízení musí být záznamem dokumentovány

a) návrh změny systému řízení,

b) rozhodnutí o provedení změny systému řízení,

c) způsob přípravy změny systému řízení,

d) provedení změny systému řízení,

e) způsob a provedení hodnocení změny systému řízení a

f) harmonogram provádění změny systému řízení.

(5) Po provedení změny systému řízení musí být hodnocen její skutečný vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(6) Změnou systému řízení se rozumí též změna procesů a činností v systému řízení.

(7) Pokud změna systému řízení nemá vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení, požadavky odstavců 2 až 5 se neuplatní.

(1) Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich změn musí být zjišťováno, zda jsou

a) vhodné a přiměřené k dosažení bezpečnostního cíle systému řízení a

b) schopny dosahovat plánovaného výsledku.

(2) Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich změn musí být trvale hledány možnosti ke zlepšování systému řízení, včetně procesů a činností a jejich změn.

(3) Při posuzování účinnosti systému řízení musí být určen a používán ukazatel účinnosti procesu.

(4) Ukazatel účinnosti procesu musí být garantem procesu pravidelně hodnocen z hlediska jeho schopnosti poskytovat informace o účinnosti procesu.

(5) Posuzování účinnosti systému řízení musí být prováděno vlastním hodnocením a nezávislým hodnocením.

(1) Vlastní hodnocení musí být pravidelně prováděno u každého procesu garantem procesu porovnáním výstupu procesu s požadavky kladenými na proces dokumentací systému řízení k

a) prověření vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti procesu,

b) identifikaci neshody, která brání v dosažení bezpečnostního cíle systému řízení, nebo jejímu předcházení a

c) nalezení a přijetí opatření k odstranění neshody podle písmene b), nápravného opatření vedoucího k zabránění opakovanému výskytu neshody nebo preventivního opatření k jejímu předcházení.

(2) Vlastní hodnocení musí být plánováno. Plán vlastního hodnocení musí stanovit

a) způsob zavedení vlastního hodnocení,

b) četnost vlastního hodnocení a

c) zaměření vlastního hodnocení v plánovaném období.

(3) Garant procesu provádějící vlastní hodnocení musí

a) stanovit cíl a rozsah vlastního hodnocení,

b) stanovit ukazatel účinnosti procesu, podle kterého má být posuzována účinnost procesu nebo činnosti,

c) zpracovat program provedení vlastního hodnocení,

d) provést porovnání hodnoceného procesu a jeho činností se stanoveným cílem a ukazatelem účinnosti procesu a

e) na základě výsledků vlastního hodnocení navrhnout

1. opatření k odstranění neshody, je-li identifikována,

2. nápravné opatření vedoucí k zabránění opakovanému výskytu neshody a

3. preventivní opatření k předcházení neshodě, včetně návrhu na zlepšení účinnosti procesu.

(1) Nezávislé hodnocení musí hodnotit systém řízení, včetně procesů a činností, a musí být prováděno

a) metodou vhodnou k vyhodnocení schopnosti systému řízení dosáhnout bezpečnostního cíle systému řízení,

b) v pravidelných intervalech a

c) kvalifikovaným pracovníkem s odpovídající pravomocí k jeho provádění, který se nepodílí na plánování, řízení a provádění procesů a činností, které jsou předmětem hodnocení.

(2) Výstup z nezávislého hodnocení musí

a) být formulován jednoznačně a v souladu s jeho zamýšleným užitím pro zlepšování systému řízení,

b) obsahovat informace umožňující jeho přezkoumání a

c) umožňovat přijetí

1. opatření k odstranění neshody, je-li identifikována, a

2. preventivního opatření k předcházení neshodě.

(1) V rámci řízení neshody musí být při odhalování neshody

a) informace o vzniku neshody oznámena pracovníkovi, který je určen k zajištění nápravy neshody, neprodleně po jejím zjištění,

b) identifikovány znaky neshody neprodleně po jejím zjištění,

c) neshoda dokumentována neprodleně po jejím zjištění,

d) zaveden postup pro nakládání s procesy a činnostmi, jejich vstupy a výstupy a zdroji, kterých se neshoda týká, včetně plánu odstranění neshody,

e) stanoveny požadavky k zamezení nevhodného nakládání s procesy a činnostmi a jejich vstupy, výstupy nebo zdroji, kterých se neshoda týká,

f) hodnocen vzniklý a možný dopad neshody na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a

g) v případě zjištění podvodné, padělané nebo podezřelé položky neprodleně informován Úřad.

(2) V rámci řízení neshody musí být při nápravě neshody

a) hodnocena závažnost neshody,

b) proveden rozbor příčin neshody,

c) určeno a provedeno opatření k odstranění neshody,

d) provedené opatření k odstranění neshody sledováno a vyhodnocováno z hlediska stavu jeho provádění a jeho účinnosti,

e) vyhodnocena potřeba nápravného opatření vedoucího k předcházení opakovanému výskytu neshody,

f) určeno a provedeno nápravné opatření vedoucí k předcházení opakovanému výskytu neshody přiměřené následku neshody a

g) provedené nápravné opatření vedoucí k předcházení opakovanému výskytu neshody sledováno a vyhodnocováno z hlediska stavu jeho provádění a jeho účinnosti.

(1) K zajištění kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti v systému řízení musí být

a) stanoveny kvalifikační požadavky, včetně délky odborné praxe, a požadavky na jazykové a komunikační dovednosti odpovídající druhu a významu procesu a činnosti, které pracovník provádí,

b) užíván systém teoretické přípravy pracovníků provádějících procesy a činnosti,

c) užíván systém praktického výcviku pracovníků provádějících procesy a činnosti a

d) hodnocena účinnost systému teoretické přípravy a praktického výcviku pracovníků provádějících procesy a činnosti.

(2) Požadavky podle odstavce 1 musí být plněny tak, aby pracovník provádějící procesy a činnosti byl schopen vykonávat proces a činnost a byl seznámen s vlivem procesu a činnosti na zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(3) Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být před prvním zahájením procesu a činnosti a následně pravidelně nezávisle ověřována.

(4) Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být trvale udržována tak, aby bylo zajištěno plnění požadavků na procesy a činnosti a jejich účinnost.

(1) K trvalému rozvíjení kultury bezpečnosti v systému řízení osoby zavádějící systém řízení musí být

a) účinně zajištěna srozumitelnost hlavních principů kultury bezpečnosti pro vůdčí pracovníky a pracovníky, kteří provádějí procesy a činnosti, a jejich informovanost o nich,

b) účinně zajištěno vyhledávání informací o dosahování bezpečnostního cíle systému řízení vůdčím pracovníkem a jejich sdílení s jinými pracovníky osoby zavádějící systém řízení,

c) účinně vytvářeny podmínky pro informování vůdčího pracovníka o způsobu dosahování bezpečnostního cíle systému řízení osobou zavádějící systém řízení pracovníky této osoby,

d) účinně zajištěno, že činnost vůdčích pracovníků povede k rozvíjení kultury bezpečnosti v celém rozsahu odpovídajícím zaměření osoby zavádějící systém řízení, a to i pro pracovníky, vůdčí pracovníky a organizaci, zejména k

1. podpoře hlášení problémů souvisejících s jadernou bezpečností, radiační ochranou, technickou bezpečností, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné události,

2. rozvíjení dotazovacího přístupu a

3. nápravě jednání nebo podmínek, které mohou mít nepříznivý vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události,

e) účinně zajištěna připravenost pracovníka osoby zavádějící systém řízení k činnosti nutné k dosahování bezpečnostního cíle systému řízení, a to s využitím jeho kompetence, kterou musí osoba zavádějící systém řízení udržovat ze svých vnitřních zdrojů, zahrnující

1. kompetenci pro vedení k jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události na všech úrovních řízení,

2. kompetenci pro podporu a udržování silné kultury bezpečnosti a

3. odborné znalosti pro pochopení technických, lidských a organizačních aspektů nebo činností pro zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události,

f) pracovník osoby zavádějící systém řízení veden vůdčím pracovníkem k vyhledávání příležitostí ke zlepšování systému řízení a procesů a činností a vytvářeny podmínky k tomuto vyhledávání,

g) systém řízení používán způsobem vedoucím k dosahování bezpečnostního cíle systému řízení a ke zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a k rozvíjení kultury bezpečnosti tím, že jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události

1. jsou zohledňovány při veškerém rozhodování a

2. nejsou ohroženy přijatými rozhodnutími,

h) posouzena přiměřenost, vhodnost a účinnost zdrojů přiměřeně podle § 8 až 10 a

i) znalosti a informace v rámci organizace spravovány jako zdroj.

(2) Osoba zavádějící systém řízení musí zajistit, aby vůdčí pracovník přispíval k neustálému rozvíjení kultury bezpečnosti tím, že

a) všichni pracovníci osoby zavádějící systém řízení přispívají k rozvíjení kultury bezpečnosti,

b) svým chováním a jednáním podporuje důvěru, spolupráci, konzultace a komunikaci a vyzývá k nim,

c) používá opatření podporující dotazovací přístup a učící se přístup na všech úrovních a vyhýbá se sebeuspokojení, nevšímavosti a vědomé nečinnosti v oblastech spojených s jadernou bezpečností, radiační ochranou, technickou bezpečností, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné události,

d) používá systémový přístup, ve kterém jsou zohledněny interakce mezi technickými, lidskými a organizačními faktory a

e) provádí pravidelné vlastní hodnocení kultury bezpečnosti podle procesní role, kterou zastává.

(3) Osoba zavádějící systém řízení musí zajistit, aby pravidelné hodnocení kultury bezpečnosti bylo

a) prováděno nejméně jednou ročně na všech úrovních řízení a pro všechny pozice v organizační struktuře,

b) prováděno nejméně jednou ročně ve formě sebehodnocení vůdčích pracovníků v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a kultury bezpečnosti za využití odborníků na hodnocení vedení a kultury bezpečnosti a

c) dokumentováno včetně závěrů hodnocení a přijatých opatření pro rozvíjení kultury bezpečnosti.

(4) Výsledek hodnocení kultury bezpečnosti musí být oznamován každému pracovníkovi osoby zavádějící systém řízení a jejího dodavatele výrobku nebo služby.

(5) Osoba zavádějící systém řízení musí zajistit, aby na základě závěrů hodnocení kultury bezpečnosti byla přijata opatření pro podporu a udržení kultury bezpečnosti, zejména pro zlepšení vedení pro jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události a k podpoření učícího se přístupu.

Dokumentace systému řízení musí zahrnovat

a) politiku bezpečnosti obsahující

1. popis bezpečnostního cíle systému řízení a

2. celkové záměry a zaměření osoby zavádějící systém řízení ve vztahu k bezpečnostnímu cíli systému řízení,

b) dokument obsahující popis systému řízení, kterým je program systému řízení, pokud jej osoba zavádějící systém řízení podle § 29 odst. 1 písm. a) atomového zákona musí mít, a to v rozsahu

1. organizační struktury osoby zavádějící systém řízení,

2. práv a povinností pracovníků, kteří plánují, řídí, provádějí a hodnotí procesy a činnosti, a jejich vzájemných vztahů, způsobu komunikace a způsobu rozhodování na každé úrovni řízení,

3. způsobu komunikace osoby zavádějící systém řízení s dodavatelem výrobku nebo služby, jinou osobou, která se podílí na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, a s Úřadem,

4. procesů a činností, jejich výstupů a jejich vzájemného působení vycházející z politiky bezpečnosti podle písmene a) a obsahující informace o jejich přípravě, přezkoumání, ověření a validaci, je-li vyžadována, provádění, hodnocení a zlepšování a zaznamenávání údajů vztahujících se k procesům a činnostem a jejich výstupům a

5. řízení záznamů podle písmene c),

c) záznamy

1. způsobu provedení procesu a činnosti,

2. dosaženého výstupu při plnění požadavků na systém řízení a výstupu procesů a činností a

3. naplňování požadavků jiné dokumentace systému řízení,

d) požadavky na procesy a činnosti prováděné dodavatelem výrobku nebo služby a

e) jinou dokumentaci osoby zavádějící systém řízení, která je využívána k řízení procesů a činností při dosahování bezpečnostního cíle systému řízení; touto dokumentací jsou zejména smlouvy, programy, plány, seznamy, dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřní předpisy.

(1) Dokumentace systému řízení musí být

a) zpracována tak, aby postup v ní popsaný

1. umožňoval dosažení bezpečnostního cíle systému řízení a

2. vedl k plnění integrovaných požadavků,

b) před svým zavedením podrobena přezkoumání podle § 5,

c) schválena pracovníkem k tomu určeným,

d) strukturována od obecného ke konkrétnímu, srozumitelná, čitelná a vzájemně provázaná, úplná a jednoznačná, jednoznačně identifikovatelná a sledovatelná,

e) bezpečně ukládána a uchovávána po dobu stanovenou v dokumentaci systému řízení,

f) s výjimkou dokumentace vztahující se k plánování v systému řízení pravidelně zhodnocena v celém rozsahu v průběhu tří po sobě jdoucích let z hlediska

1. plnění požadavků na procesy a činnosti, které popisuje, a

2. účinnosti procesů a činností a

g) s výjimkou dokumentace vztahující se k plánování v systému řízení udržována v souladu s výsledky zhodnocení podle písmene f).

(2) Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) musí být

a) oznamována pracovníkům na všech úrovních řízení a dodavateli výrobku nebo služby tak, aby byly požadavky v ní obsažené vždy naplněny v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti,

b) průběžně sledována z hlediska plnění bezpečnostního cíle systému řízení a

c) pravidelně jednou ročně hodnocena osobou zavádějící systém řízení z hlediska přiměřenosti a účinnosti jejího zavedení.

(3) Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) musí stanovit požadavek na soustavné zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení prostřednictvím

a) identifikace a hodnocení nových informací vztahujících se k jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

b) hodnocení bezpečnosti a

c) včasného provedení opatření ke zvýšení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

Program systému řízení musí obsahovat

a) předmět, místo výkonu a rozsah povolované činnosti,

b) s výjimkou pracoviště III. kategorie identifikační údaje přímého dodavatele výrobku nebo služby využívaného osobou zavádějící systém řízení v rozsahu obdobném údajům podle písmene a),

c) výčet procesů a činností, na které se program systému řízení vztahuje, s ohledem na druh povolované činnosti, včetně vyznačení procesu, který bude zajišťován dodavatelským způsobem,

d) identifikaci pracovníka, který je povinen zajistit koordinaci a udržování systému řízení a shodu systému řízení s požadavky této vyhlášky, a popis práv a povinností tohoto pracovníka,

e) informace o systému řízení zahrnující popis

1. práv, povinností a vzájemných vztahů pracovníků, kteří plánují, řídí, ověřují a hodnotí procesy a činnosti,

2. vzájemných vazeb a členění útvarů podílejících se na plánování, řízení, provádění, přezkoumání, ověření a validaci, je-li vyžadována, procesů a činností,

3. způsobu vnitřní komunikace a komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby a s Úřadem,

4. způsobu zajištění plnění požadavků této vyhlášky vztahujících se k povolované činnosti, včetně jednoznačné identifikace dokumentace, podle které se tyto požadavky zajišťují,

5. způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a procesů a činností, včetně popisu principů zajištění nezávislosti hodnocení systému řízení a vlastního hodnocení a zaznamenávání výsledku hodnocení,

6. způsobu ověřování schopnosti dodavatele výrobku nebo služby dodávat požadovaný výrobek nebo službu, včetně způsobu zajišťování kvality výrobku nebo služby, a jeho schopnosti plnit požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a

7. s výjimkou pracoviště III. kategorie rozsahu a způsobu uplatnění požadavků této vyhlášky na systém řízení dodavatele výrobku nebo služby, včetně způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a hodnocení procesů a činností, které jsou prováděny dodavatelským způsobem, a

f) popis způsobu a četnosti provádění aktualizací programu systému řízení.

Systém řízení při provádění nebo zajišťování činností v rámci expozičních situací na pracovištích III. kategorie musí splňovat požadavky § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 písm. b) až e), § 15 odst. 1 a § 16.

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.

Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.

Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.