Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny

Výnos přiřazované dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu.

(1) Poplatníkem české dorovnávací daně je

a) česká členská entita, která

1. není stálou provozovnou a

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny,

b) hlavní entita, která je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, jejíž součástí je stálá provozovna, která je

1. českou členskou entitou, nebo

2. entitou, která není z žádného státu a jejíž činnosti jsou vykonávány v České republice; to neplatí, je-li prováděna mezinárodní smlouva, podle které nejsou příjmy takové stálé provozovny podrobeny zdanění v České republice,

c) entita s prvkem daňové transparence, která

1. je ustavena podle právního řádu České republiky,

2. je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny a

3. není z žádného státu.

(2) Pro účely české dorovnávací daně se hledí na

a) skupinu společných podniků podle § 110 jako na samostatnou velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu,

b) společný podnik a jeho přidružené osoby podle § 110 jako na členské entity velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny podle písmene a).

(1) Předmětem české dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných českých členských entit a nízce zdaněných entit, které nejsou z žádného státu a jsou poplatníky české dorovnávací daně, v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, kterou entitou byl dosažen.

(2) Předmět české dorovnávací daně vzniká za každou velkou skupinu samostatně.

(1) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za jednotlivou podskupinu činí jurisdikční dorovnávací daň skupiny určenou postupem podle § 79 a upravenou podle odstavců 3 až 5 pro stát, ze kterého je pro účely určení jurisdikční dorovnávací daně skupiny daný poplatník české dorovnávací daně.

(2) Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za podskupinu tvořenou investičními entitami činí úhrn dílčích dorovnávacích daní určený podle druhu investiční entity postupem podle § 75 nebo 76 upraveným podle odstavců 3 až 5.

(3) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň nepovažuje daň přiřaditelná podle § 66 odst. 1 písm. a), c) ani d).

(4) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň ve vztahu ke členské entitě nepovažuje také daň vykázaná ve finančních výkazech její vlastnické členské entity, s výjimkou srážkové daně vybírané ve vztahu k rozdělení zisku této členské entity přiřaditelné podle § 66 odst. 1 písm. e).

(5) Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se při výpočtu jurisdikční dorovnávací daně skupiny nezohlední

a) česká dorovnávací daň vzniklá členské entitě z téže podskupiny jako daný poplatník a

b) část dodatečné dorovnávací daně, která vznikla z důvodu nevybrání kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně státem, který tuto daň stanovil, a to ve lhůtě pro placení kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně stanovené

1. tímto zákonem v případě České republiky, nebo

2. právním řádem jiného členského státu v případě jiného členského státu, pokud je tato lhůta rovnocenná lhůtě stanovené tímto zákonem.

(6) Pro účely české dorovnávací daně se podskupinou rozumí

a) společenství poplatníků, pro které je podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich prováděcího rámce nutné při výpočtu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vypočítat efektivní daňovou sazbu a jurisdikční dorovnávací daň skupiny odděleně od ostatních poplatníků,

b) investiční entita nebo pojišťovací investiční entita podle § 75, která je poplatníkem české dorovnávací daně,

c) společenství investičních entit a pojišťovacích investičních entit podle § 76, která jsou poplatníkem české dorovnávací daně.

(1) Podíl poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani za jednotlivou podskupinu činí součin

a) celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za tuto podskupinu a

b) podílu

1. alokační částky poplatníka a

2. úhrnu alokačních částek všech poplatníků české dorovnávací daně z téže podskupiny.

(2) Alokační částka poplatníka činí součin

a) čistého kvalifikovaného zisku poplatníka a

b) kladného rozdílu

1. minimální daňové sazby a

2. efektivní daňové sazby poplatníka.

(3) Je-li alokační částka všech poplatníků v dané podskupině nulová, platí, že alokační částka těchto poplatníků činí 1 Kč.

(4) Efektivní daňová sazba poplatníka činí podíl

a) úhrnu upravených výší zahrnutých daní tohoto poplatníka za výkazní období a

b) čistého kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka za výkazní období podle písmene a).

(5) Efektivní daňová sazba podle odstavce 4 vyjádřená v procentních bodech se zaokrouhluje na 4 platná desetinná místa.

(6) Čistý kvalifikovaný zisk podle odstavců 2 a 4 ve vztahu k jednotlivému poplatníkovi činí kladný rozdíl

a) kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka vzniklého za výkazní období a

b) kvalifikované ztráty tohoto poplatníka vzniklé za výkazní období podle písmene a).

(7) Ustanovení § 119 odst. 3 až 5 se použijí při určení podílu poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani obdobně.

Česká dorovnávací daň činí podíl poplatníka na celkové tuzemské dani za podskupinu, ve které je zařazen.

Zdaňovacím obdobím české dorovnávací daně je výkazní období.

Výnos české dorovnávací daně je příjmem státního rozpočtu.

(1) Správcem dorovnávací daně je Specializovaný finanční úřad.

(2) Vyhledávací činnost a kontrolní postupy při správě dorovnávací daně může provádět také jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně. Správce dorovnávací daně může za podmínek podle daňového řádu dožádat jiný finanční úřad než správce dorovnávací daně o provedení dalších úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů.

Je-li poplatníkem dorovnávací daně jako zmocněnec zvolen jiný poplatník, který je součástí téže skupiny, může si tento zmocněnec zvolit dalšího zmocněnce.

(1) Poplatník dorovnávací daně, který nemá sídlo na území členského státu, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v členském státě, a to v rozsahu, ve kterém toto doručování není poplatníkem zahrnuto v rozsahu jiného zmocnění.

(2) Pokud si poplatník dorovnávací daně nezvolí zmocněnce podle odstavce 1, ukládají se písemnosti pro něho u správce dorovnávací daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, a v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení. Správce dorovnávací daně učiní pokus vyrozumět poplatníka o těchto písemnostech, pokud je jeho sídlo známo, a sepíše o tom úřední záznam.

(1) Formulářové podání k dorovnávací dani lze učinit pouze elektronicky prostřednictvím

a) informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky, nebo

b) datové schránky.

(2) Úkon učiněný jiným způsobem než podle odstavce 1 nemá účinky podání učiněného elektronicky. Ustanovení daňového řádu o dodatečném potvrzení úkonu učiněného jiným způsobem se nepoužije.

Pro účely dorovnávacích daní se výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny provádí s přesností na 6 platných desetinných míst. Postupné zaokrouhlování ve 2 nebo více stupních je nepřípustné.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen podat informační přehled k dorovnávací dani nejpozději do 15 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny nízce zdaněná členská entita nebo zda má taková členská entita nadměrný zisk. Je-li zdaňovací období vstupním obdobím skupiny, je poplatník povinen podat informační přehled nejpozději do 18 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.

(3) Informační přehled k dorovnávací dani je formulářovým podáním.

(4) Lhůtu pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(1) Před uplynutím lhůty k podání informačního přehledu k dorovnávací dani může poplatník nahradit informační přehled, který již podal, opravným informačním přehledem. Takto lze nahradit i již podaný opravný informační přehled.

(2) V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného informačního přehledu a k předchozímu informačnímu přehledu se nepřihlíží.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen spolu s dodatečným daňovým přiznáním podat dodatečný informační přehled.

(2) Poplatník není povinen podat dodatečný informační přehled podle odstavce 1, pokud by změny vyplývající z dodatečného daňového přiznání podle odstavce 1 nevedly ke změně posledního podaného informačního přehledu nebo dodatečného informačního přehledu. Tuto skutečnost je poplatník povinen správci daně oznámit spolu s podáním dodatečného daňového přiznání.

Nepodá-li poplatník dorovnávací daně informační přehled nebo dodatečný informační přehled, může jej správce daně vyzvat k jeho podání.

(1) Povinnost poplatníka přiřazované dorovnávací daně podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období

a) u správce daně státu, s jehož příslušným orgánem uzavřel příslušný orgán České republiky pro dané zdaňovací období dokument k provedení mezinárodní smlouvy umožňující automatickou výměnu informačních přehledů k dorovnávací dani, podala ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani stanovené tímto zákonem

1. nejvyšší mateřská entita z tohoto státu, nebo

2. určená podávající entita z tohoto státu a

b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani.

(2) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podle odstavce 1 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k přiřazované dorovnávací dani podala.

(3) Na členský stát se hledí jako na stát podle odstavce 1 písm. a).

(4) Odstavce 1 až 3 se na dodatečný informační přehled k přiřazované dorovnávací dani použijí obdobně.

(1) Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou, pokud tento informační přehled za dané zdaňovací období

a) podal ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani stanovené tímto zákonem jiný poplatník české dorovnávací daně, který je členskou entitou téže skupiny, a

b) splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani.

(2) Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou také, pokud

a) je splněna povinnost podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani a

b) informační přehled k přiřazované dorovnávací dani splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani.

(3) Považuje-li se povinnost poplatníka podat informační přehled k české dorovnávací dani podle odstavce 1 nebo 2 za splněnou, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani společně s identifikačními a kontaktními údaji entity, která informační přehled k české dorovnávací dani podala.

(4) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani považuje za splněnou také tehdy, pokud jej při splnění ostatních podmínek podle odstavce 1 nebo 2 podá členská entita skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence. Poplatník je v takovém případě povinen podat oznámení podle odstavce 3.

(5) Odstavce 1 až 4 se na dodatečný informační přehled k české dorovnávací dani použijí obdobně.

(1) Poplatník dorovnávací daně je povinen podat daňové přiznání k této dani nejpozději do 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.

(3) Lhůtu pro podání daňového přiznání nelze prodloužit.

(1) Povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně nevzniká.

(2) Daňová pohledávka k dorovnávací dani vzniká pro potřeby insolvenčního řízení k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání k této dani.

Poslední známou daní se pro účely dorovnávací daně rozumí daň ve výši odpovídající součtu

a) daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání,

b) případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a

c) případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední.

(1) Daň tvrzená poplatníkem dorovnávací daně v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.

(2) V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.

(3) Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.

(4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.

(5) Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce dorovnávací daně předepíše do evidence daní.

K doměření dorovnávací daně z moci úřední může dojít také, pokud správce dorovnávací daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši.

Dodatečné daňové přiznání k dorovnávací dani na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat v posledním roce běhu lhůty pro stanovení daně.

(1) Českou dorovnávací daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která počne běžet dnem splatnosti této daně a skončí uplynutím 4 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém se tato daň stala splatnou.

(2) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem.

(3) Dorovnávací daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která končí spolu s lhůtou pro stanovení této daně.

(4) Ustanovení daňového řádu o prodloužení, přerušení a stavení lhůty pro stanovení daně a lhůty pro placení daně se nepoužijí.

(5) Odstavce 2 až 4 se nepoužijí na přiřazovanou dorovnávací daň.

Pro stanovení a placení příslušenství dorovnávací daně se uplatní lhůty podle daňového řádu.

Pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy za porušení povinnosti při správě dorovnávací daně může správce dorovnávací daně uložit až do 1 500 000 Kč.

(1) Pro účely určení efektivní daňové sazby skupiny pro vstupní období této skupiny a pro všechna následující výkazní období se zohlední všechny odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy zohledněné nebo vykázané za toto vstupní období ve finančních výkazech nebo v příloze účetní závěrky všech členských entit ze státu, pro který se určuje efektivní daňová sazba skupiny.

(2) Odložená daňová pohledávka a odložený daňový dluh se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní sazba nižší. Odloženou daňovou pohledávku, která byla vykázána ve výši určené na základě nižší daňové sazby, než je minimální daňová sazba, lze zohlednit ve výši určené na základě minimální daňové sazby, je-li poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě. K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání souvisejícímu s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží.

(3) Odložená daňová pohledávka vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty se při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 nezohlední, pokud tato odložená daňová pohledávka vznikla na základě transakce, která se uskuteční po 30. listopadu 2021.

(4) Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední také

a) odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku vládního uspořádání vzniklého nebo změněného po 30. listopadu 2021, ze kterého plyne konkrétní nárok na daňové zvýhodnění nebo jinou daňovou úlevu, který by bez tohoto uspořádání nevznikl,

b) odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku volby nebo rozhodnutí, které členská entita provedla nebo změnila po 30. listopadu 2021 a které zpětně mění zacházení s transakcí při určení jejího zdanitelného zisku ve zdaňovacím období, za které je již stanovena daň nebo je podáno daňové tvrzení,

c) odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek vzniklé v důsledku rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů, pokud je daňová základna nebo hodnota určena pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí po 30. listopadu 2021 a před vstupním obdobím skupiny,

d) odložená daňová pohledávka přiřaditelná ztrátě vzniklé více než pět účetních období přede dnem nabytí účinností nově zavedené daně z příjmů právnických osob ve státě, v němž předtím taková daň nebyla.

(5) Po přechodné období se zohlední odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c), přičemž přechodné období zahrnuje všechna výkazní období začínající v období

a) od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2025, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2027, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. a) nebo b),

b) od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2028, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. c).

(6) Odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c) se v přechodném období zohlední pouze do výše 20 %. Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se při určení efektivní daňové sazby zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní daňová sazba nižší.

(7) Pro účely odstavců 5 a 6 se nezohlední odložená daňová pohledávka nebo její část, která vznikla v důsledku

a) vládního uspořádání podle odstavce 4 písm. a) vzniklého nebo změněného po 18. listopadu 2024,

b) volby nebo rozhodnutí provedených nebo změněných po 18. listopadu 2024, mění-li současně zacházení s transakcí podle odstavce 4 písm. b), nebo

c) rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů vzniklého na základě daně z příjmů právnických osob určeného pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí po 18. listopadu 2024.

(8) Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední náklad na odloženou daň přiřaditelný pohledávce podle odstavce 5 vzniklý v důsledku volby nebo rozhodnutí, podmínek vládního uspořádání anebo účetní metody, které nabyly účinnosti po 18. listopadu 2024.

(9) Je-li mezi členskými entitami uskutečněn převod aktiv nebo jiná podobná transakce v období počínajícím po 30. listopadu 2021 a končícím dnem předcházejícím prvnímu dni vstupního období, určí se základ nabytých aktiv s výjimkou zásob na základě účetní hodnoty převáděných aktiv zcizující členské entity při zcizení, přičemž odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy se určí na takto určeném základě nabytých aktiv.

(1) Uplatňuje-li se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň ve vztahu ke členské entitě v dřívějším výkazním období než přiřazovaná dorovnávací daň, použijí se ve výkazním období, kdy se poprvé uplatňuje přiřazovaná dorovnávací daň, pravidla podle odstavců 2 až 6.

(2) Nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň podle § 60 odst. 2 nebo § 65 se vyloučí od počátku výkazního období podle odstavce 1.

(3) Ustanovení § 62 se nepoužije na odložený daňový dluh, který byl zohledněn při výpočtu efektivní daňové sazby pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně a nebyl opětovně zachycen před výkazním obdobím podle odstavce 1. Ustanovení § 62 se použije pouze na odložené daňové dluhy za výkazní období od výkazního období podle odstavce 1.

(4) Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty za výkazní období předcházející výkaznímu období podle odstavce 1 se nezohlední. Na výkazní období podle odstavce 1 se hledí jako na první přípustné období pro dlouhodobé rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty.

(5) Všechny dříve zohledněné odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy se nezohlední a k začátku výkazního období podle odstavce 1 se postupuje podle § 141 odst. 1 a 2 obdobně.

(6) Ustanovení § 141 odst. 3 se použije pouze ve vztahu k transakcím uskutečněným v období počínajícím po 30. listopadu 2021 a končícím dnem předcházejícím prvnímu dni výkazního období podle odstavce 1. Pokud kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vznikla v důsledku použití § 88 na odloženou daňovou pohledávku vyplývající ze ztráty, hledí se na ni pro účely § 141 odst. 3, jako by nešlo o odloženou daňovou pohledávku vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty.

(1) Na přiřazovanou dorovnávací daň stanovenou poplatníkovi podléhajícímu pravidlu pro zahrnutí zisku, který je nejvyšší mateřskou entitou nebo střední mateřskou entitou, a na přiřazovanou dorovnávací daň stanovenou české členské entitě, která je součástí téže skupiny jako tento poplatník, se hledí jako na přiřazovanou dorovnávací daň stanovenou v nulové výši, pokud je přiřazovaná dorovnávací daň stanovena za výkazní období

a) považované za období počáteční fáze mezinárodní činnosti skupiny, která je velkou nadnárodní skupinou, a započaté v období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let počínajících prvním dnem prvního z výkazních období, ve kterém je tato skupina velkou nadnárodní skupinou, nebo

b) započaté v období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let počínajícím prvním dnem prvního z výkazních období, ve kterém je skupina velkou vnitrostátní skupinou.

(2) Pro účely určení celkové dorovnávací daně se na dílčí dorovnávací daň členské entity z členského státu, která je součástí skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita je ze třetího státu, hledí jako na dílčí dorovnávací daň stanovenou v nulové výši, pokud je tato daň stanovena za výkazní období

a) považované za období počáteční fáze mezinárodní činnosti této skupiny a

b) započaté v období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let počínajícím prvním dnem prvního z výkazních období, ve kterém je tato skupina velkou nadnárodní skupinou.

(3) Výkazní období velké nadnárodní skupiny se považuje za období počáteční fáze mezinárodní činnosti této skupiny, pokud v tomto výkazním období

a) jsou členské entity této skupiny nejvýše z 6 různých států a

b) součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských entit této skupiny z jiného než referenčního státu nepřesahuje částku odpovídající 50 000 000 EUR.

(4) Referenčním státem podle odstavce 3 se rozumí stát s nejvyšší celkovou hodnotou hmotných aktiv této skupiny v prvním z výkazních období, ve kterých je skupina velkou nadnárodní skupinou.

(5) Celkovou hodnotou hmotných aktiv skupiny v určitém státě podle odstavce 4 se rozumí součet čisté účetní hodnoty všech hmotných aktiv všech členských entit velké nadnárodní skupiny z tohoto státu.

(6) Určená podávající entita, která je poplatníkem podle tohoto zákona, podá správci daně oznámení o zahájení prvního z výkazních období, která se považují za období počáteční fáze mezinárodní činnosti velké nadnárodní skupiny, ve lhůtě pro podání informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani za toto výkazní období.

Pro výkazní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se tento zákon nepoužije.

(1) Pro výkazní období započaté přede dnem 31. prosince 2024 se nepoužije část druhá hlava V díl 2.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nejvyšší mateřská entita skupiny, jejíž součástí je poplatník přiřazované dorovnávací daně, je z členského státu, který učinil rozhodnutí odložit účinnost pravidla pro zahrnutí zisku a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk po 6 po sobě jdoucích výkazních období počínajících od 31. prosince 2023 z důvodu, že z tohoto státu je k 31. prosinci 2023 nejvýše 12 nejvyšších mateřských entit.

(3) Nastane-li ve výkazním období případ podle odstavce 2, podléhá v něm členská entita, která není investiční entitou, pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk.

(1) Pro účely určení zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty skupiny v daném státě se ve výkazních obdobích kalendářních let 2023 až 2032 při určení vyňatých mzdových nákladů a vyňatých hmotných aktiv členské entity namísto koeficientů ve výši 5 % podle § 82 odst. 4 a 5 použijí koeficienty stanovené v příloze k tomuto zákonu.

(2) Hodnota stanovená pro daný kalendářní rok podle odstavce 1 se použije pro výkazní období započatá v období po 31. prosinci kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je hodnota stanovena, do 31. prosince kalendářního roku, pro který je hodnota stanovena.

Je-li skupina ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona velkou nadnárodní skupinou nebo velkou vnitrostátní skupinou, počíná období 5 po sobě bezprostředně následujících kalendářních let

a) podle § 142 odst. 1 dnem 31. prosince 2023,

b) podle § 142 odst. 2 dnem 31. prosince 2024.

Je-li rozhodnutí ohledně zcizení místních hmotných aktiv podle § 51 učiněno pro výkazní období předcházející pátému výkaznímu období členské entity započatému ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto rozhodnutí namísto pětiletého období pro období, které odpovídá počtu výkazních období členské entity, která již započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(1) Entitě, která je zahraniční ovládanou společností ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, se ve vztahu k výkaznímu období započatému do 31. prosince 2025 a skončenému do 30. června 2027 přiřadí zahrnutá daň ve výši součinu

a) podílu

1. koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností této entity a

2. úhrnu koeficientů pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností všech ovládaných zahraničních společností v tomto smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností majících stejnou ovládající společnost jako tato entita a

b) daně vzniklé v souladu s tímto smíšeným režimem zdanění ovládaných zahraničních společností její ovládající společnosti.

(2) Koeficient pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností podle odstavce 1 písm. a) činí pro jednotlivou ovládanou zahraniční společnost součin

a) přiřaditelného zisku této ovládané zahraniční společnosti a

b) kladného rozdílu

1. sazby rozhodné pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností a

2. upravené efektivní daňové sazby pro stát, ze kterého je tato ovládaná zahraniční společnost.

(3) Upravená efektivní daňová sazba členské entity činí

a) efektivní daňovou sazbu skupiny, při jejímž výpočtu se

1. nezohlední zahrnutá daň, která je vykázána ve finančních výkazech její přímé nebo nepřímé vlastnické členské entity v rámci režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, a

2. zohlední kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň stanovená členské entitě, pokud smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností připouští daňové zvýhodnění pro kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň za stejných podmínek jako pro jakoukoliv jinou zahrnutou daň,

b) v případě, že je pro daný stát učiněno rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí, zjednodušenou efektivní daňovou sazbu skupiny podle § 92g odst. 2,

c) v případě, že je pro daný stát učiněno rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani, podíl

1. součtu úhrnu daní zohledněných při výpočtu efektivní daňové sazby skupiny pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně a úhrnu případných kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní podle písmene a) bodu 2 a

2. úhrnu účetních zisků nebo ztrát zohledněných pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně, nebo

d) v případě, že se podle tohoto zákona neurčuje efektivní daňová sazba pro daný stát a nejde-li o případ podle písmene b) ani c), sazbu vypočtenou postupem podle § 92g odst. 2, při kterém se namísto výsledku hospodaření před zdaněním vykázaného v kvalifikované zprávě podle zemí podle § 92d odst. 4 písm. a) v tomto státě za dané výkazní období použije výsledek hospodaření před zdaněním vykázaný v kvalifikovaném finančním výkazu podle § 92d odst. 4 písm. b).

(4) Odstavec 3 písm. b) a c) se nepoužijí na členské entity, na které se nevztahuje rozhodnutí ohledně použití pravidla bezpečného přístavu podle odstavce 3 písm. b) ani c).

(5) Je-li ve vztahu k danému státu podle tohoto zákona určováno více upravených efektivních daňových sazeb, použije se pro účely výpočtu koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností ta z nich, která se vztahuje ke směšovací podskupině, do které patří daná členská entita.

(6) U ovládané zahraniční společnosti, která není členskou entitou skupiny, se pro účely výpočtu koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností použije

a) upravená efektivní daňová sazba, která se vztahuje ke směšovací podskupině z daného státu, která má nejvyšší úhrn přiřaditelných zisků entit, které do ní patří, nebo

b) upravená efektivní daňová sazba podle odstavce 3 písm. a), při jejímž výpočtu se vychází z úhrnu zisků a daní vykázaných ve finančních výkazech všech ovládaných zahraničních společností ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností ze stejného státu, které nejsou členskou entitou skupiny, není-li v daném státě směšovací podskupina podle písmene a).

(7) Pro účely odstavců 1 až 6 se rozumí

a) smíšeným režimem zdanění ovládaných zahraničních společností režim zdanění ovládaných zahraničních společností, ve kterém

1. se zisk, ztráta a daň snižující výši daně stanovené na základě tohoto režimu zdanění ovládaných zahraničních společností všech ovládaných zahraničních společností, bez ohledu na stát, ze kterého jsou, sčítají pro účely určení daně v rámci tohoto režimu,

2. je sazba rozhodná pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností nižší než 15 % a

3. se nezohledňuje zisk nebo ztráta skupiny dosažené ve státě, který zavedl tento režim zdanění ovládaných zahraničních společností, s výjimkou použití ztráty vzniklé vlastníkovi ovládané zahraniční společnosti ke snížení zahrnutých zisků ovládaných zahraničních společností,

b) ovládající společností entita, která v rámci smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v ovládané zahraniční společnosti,

c) přiřaditelným ziskem entity podíl ovládající společnosti na zisku ovládané zahraniční společnosti ve státě, ze kterého je tato ovládaná zahraniční společnost, určený podle pravidel smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností,

d) sazbou rozhodnou pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností sazba daně rozhodná pro použití tohoto smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností,

e) směšovací podskupinou podskupina členských entit ze stejného státu, pro které se společně určuje upravená efektivní daňová sazba podle odstavce 3 písm. a) až c).

Lhůta pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani a lhůta pro podání daňového přiznání k dorovnávací dani skončí nejdříve 30. června 2026.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2023.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

Příloha k zákonu č. 416/2023 Sb.

I. Koeficienty pro vyňaté mzdové náklady

Kalendářní rokHodnota koeficientu202310 %20249,8 %20259,6 %20269,4 %20279,2 %20289,0 %20298,2 %20307,4 %20316,6 %20325,8 %

II. Koeficienty pro vyňatá hmotná aktiva

Kalendářní rokHodnota koeficientu20238 %20247,8 %20257,6 %20267,4 %20277,2 %20287,0 %20296,6 %20306,2 %20315,8 %20325,4 %

1) Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii.

2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.