Stručně: Paragraf 124 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví povinnost organizace poskytnout pracovníkovi volno pro výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud je nelze vykonat mimo pracovní dobu, a upravuje, kdo hradí náhradu mzdy v těchto případech.
§ 124 Překážky na straně pracovníka
(1) Organizace poskytne pracovníku pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.
(2) Krátkodobě uvolněnému pracovníku poskytne náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku zpravidla organizace, u níž je v pracovním poměru. Pracovníku uvolněnému dlouhodobě pro výkon veřejné funkce nebo pro jinou činnost pro společenskou organizaci poskytne organizace, pro kterou byl uvolněn, přiměřenou odměnu, která se posuzuje jako mzda; náhrada mzdy od organizace, u níž je v pracovním poměru, mu nepřísluší.
(3) Vláda nebo orgán jí zmocněný může po projednání s Ústřední radou odborů stanovit, kdy při krátkodobém uvolnění pracovníka mu poskytne náhradu mzdy organizace, pro niž je v té době činný, nebo kdy tato organizace uhradí náhradu mzdy organizaci, která jej uvolnila.
Paragraf 124 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví povinnost organizace poskytnout pracovníkovi volno pro výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud je nelze vykonat mimo pracovní dobu, a upravuje, kdo hradí náhradu mzdy v těchto případech.
Co to znamená v praxi
Organizace musí uvolnit pracovníka z práce, pokud má vykonávat veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu a nelze to udělat po pracovní době.
Při krátkodobém uvolnění hradí náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku zpravidla organizace, u které je pracovník zaměstnán.
Při dlouhodobém uvolnění pro výkon veřejné funkce nebo činnosti pro společenskou organizaci hradí odměnu organizace, pro kterou byl pracovník uvolněn, a tato odměna se posuzuje jako mzda; původní organizace náhradu mzdy neplatí.
Vláda nebo jí zmocněný orgán může stanovit, kdy při krátkodobém uvolnění hradí náhradu mzdy organizace, pro kterou je pracovník činný, nebo kdy tato organizace uhradí náhradu mzdy původní organizaci.