Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

(1) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění

a) od státu, nestanoví-li tento zákon jinak,

b) od územního samosprávného celku,

c) od dobrovolného svazku obcí,

d) od příspěvkové organizace zřízené státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,

e) od státního podniku, národního podniku a právnické osoby s majetkovou účastí státu, jakož i od právnické osoby, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající,

f) od veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce,

g) od obecně prospěšné společnosti, politického institutu a ústavu,

h) od právnické osoby s majetkovou účastí územního samosprávného celku, jakož i od právnické osoby, na jejímž řízení a kontrole se podílí územní samosprávný celek, a to i jako osoba ovládající,

i) od právnické osoby, která má zapsané nebo skutečné sídlo mimo území České republiky,

j) od právnické osoby, která nesplnila zákonnou povinnost zveřejnit svoji poslední účetní závěrku v rozsahu stanoveném zákonem o účetnictví,

k) od právnické osoby, jejíž skutečný majitel není zapsaný v evidenci skutečných majitelů, ačkoliv v ní má být zapsán,

l) od právnické osoby, jejíž skutečný majitel je fyzickou osobou podle písmene o),

m) od právnické osoby, kterou ovládá právnická osoba podle písmene i),

n) od jiné právnické osoby, stanoví-li tak jiný právní předpis,

o) od fyzické osoby, která není státním občanem České republiky nebo státním občanem jiného členského státu Evropské unie, který je přihlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na území České republiky,

p) od fyzické nebo právnické osoby, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku,

q) od provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání,

r) z majetku svěřenského fondu a zahraničního svěřenského fondu a jemu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu.

(2) Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně7) daru nebo jiného bezúplatného plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 000 000 Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li dárce nebo poskytovatel jiného bezúplatného plnění členem strany nebo hnutí, považuje se za dar nebo jiné bezúplatné plnění i členský příspěvek v částce přesahující výši 50 000 Kč.

(3) Získají-li strany a hnutí dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu. Jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení.

(4) Každý dárce musí být identifikován údaji podle § 19h odst. 1 písm. h).

(5) Dar nebo jiné bezúplatné plnění, jehož výše nebo obvyklá cena přesahuje částku 1 000 Kč, může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.

(1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. Úřad je účetní jednotkou.

(2) Úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy.

(3) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.

(1) Úřad tvoří předseda Úřadu, 4 členové Úřadu a další zaměstnanci státu v něm zařazení. Předseda Úřadu a členové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu.

(2) Předseda Úřadu stojí v čele Úřadu a řídí jeho činnost.

(3) Předseda Úřadu a členové Úřadu tvoří Kolegium Úřadu. Kolegium Úřadu koordinuje výkon dohledové činnosti svěřené Úřadu.

(4) Předsedovi Úřadu přísluší plat jako předsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).

(5) Členovi Úřadu přísluší plat jako místopředsedovi výboru Poslanecké sněmovny8).

(1) Předseda Úřadu

a) po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje organizační strukturu Úřadu, rozpočet Úřadu a závěrečný účet Úřadu; o změnách rozpočtu Úřadu informuje Kolegium Úřadu,

b) po projednání s Kolegiem Úřadu schvaluje služební předpisy,

c) předkládá Kolegiu Úřadu návrhy

1. jednacího řádu Kolegia Úřadu,

2. plánu činnosti Úřadu,

3. zprávy o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok a

4. vnitřních předpisů Úřadu schvalovaných Kolegiem Úřadu a

d) rozhoduje o dalších záležitostech týkajících se Úřadu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Předseda Úřadu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(3) Předseda Úřadu určí jednoho ze členů Úřadu, který jej zastupuje v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena; není-li tento člen Úřadu určen nebo přítomen, zastupuje předsedu Úřadu nejstarší z přítomných členů Úřadu.

(4) Člen Úřadu zastupuje předsedu Úřadu též v případě, kdy je tím předsedou Úřadu pověřen.

(1) Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát.

(2) Předseda Úřadu je jmenován na dobu 6 let a nemůže být jmenován na více než 2 po sobě jdoucí funkční období.

(3) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a) je státním občanem České republiky,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech,

e) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a

f) nebyla v posledních 3 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.

(5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě a členství ve straně nebo hnutí.

(6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.

(1) Funkce předsedy Úřadu zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) dnem následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce prezidentu republiky,

c) dnem následujícím po dni doručení písemného odvolání z funkce,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl předseda Úřadu odsouzen pro trestný čin stanovený v § 19c odst. 4,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byla svéprávnost předsedy Úřadu omezena.

(2) Prezident republiky odvolá předsedu Úřadu z funkce, pokud přestane splňovat některou z podmínek pro jmenování stanovenou v § 19c odst. 3 písm. a), d) nebo e) nebo v § 19c odst. 5 nebo 6.

(1) Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem podle odstavce 2 prezident republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně.

(2) Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. Další dva kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory.

(3) Členem Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a) je státním občanem České republiky,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) splňuje předpoklady pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí ve státních orgánech,

e) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a

f) nebyla v posledních 2 letech předcházejících jmenování do funkce členem strany nebo hnutí ani nevykonávala v tomto období funkci poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy.

(4) Pro člena Úřadu se použijí ustanovení § 19c odst. 4, 5 a 6 a § 19d obdobně.

(5) Člen Úřadu může po předsedovi Úřadu požadovat informace o činnosti Úřadu a jeho řízení. Předseda Úřadu může po členovi Úřadu a člen Úřadu může po jiném členovi Úřadu nebo jiném zaměstnanci státu zařazeném v Úřadu požadovat informace o jeho činnosti a plnění jeho úkolů. Informace musí být poskytnuty nejpozději do 14 dnů. Podrobnosti o způsobech požadování a obdržení informace upravuje vnitřní předpis Úřadu.

(6) Člen Úřadu je oprávněn k zajištění úkolů uložených mu Kolegiem Úřadu dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. V případě rozporu příkazů k výkonu státní služby daných státnímu zaměstnanci členem Úřadu a předsedou Úřadu mají přednost příkazy k výkonu státní služby dané předsedou Úřadu.

(1) Zasedání Kolegia Úřadu svolává a řídí předseda Úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Úřadu, je předseda Úřadu povinen svolat zasedání Kolegia Úřadu do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Úřadu tak, aby se zasedání Kolegia Úřadu konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Úřadu. Nesvolá-li předseda Úřadu zasedání Kolegia Úřadu podle věty druhé, učiní tak člen Úřadu, který o svolání Kolegia Úřadu požádal.

(2) Zasedání Kolegia Úřadu se řídí jednacím řádem Kolegia Úřadu, který stanoví podrobnosti zasedání Kolegia Úřadu, zejména způsob předkládání návrhů Kolegiu Úřadu, způsob pořízení zápisu o zasedání Kolegia Úřadu, způsob hlasování na zasedání Kolegia Úřadu a způsob zaznamenání odlišného stanoviska a pravidla pro účast dalších osob na zasedání Kolegia Úřadu. Jednací řád Kolegia Úřadu může stanovit podmínky, za kterých se zasedání Kolegia Úřadu koná distančním způsobem, a pravidla konání zasedání Kolegia Úřadu distančním způsobem.

(3) Kolegium Úřadu rozhoduje hlasováním; rozhodnutí přijímá většinou hlasů všech svých členů.

(4) Kolegium Úřadu schvaluje

a) plán činnosti Úřadu,

b) zprávu o činnosti Úřadu za příslušný kalendářní rok,

c) vyhlášky vydávané Úřadem,

d) výkladová stanoviska vydávaná Úřadem,

e) jednací řád Kolegia Úřadu a

f) vnitřní předpisy Úřadu s výjimkou služebních předpisů.

(5) Kolegium Úřadu rozhoduje o

a) námitce podjatosti kontrolujícího, je-li jím předseda Úřadu nebo člen Úřadu; ten je z hlasování o námitce podjatosti vyloučen,

b) uveřejnění poznatků, které vyplynuly z činnosti Úřadu, podle § 19g odst. 1 písm. d) a

c) uveřejnění dalších informací týkajících se dohledové činnosti Úřadu.

(6) Kolegium Úřadu dále

a) může pověřit předsedu Úřadu nebo člena Úřadu řízením výkonu dohledové činnosti na určitém úseku působnosti Úřadu nebo provedením dohledu v jednotlivém případě a v této souvislosti ukládat předsedovi Úřadu a členům Úřadu úkoly,

b) má postavení nadřízené osoby kontrolujícího, jde-li o kontrolu vykonávanou předsedou Úřadu nebo členem Úřadu,

c) projednává podněty týkající se dohledové činnosti Úřadu a návrhy protokolů o kontrole,

d) projednává návrhy vyjádření Úřadu pro účely řízení vedených jinými orgány,

e) projednává návrh organizační struktury Úřadu, návrh rozpočtu Úřadu a návrh závěrečného účtu Úřadu,

f) projednává návrhy služebních předpisů a

g) zřizuje rozkladovou komisi a další poradní orgány, jmenuje a odvolává jejich členy a navrhuje výši jejich odměny.

(7) Kolegium Úřadu je nadřízeným správním orgánem Úřadu. Nadřízeným správním orgánem Kolegia Úřadu je Kolegium Úřadu.

(1) Úřad

a) vykonává dohled nad hospodařením stran a hnutí a politických institutů podle tohoto zákona,

b) zpracovává a uveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o své činnosti za příslušný kalendářní rok,

c) uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí,

d) uveřejňuje na svých internetových stránkách poznatky, které vyplynuly z jeho činnosti,

e) sděluje Ministerstvu financí do 31. května příslušného kalendářního roku, zda mu výroční finanční zpráva strany a hnutí za předcházející rok byla předložena a zda je podle jeho zjištění úplná; Úřad sděluje Ministerstvu financí v uvedené lhůtě rovněž to, že výroční finanční zpráva nebyla předložena nebo není úplná,

f) sděluje Ministerstvu financí výsledek posouzení výroční finanční zprávy předložené dodatečně podle § 19h odst. 2 nebo předložené na výzvu k doplnění nebo odstranění nedostatků podle § 19h odst. 4, a to neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy tuto výroční finanční zprávu obdržel,

g) projednává přestupky,

i) vykonává působnost stanovenou tímto nebo jiným zákonem.

(2) Úřad vykonává dohled podle tohoto zákona zkoumáním výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími nebo vlastní kontrolou hospodaření stran a hnutí a politických institutů. Úřad má při výkonu dohledu právo seznamovat se se všemi údaji týkajícími se hospodaření stran a hnutí a politických institutů.

(3) Dohledovou činnost svěřenou Úřadu vykonávají předseda Úřadu, členové Úřadu a pověření zaměstnanci státu zařazení v Úřadu; při jejím výkonu se prokazují průkazem, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.

(4) Předseda Úřadu a členové Úřadu při řízení kontroly, kterou jsou pověřeni Kolegiem Úřadu,

a) mají postavení nadřízené osoby kontrolujícího a

b) rozhodují o námitce podjatosti zaměstnance státu zařazeného v Úřadu podané v souvislosti s kontrolou, jejíž výkon řídí.

(1) Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje

a) účetní závěrku podle zákona o účetnictví3),

b) zprávu auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad,

c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 8, k němuž strany a hnutí připojí:

1. přehled obchodních společností nebo družstev, v nichž strana nebo hnutí mají podíl s uvedením výše tohoto podílu,

2. přehled úvěrů, zápůjček a jiných dluhů s uvedením výše a jejich podmínek včetně termínu splatnosti, jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,

d) přehled o mzdových výdajích stranou nebo hnutím vyplácených osob s uvedením počtu těchto osob a druhu vykonávané práce,

e) přehled o celkových výdajích na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění,

f) výdaje na volby členěné podle jednotlivých druhů voleb, kterých se strana a hnutí zúčastnily v daném kalendářním roce,

g) přehled o dárcích a jejich darech s uvedením výše peněžitého daru a obvyklé ceny7) nepeněžitého daru, jména, příjmení a data narození; u darů nepřevyšujících částku 1 000 Kč se datum narození neuvádí; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,

h) přehled poskytnutých ostatních bezúplatných plnění, jejichž obvyklá cena7) převyšuje částku 50 000 Kč, s uvedením jména, příjmení a data narození; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,

i) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím nebo odkazem; pokud hodnota získaného majetku přesahuje 50 000 Kč, uvede se jméno, příjmení, datum narození a datum úmrtí a obec místa posledního pobytu zůstavitele,

j) přehled o členech, jejichž členský příspěvek za kalendářní rok je vyšší než 50 000 Kč, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození, obce místa pobytu a celkové výše členského příspěvku,

k) název a sídlo politického institutu, jehož je strana nebo hnutí zakladatelem nebo členem, a výdaje vynaložené na podporu jeho činnosti minimálně ve výši příspěvku na činnost politického institutu.

(2) Pokud výroční finanční zpráva nebyla stranou a hnutím předložena, vyzve Úřad stranu a hnutí do 15. dubna příslušného roku k jejímu dodatečnému předložení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

(3) Výroční finanční zprávu předkládají strany a hnutí prostřednictvím elektronické aplikace dostupné na internetových stránkách Úřadu.

(4) Výroční finanční zpráva je úplná, obsahuje-li všechny požadované náležitosti podle odstavce 1 a je-li předložena prostřednictvím elektronické aplikace podle odstavce 3. Je-li výroční finanční zpráva neúplná nebo údaje v ní uvedené neodpovídají zjištěním Úřadu, vyzve Úřad stranu nebo hnutí v přiměřené lhůtě k jejímu doplnění nebo odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou povinny výroční finanční zprávu doplnit nebo její nedostatky odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 kalendářních dnů.

(5) Výroční finanční zprávu Úřad zveřejní na svých internetových stránkách.

(1) Fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17b odst. 1 neuvede v platebním příkaze účel platební transakce.

(2) Strana nebo hnutí se dopustí přestupku tím, že

a) poruší § 17 odst. 8,

b) v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4,

c) v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek,

d) v rozporu s § 19h odst. 1 nepředloží v zákonné lhůtě výroční finanční zprávu,

e) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky výroční finanční zprávy podle § 19h odst. 4,

f) v rozporu s § 18 odst. 3 vrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění po uplynutí stanovené lhůty, nebo

g) v rozporu s § 18 odst. 3 nevrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění anebo neodvede peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění nebo částku odpovídající obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu.

(3) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d) a f) lze uložit pokutu do 200 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. e) pokutu do 2 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. g) pokutu ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty daru nebo jiného bezúplatného plnění nebo propadnutí věci.

(1) Politický institut se dopustí přestupku tím, že

a) příspěvek na podporu činnosti politického institutu použije v rozporu s § 17 odst. 7,

b) v rozporu s § 17a nevede oddělené účty nebo neoznámí Úřadu údaje podle § 17a odst. 4, nebo

c) v rozporu s § 17a nezřídí zvláštní účet nebo v rozporu s § 17b neoznámí adresu internetových stránek.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne též k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutu.

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu má odkladný účinek.

(1) Strana a hnutí mají, za podmínek stanovených tímto zákonem, nárok na tyto státní příspěvky:

a) příspěvek na činnost, který zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát, a

b) příspěvek na podporu činnosti politického institutu.

(2) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě úplnou výroční finanční zprávu.

(3) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů.

(4) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy.

(5) Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období a která je zakladatelem nebo členem politického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k hrazení výdajů na činnost politického institutu.

(6) Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí nebo koalici, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí nebo koalice ročně 200 000 Kč. Příspěvek se dále nezvyšuje, obdrží-li

a) strana a hnutí více než 5 % hlasů,

b) koalice dvou stran a hnutí více než 8 % hlasů,

c) koalice tří a více stran a hnutí více než 11 % hlasů.

(7) Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.

(8) Příspěvek na podporu činnosti politického institutu činí ročně částku rovnající se 10 % z celkové výše příspěvku na činnost, který náleží straně nebo hnutí. V žádosti podle § 20a odst. 3 uvedou strana a hnutí název a sídlo politického institutu, na podporu jehož činnosti je příspěvek určen.

(9) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně nebo hnutí nenáleží.

(10) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a příspěvek na podporu činnosti politického institutu a stanovení jejich výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 2 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

(11) Jestliže se dohody podle odstavce 10 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na podporu činnosti politického institutu, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku nebo příspěvku na podporu politického institutu všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu vyplatí Ministerstvo financí stálý příspěvek nebo příspěvek na podporu politického institutu i zpětně.

(12) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města Prahy se propočítávají roční státní příspěvky za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního státního příspěvku. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí státní příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, náleží straně a hnutí roční stálý příspěvek, příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutu v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.

(1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve čtyřech čtvrtletních splátkách pozadu. Splátku příspěvku na činnost lze vyplatit až poté, kdy Úřad vyrozumí Ministerstvo financí o tom, že výroční finanční zpráva strany a hnutí byla předložena ve lhůtě uvedené v § 19h a že je úplná. Splátka za první čtvrtletí se vyplácí každoročně do 15. dubna, za druhé čtvrtletí každoročně do 30. června, za třetí čtvrtletí každoročně do 15. října a za čtvrté čtvrtletí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť.

(2) Výplatu splátky příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže

a) výroční finanční zpráva nebyla Úřadu předložena,

b) předložená výroční finanční zpráva je podle zjištění Úřadu neúplná, nebo

c) byla podána žaloba podle § 15.

(3) Příspěvek na podporu činnosti politického institutu vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Příspěvek na podporu činnosti politického institutu nelze vyplatit dříve, než je vyplacen příspěvek na činnost.

(4) Splátku příspěvku na činnost, jejíž výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, vyplatí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí zpětně, pokud

a) výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Úřadu je úplná,

b) nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo

c) činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3).

(5) Ministerstvo financí upraví výši další splátky státního příspěvku, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně Ministerstvu financí změnu výsledků voleb na základě soudního přezkumu, pokud má změna vliv na výplatu státních příspěvků.

(1) Byl-li mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 9), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné čtvrtletí (§ 20a odst. 1), která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.

(2) Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 9 oznámí Poslanecká sněmovna, Senát, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvu financí nejpozději 30 dnů před nejbližším termínem splatnosti splátky příspěvku na činnost.

(3) Nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu a hnutí na kandidátní listině koalice než poslanec, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na kandidátní listině téže koalice a jehož mandát se uprázdnil, nebo nastupuje-li náhradník, který kandidoval za jinou stranu nebo hnutí na kandidátní listině sdružení stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů než člen zastupitelstva hlavního města Prahy, který kandidoval na téže kandidátní listině a jehož mandát se uprázdnil, oznámí tuto skutečnost Poslanecká sněmovna, krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy Ministerstvu financí do 20 dnů od nástupu náhradníka.

(1) Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami a hnutími podle tohoto zákona.

(2) Strany a hnutí uvedené v odstavci 1 upraví do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona své stanovy podle § 6 odst. 2 písm. b), § 6 odst. 3 a 4 a předloží je v další lhůtě 10 dnů ministerstvu příslušnému podle sídla strany a hnutí. Pokud tak v této lhůtě neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], popřípadě na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

Hodlají-li strany a hnutí působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podají návrh na registraci podle ustanovení tohoto zákona ve lhůtě do 30. června 1993. Pokud tak neučiní, jejich právo vyvíjet činnost na území České republiky zaniká.

Zrušuje se zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1a) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.

2) Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).

2a) § 250m občanského soudního řádu.

2b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

3a) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.

5) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

7) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.