Nařízení o některých přestupech v sociálním pojištění (zaopatření) před 1. říjnem 1948

(1) Přestoupila-li osoba, která byla pojištěna ve veřejnoprávním důchodovém pojištění a nepožívá důchodu invalidního nebo starobního, do vyňatého zaměstnání, započte se jí do doby rozhodné pro nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy a pro jejich výměru doba získaná v pojištění podle ustanovení odstavce 2.

(2) O zjištění délky započtené doby a o jejím hodnocení platí obdobně ustanovení §§ 4 až 12 vládního nařízení č. 273/1937 Sb., o použití převodních částek veřejnoprávního pojištění (zaopatření) ve službě vyňaté z pojistné povinnosti pensijní, s těmito odchylkami:

1. Délka započtené doby v měsících se určí tak, že se úhrn pojistného odpovídajícího příspěvkové době, získané ve veřejnoprávním důchodovém pojištění, vyjma dobu, která se kryje s dobou veřejného pensijního zaopatření, násobí číslem 85,84 a dělí první pensijní základnou, která vyplývá ze služebních platů zaměstnance po přestupu; přitom se postupuje podle předpisů o stanovení výše pensijní základny platných do 31. prosince 1943. Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo. V pochybných případech určí rozhodnou výši pensijní základny ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

2. Ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) vládního nařízení č. 273/1937 Sb. platí, i když zaměstnanec podléhal pojistné povinnosti v jiném odvětví veřejnoprávního důchodového pojištění než pensijním nebo byl z takového pojištění vyňat.

3. Splnění podmínky, že jde o dobu plně zaměstnávající služby [§ 6 odst. 2 písm. a) vládního nařízení č. 273/1937 Sb.], se u poštovních expedientů, poštovních pomocníků a poštovních poslů nevyžaduje; rovněž se nevyžaduje splnění podmínky rovnocenné služby [§ 6 odst. 2 písm. b) uvedeného vládního nařízení].

4. Ustanovení č. 2 a 3 se vztahují také na přestupy, k nimž došlo v době od 1. ledna 1929 do 29. února 1940.

(3) Doba veřejnoprávního důchodového pojištění se započte ke dni vstupu do vyňatého zaměstnání, a byl-li zaměstnanec ustanoven v pragmatikálním (regulovaném) služebním poměru se zpětnou platností, ke dni doručení jmenovacího dekretu. Byl-li z pojištění přiznán invalidní nebo starobní důchod, započte se uvedená doba ke dni zániku nároku na tento důchod.

(4) Ke dni započtení uvedenému v odstavci 3 zanikají nároky na dávky z veřejnoprávního důchodového pojištění.

(5) Vznikl-li zaměstnanci ustanovenému se zpětnou platností nárok na odpočivné platy z veřejného pensijního zaopatření, započtou se na tyto platy částky, které mu byly již vyplaceny na dávkách veřejnoprávního důchodového pojištění za tutéž dobu. To platí obdobně o nárocích pozůstalých po takovém zaměstnanci.

Ustanovení § 16 platí obdobně i o nárocích osob, které přestoupily mezi nositeli veřejného pensijního zaopatření navzájem.

(1) Získala-li osoba, požívající odpočivného (zaopatřovacího) platu z vyňatého zaměstnání, příspěvkovou dobu veřejnoprávního důchodového pojištění a splnila-li také podmínky pro přiznání důchodu z tohoto pojištění, vzniká jí nárok jen na zvyšovací částky; dokonání čekací doby se nevyžaduje.

(2) Zvyšovacími částkami v pojištění u náhradního ústavu se rozumí zvýšení, které náleží podle stanov za příspěvkové měsíce přesahující 120.

(3) Nárok na zvyšovací částky nevznikne, činí-li jejich úhrn méně než 300 Kčs ročně.

(1) Došlo-li k přestupu z veřejnoprávního důchodového pojištění do veřejného pensijního zaopatření (§ 14 odst. 1 č. 1), je nositel pojištění povinen oznámiti na požádání novému zaměstnavateli do 6 měsíců osobní data, celkovou dobu pojištění a úhrn pojistného jí odpovídající.

(2) Zaniknou-li nároky z veřejného pensijního zaopatření (§ 14 odst. 1 č. 2), je dřívější zaměstnavatel povinen oznámiti na požádání nositeli pensijního pojištění do 6 měsíců osobní data zaměstnancova, dobu započitatelnou podle ustanovení § 15 a ostatní skutečnosti rozhodné pro její započtení.

(3) Došlo-li k přestupu zaměstnance mezi nositeli veřejného pensijního zaopatření navzájem, je dřívější zaměstnavatel povinen oznámiti na požádání novému zaměstnavateli do 6 měsíců osobní data zaměstnancova a dobu započitatelnou podle § 17.

Dojde-li k započtení doby podle tohoto nařízení, má zaměstnanec nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy, i kdyby mu takový nárok podle předpisů o veřejném pensijním zaopatření pro jeho zatímní služební zařazení nepříslušel, jsou-li u něho jinak splněny ostatní podmínky pro vznik tohoto nároku. Podmínky a výše nároku zaměstnance v zatímním služebním zařazení a pozůstalých po takovém zaměstnanci se řídí předpisy platnými pro definitivní zaměstnance.

(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy, jež byly určeny jinak, než jak stanoví § 16, se na žádost oprávněného přepočtou s platností od 1. října 1948.

(2) Částky, o které zaměstnanec (pozůstalí po něm) zaplatil před vyhlášením tohoto nařízení na doplnění převodní částky (§ 15 odst. 3) více, než vyplývá z přepočtení podle odstavce 1, se nevracejí.

(1) Částky vydané před účinností tohoto nařízení podle dosavadních předpisů o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření) zůstávají u nositele pojištění (zaopatření), který je přijal.

(2) Předpisy o povinnosti nositelů veřejnoprávního důchodového pojištění a zaměstnavatelů osob ve vyňatém zaměstnání vydávati při vzájemných přestupech úhradové částky za nároky převyšující výměru podle obecných předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění zůstávají nedotčeny.

(3) Byl-li zaměstnanec vyňat z veřejnoprávního důchodového pojištění se zpětnou platností před účinností tohoto nařízení a došlo-li proto ke zrušení pojištění a k vrácení pojistného za dobu ode dne zpětného ustanovení, zachovává se tento stav.

Ministerstvo práce a sociální péče může v jednotlivých případech činiti opatření k odstranění příkrostí, které by se vyskytly při provádění tohoto nařízení; jde-li o odpočivné (zaopatřovací) platy, činí tak v dohodě s ministerstvem financí.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pokud z jeho jednotlivých ustanovení neplyne jiný počátek jejich účinnosti; provede je ministr práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Erban v. r.