§ 2 zákon o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) – Výjimky, na které se ustanovení tohoto zákona o úpravě…
Zákon o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) · 46/1948 Sb. · Nemovitosti a stavební právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona č. 46/1948 Sb. stanovuje výjimky, na které se ustanovení tohoto zákona o úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě nevztahují, a to především pro státní subjekty, některé typy družstev, nadace a podniky s určitým specifickým zaměřením. Zákon se netýká půdy vlastněné státem, státními podniky, fondy, svazky územní samosprávy a Jednotnými svazy zemědělců. (§ 2 zákona č. 46/1948 Sb., zákon o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo, obec
- Odkazuje na: § 3
- Judikatura: na § 2 odkazuje 14 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 46/1948 Sb.
(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na půdu
a) státu, státních podniků a fondů, svazků územní samosprávy a Jednotných svazů zemědělců,
b) zemědělských výrobních družstev, skládajících se z výkonných zemědělců, bez újmy ustanovení § 3,
c) která slouží účelům obecně prospěšných nadací nebo zařízení sociální nebo zdravotní péče, anebo hospodářsky souvisí s plněním jejich úkolů, potvrdí-li příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství obecnou prospěšnost nadací nebo zařízení,
d) jiných zemědělských družstev než výrobních, potvrdí-li ministr zemědělství, že ji potřebují k řádnému provozu a rozvoji podniku,
e) národních podniků, zřízených podle zákonů o znárodnění a předpisů je provádějících a doplňujících, potvrdí-li příslušný ministr po dohodě s ministrem zemědělství, že dotčený průmyslový podnik má v půdě surovinovou základnu své výroby a že je nutna k řádnému provozu a rozvoji podniku,
f) šlechtitelských podniků, které před účinností tohoto zákona obdržely povolení ke šlechtění osiva a sadby podle příslušných předpisů, provozují-li tuto činnost skutečně a uzná-li ji ministerstvo zemědělství na návrh příslušného Jednotného svazu zemědělců za nezbytnou.
(2) Ministr zemědělství vyloučí na návrh ministra průmyslu, a pokud jde o průmysl potravinářský, na návrh ministra výživy, po slyšení Ústřední rady zemědělců z dosahu tohoto zákona i pozemky jiných průmyslových podniků, než které jsou uvedeny v odstavci 1, písm. e), pokud jsou nutné k řádnému provozu a rozvoji podniku.
(3) Úprava majetku urbariálních obcí (společenského majetku bývalých urbarialistů), komposesorátů, singularistů a podobných právních útvarů a majetku pastvinářských společenstev a pastvinářských družstev bude provedena zvláštním zákonem, vyjímajíc ustanovení § 3, odst. 4.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zákon se netýká půdy vlastněné státem, státními podniky, fondy, svazky územní samosprávy a Jednotnými svazy zemědělců.
- Půda zemědělských výrobních družstev, složených z výkonných zemědělců, je z působnosti zákona vyňata, s výjimkou ustanovení § 3.
- Výjimka platí i pro půdu sloužící obecně prospěšným nadacím nebo zařízením sociální či zdravotní péče, pokud je jejich obecná prospěšnost potvrzena příslušnými ministerstvy.
- Ministr zemědělství může na návrh ministra průmyslu (nebo ministra výživy) vyloučit z dosahu zákona i pozemky jiných průmyslových podniků, pokud jsou nezbytné pro jejich řádný provoz a rozvoj.
Na co si dát pozor
- U některých výjimek je nutné potvrzení příslušných ministerstev (např. u nadací, jiných zemědělských družstev, národních podniků).
- U šlechtitelských podniků je podmínkou skutečné provozování činnosti a uznání její nezbytnosti ministerstvem zemědělství na návrh Jednotného svazu zemědělců.
- Úprava majetku urbariálních obcí, komposesorátů, singularistů a pastvinářských společenstev a družstev bude řešena zvláštním zákonem, s výjimkou § 3 odst. 4.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Stát by takto totiž „rozhodoval“ o majetku (jeho výkupu), jenž mu v té době již vlastnicky náležel a výkupu tudíž ani nepodléhal [srovnej § 16 odst. 1 zákona č. 142/1947 Sb., § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 46/1948 Sb.; z rozhodovací praxe viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1313/2019, a ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1012/2020].
Stát by takto totiž „rozhodoval“ o majetku (jeho výkupu), jenž mu v té době již vlastnicky náležel a výkupu tudíž ani nepodléhal [srovnej § 16 odst. 1 zákona č. 142/1947 Sb., § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 46/1948 Sb.; z rozhodovací praxe viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1313/2019, a ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1012/2020].
Stát by takto totiž „rozhodoval“ o majetku (jeho výkupu), jenž mu v té době již vlastnicky náležel a výkupu tudíž ani nepodléhal [srovnej § 16 odst. 1 zákona č. 142/1947 Sb., § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 46/1948 Sb.; z rozhodovací praxe viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1313/2019, ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1754/2019, ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2402/2019, ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3669/2019, ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1012/2020].