Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 6

§ 6 zákon o životním minimu – Za příjem se považují a) z příjmů

Zákon o životním minimu · 463/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 6 zákona o životním minimu definuje, co se považuje za příjem pro účely posuzování nároku na dávky životního minima. Zahrnuje různé druhy příjmů po odečtení souvisejících výdajů, daní a pojistného. Pro výpočet životního minima se započítávají příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu, kapitálového majetku a další příjmy, které podléhají dani z příjmů fyzických osob. (§ 6 zákona č. 463/1991 Sb., zákon o životním minimu, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: poplatník, dítě, zaměstnavatel, zaměstnanec
  • Odkazuje na: § 4
  • Judikatura: na § 6 odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 463/1991 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Za příjem se považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,9)

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení, s výjimkou jednorázových věcných plnění, l) až s), v), w) a y) a v § 6 odst. 9 písm. j), l), m), p) a s) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,

c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,

d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,10)

e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,

f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b),

g) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,

h) dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče, s výjimkou jednorázových dávek a dávek poskytovaných vzhledem ke zdravotnímu stavu bez ohledu na sociální potřebnost,

i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,10a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

j) další opakující se nebo pravidelné příjmy.

(2) Za příjem se nepovažuje část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte11) náležející ze zdravotních důvodů11), polovina příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu11a), daňový bonus12) a zvýšení důchodu pro bezmocnost a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních předpisů.9a)

(3) Za příjem za kalendářní měsíc se u osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, považuje

a) částka odpovídající měsíčnímu průměru za období uvedené v daňovém přiznání za předchozí zdaňovací období zahrnující kalendářní měsíce, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána činnost, z níž měla osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2,

b) částka odpovídající jedné dvanáctině příjmů poplatníka daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama. U osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 a ještě za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období, nejméně však z částky ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.

(4) Zjišťuje-li se příjem v průběhu kalendářního roku, v němž osoba začala vykonávat činnost, z níž měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bod 2, popřípadě v následujícím kalendářním roce do doby, než bylo podáno přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, v němž osoba začala vykonávat tuto činnost, a u osoby, která vykonávala tuto činnost, avšak není povinna podat přiznání k dani z příjmů, je příjmem z této činnosti částka určená touto osobou, nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.

(5) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pro výpočet životního minima se započítávají příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu, kapitálového majetku a další příjmy, které podléhají dani z příjmů fyzických osob.
  • Započítávají se i některé příjmy osvobozené od daně, například stipendia ze státního rozpočtu nebo podpory z nadací.
  • Do příjmů se počítají také peněžité dávky nemocenského a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti, výživné a dávky státní sociální podpory.
  • U všech těchto příjmů se odečítají výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, daň z příjmů a pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Na co si dát pozor

  • U příjmů z podnikání, pokud je poplatník daně z příjmů stanovené paušální částkou, se za příjmy a výdaje považují předpokládané částky, na jejichž základě byla daň stanovena.
  • Některé dávky státní sociální podpory a sociální péče se nezapočítávají, konkrétně jednorázové dávky a dávky poskytované kvůli zdravotnímu stavu bez ohledu na sociální potřebnost.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 6

25
ÚS
Ústavní soud
9. 9. 2010
NSS
Nejvyšší správní soud
27. 3. 2012
NSS
Krajský soud v Brně
20. 2. 2012
NSS
Nejvyšší správní soud
10. 8. 2011

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 6 zákona 463/1991 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 6

V předmětné věci Nejvyšší správní soud poukázal na to, že soudy v dosavadním průběhu řízení o dávce sice opakovaně vyslovily právní názor, že výhra v zákaznické hře nebyla do 31. prosince 2006 příjmem ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. j) zákona č. 463/1991 Sb., odvolací správní orgán v napadeném rozhodnutí i krajský soud ve svém rozsudku však dospěly k závěru, že výhra byla a je relevantní pro posouzení celkových sociálních a majetkových poměrů ve smyslu ust. § 3 odst. 2 zákona č. 482/1991 Sb. o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

III.ÚS 1629/10 · Ústavní soud · 9. 9. 2010

Krajský soud se však ve svém rozsudku vyjádřil pouze k první části této úvahy, kdy dospěl k závěru, že ačkoli výhra v zákaznické hře nebyla do 31. 12. 2005 příjmem ve smyslu § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 463/1991 Sb., je nutno ji považovat za skutečnost relevantní pro posouzení celkových sociálních a majetkových poměrů ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 482/1991 Sb. Existence výhry je tedy rozhodnou skutečností pro posouzení nároku na dávku ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 482/1991 Sb. S tímto posouzením krajského soudu se Nejvyšší správní soud ztotožnil.

3 Ads 52/2012 · Nejvyšší správní soud · 27. 3. 2012

… za období od 1.4.2003 do 31.8.2005 ve výši 154.626,-Kč s odůvodněním, že žalobkyně správnímu orgánu neoznámila, že jejímu manželovi byla od února 1998 vyplácena společnosti Ahold Czech republic, a. s., výhra v částce 11.000,-Kč měsíčně, přičemž se jednalo o skutečnost rozhodnou pro nárok na dávku sociální péče podle § 6 odst. 1 písm. j) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu (dále jen zákon č. 463/1991 Sb.). Následkem toho vznikl v tomto období přeplatek na dávce, který je žalobkyně povinna vrátit podle § 107 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o …

57 A 11/2011 · Krajský soud v Brně · 20. 2. 2012

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.