Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů

(1) Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státnímu zástupci (§ 10), vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně.

(2) Postup při řešení sporů mezi státními zástupci o příslušnost státního zástupce k vyšetřování a o příslušnost k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním upravuje zvláštní zákon.3c)

(3) Nelze-li bez pochybností určit příslušnost státního zástupce konajícího zkrácené přípravné řízení, provede toto řízení státní zástupce, jenž obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání; přitom postupuje s největším urychlením tak, aby zkrácené přípravné řízení mohlo být skončeno ve lhůtě stanovené trestním řádem.3d)

3a) § 158 odst. 3 první věta trestního řádu.

3b) § 158b až 158f trestního řádu.

3c) § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

3d) § 179b odst. 4, § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu.“.

13. V § 14 se slova „k úkonům trestního řízení před zahájením trestního stíhání a“ zrušují.

14. V § 15 odst. 1 a 3 se slova „a k úkonům před zahájením trestního stíhání“ zrušují.

15. V § 15 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují tato slova: „byla-li jimi způsobena škoda nejméně 100 mil. Kč,“.

16. V § 15 odst. 1 písm. c) se za slovo „majetku“ vkládají slova „nebo majetkovém podílu“.

17. V § 15 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) podle hlavy druhé nebo deváté zvláštní části trestního zákona, jestliže byly spáchány ve prospěch zločinného spolčení,3e) a dále trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona nebo trestné činy podplácení, přijímání úplatku nebo nepřímého úplatkářství podle § 160 až 162 trestního zákona, pokud byly spáchány v souvislosti s odhalováním či vyšetřováním trestných činů podle hlavy druhé nebo deváté zvláštní části trestního zákona,“.

18. V § 15 odst. 3 poslední větě se slovo „až“ nahrazuje čárkou.

19. Dosavadní poznámky pod čarou č. 3a) až 3c) se označují jako poznámky pod čarou č. 3e) až 3g), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

20. Nad § 17 se vkládá nadpis „Úkony v trestním řízení“.

21. Nadpis § 17 „Postup státního zástupce před zahájením trestního stíhání“ se nahrazuje nadpisem „Přijímání trestních oznámení“.

22. Poznámka pod čarou č. 4) zní:

„4) § 158 odst. 2, § 59 odst. 2 až 4, § 163 odst. 2, § 163a trestního řádu.“.

23. V § 17 odst. 2 se doplňuje tato věta: „Je-li však nutno provést neodkladné nebo neopakovatelné úkony, zajistí státní zástupce jejich neprodlené provedení ještě před postoupením věci příslušnému státnímu zastupitelství, nelze-li dosáhnout toho, aby tak učinil příslušný státní zástupce. Ustanovení § 12 odst. 3 první věta se zde užije obdobně.“.

24. V § 18 odst. 1 větě druhé se slova „vyšetřovatele“ nahrazují slovy „policejního orgánu“.

25. V § 18 odst. 2 se slovo „vyšetřovatele“ nahrazuje slovy „policejního orgánu“.

26. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4a) zní:

(1) Státní zástupce příslušný k úkonům v trestním řízení při používání operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f trestního řádu) je povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k vyzrazení informací o přijímaných opatřeních nepovolaným osobám a nebyl tak zmařen účel trestního řízení či ohroženy osoby.

(2) K podání návrhu na použití agenta (§ 158e odst. 4 trestního řádu) je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci; nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal. Tento státní zástupce je též příslušný ke všem úkonům, jež v souvislosti s činností agenta státní zástupce podle trestního řádu vykonává (§ 158e odst. 7 trestního řádu). Příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci, v níž je agent použit, zůstává tímto ustanovením nedotčena.

(3) Na použití zpravodajských prostředků podle zvláštních právních předpisů4a) se ustanovení této vyhlášky nevztahují.

4a) Například § 7 a násl. zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.“.

27. V § 19 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní:

„(3) Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení, proti němuž je přípustná stížnost,4b) se zařadí vždy do prvopisu vyšetřovacího spisu. Ostatní pokyny se zakládají do prvopisu vyšetřovacího spisu, stanoví-li tak státní zástupce.

4b) § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu.“.

28. V § 19 odst. 4 se slova „vyšetřovatel nebo“ zrušují.

29. § 20 včetně nadpisu zní:

(1) Vyrozumění o skutečnostech, jež je státní zástupce povinen věznici sdělit (§ 70a trestního řádu), doručí státní zástupce věznici zpravidla ještě týž den, kdy takové rozhodnutí nebo opatření učinil. Vždy tak učiní, jde-li o rozhodnutí o dalším trvání vazby nebo o propuštění obviněného z vazby.

(2) Kromě skutečností uvedených v odstavci 1 vyrozumí státní zástupce věznici též o tom, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž rozhodl o dalším trvání vazby obviněného.“.

30. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:

Je-li třeba v přípravném řízení omezit obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a trestního řádu), podá státní zástupce bezodkladně soudu odůvodněný návrh na takové omezení. Návrh musí zejména obsahovat konkrétní údaje o druhu a povaze omezení a musí být odůvodněn skutkovými okolnostmi vyplývajícími z obsahu spisového materiálu, který státní zástupce současně k podanému návrhu připojí.“.

31. V § 21 se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“ a slova „nadřízené vyšetřovací součásti“ se nahrazují slovy „nadřízenému policejnímu orgánu“.

32. § 22 včetně nadpisu zní:

O přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením, které doručí se spisem příslušnému vedoucímu policejního orgánu s pokynem, aby pověřil vyšetřováním jinou osobu služebně činnou v policejním orgánu; opis usnesení zašle na vědomí osobě, jíž byla věc odňata. Odnímá-li státní zástupce věc policejnímu orgánu a činí-li opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu [§ 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu], postupuje podle věty první přiměřeně.“.

33. V § 24 odst. 1 se slovo „vyšetřováním“ nahrazuje slovy „zachováváním zákonnosti v přípravném řízení“.

34. V § 24 odst. 2 větě první se slovo „vyšetřováním“ nahrazuje slovy „zachováváním zákonnosti v přípravném řízení“.

35. V nadpisu oddílu třetího se slovo „dosažitelnosti“ nahrazuje slovy „pracovní pohotovosti (dosažitelnosti)“.

36. V § 27 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 5a) až 5c) zní:

„(1) V mimopracovní době musí být zabezpečena pracovní pohotovost5a) (dosažitelnost) alespoň jednoho státního zástupce okresního a krajského státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl státní zástupce ve lhůtě 48 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí obviněného do vazby5b) nebo návrh na potrestání zadrženého podezřelého, kterého státní zástupce nepropustil ze zadržení, ale předá jej soudu spolu s návrhem na potrestání, anebo rozhodl-li o zahájení trestního stíhání, aby mohl předložit soudu návrh na rozhodnutí o vazbě zadrženého obviněného.5c) O nařízení pracovní pohotovosti5a) (dosažitelnosti) státního zástupce vrchního státního zastupitelství nebo Nejvyššího státního zastupitelství rozhodne v odůvodněných případech vrchní státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce. Vedoucí státní zástupce může rozhodnout o nařízení pracovní pohotovosti5a) alespoň jednoho zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství; takovou pracovní pohotovost zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství není třeba zabezpečovat v případě, kdy státní zástupce, jemuž byla pracovní pohotovost (dosažitelnost) nařízena, výslovně prohlásí, že zabezpečí úkony v průběhu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) sám.

5a) § 95 a § 83 odst. 5 zákoníku práce.

5b) § 68 odst. 1 trestního řádu.

5c) § 179e trestního řádu.“.

37. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Státní zástupce je v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) povinen zabezpečit i plnění úkolů státního zastupitelství v souvislosti s vyšetřováním a zkráceným přípravným řízením ve věcech trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (§ 10); za tímto účelem jsou státní zástupci zařazení do dosažitelnosti povinni poskytovat si účinnou pomoc. Vykoná-li takový úkon státní zástupce jiného státního zastupitelství než státního zastupitelství příslušného k řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby, neprodleně poté postoupí věc věcně i místně příslušnému státnímu zastupitelství k dalšímu řízení. Stejnopis rozhodnutí či návrhu nebo jiného opatření, které v této věci takový státní zástupce učinil, zašle současně na vědomí státnímu zástupci, jenž je příslušný k výkonu dozoru v těchto věcech.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. V odstavci 4 se slovo „dosažitelnosti“ nahrazuje slovy „pracovní pohotovosti (dosažitelnosti)“.

38. V § 28 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Vedoucí státní zástupce oznámí příslušnému soudu a stálé službě příslušného ředitelství Policie České republiky v obvodu státního zastupitelství místo (adresu), kde se určený státní zástupce bude během pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) zdržovat, a telefonní číslo příslušné stanice. Písemnosti určené státnímu zastupitelství se po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) doručují do sídla státního zastupitelství, pokud vedoucí státní zástupce s ředitelem územního útvaru policie nebo státní zástupce, který zabezpečuje pracovní pohotovost (dosažitelnost), s příslušným policejním orgánem nedohodne jiný způsob doručování písemností určených státnímu zastupitelství.

Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.

39. V § 29 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Nejvyšší státní zastupitelství může pověřit krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu má pobyt některý z účastníků, vůči němuž návrh podle § 62 nebo podle § 62a zákona o rodině směřuje, provedením potřebného šetření a shromážděním podkladů k rozhodnutí o tomto návrhu. V takovém případě Nejvyšší státní zastupitelství vždy vymezí rozsah šetření, jehož provedením krajské státní zastupitelství v určité věci pověřuje.“.

Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.

40. V § 30 odst. 1 se legislativní zkratka „(dále jen „podnět“)“ zrušuje.

41. V § 30 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „není-li dále stanoveno jinak.“.

42. V § 31 se vkládá nadpis, který zní: „Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona“.

43. V § 31 odst. 1 v první větě se za slovo „Podnětem“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“.

44. V § 31 odst. 2 na začátku věty se za slova „Zda je podání“ vkládá slovo „takovým“.

45. V § 31 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:

„(3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu podání dovolání7a) proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá.

7a) § 265a, 265b a 265e trestního řádu.“.

46. § 32 včetně nadpisu zní:

(1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo postoupen orgánem k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či státní zastupitelství, kterému byl podnět adresován a jež není k jeho vyřízení příslušené.

(2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti anebo bylo podáno dovolání ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.“.

47. V § 33 se v první větě za slovo „podnětu“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“.

48. V § 33 první větě se slova „které nelze prověřit“ nahrazují slovy „o kterém nelze rozhodnout“.

49. V § 33 druhá věta zní: „Současně posoudí, zda jsou dány důvody k tomu, aby věc přezkoumal až poté, kdy bude vyřízeno trestní oznámení.“.

50. Nadpis oddílu třetího zní: „Postup při přijímání a přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona“.

51. V § 39 v první větě se za slovo „podnětů“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“.

52. V § 39 na konci první věty se slova „vydal závazný právní názor k vyřízení věci“ nahrazují slovy „ve věci vykonával dohled nebo konal vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení“.

53. § 40 zní:

Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno ve smyslu ustanovení § 266 odst. 3 a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.“.

54. V § 42 v první větě se za slova „které důvodnost podnětu“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“.

55. V § 43 odst. 1 se slova „prošetření podnětu“ nahrazují slovy „přezkoumání věci“.

56. V § 43 odst. 1 se na konci slovo „podání“ nahrazuje slovy „podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona“.

57. V § 43 odstavec 2 zní:

„(2) Jsou-li přezkoumáním spisového materiálu shledány důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který předloží k rozhodnutí ministru spravedlnosti. To neplatí, zjistí-li, že ve věci přichází v úvahu podání dovolání.7a)“.

58. V § 43 odst. 3 se za slovo „připojí“ vkládají slova „podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a“.

59. V § 45 odst. 1 se za slovo „podnětem“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“.

60. V § 45 odst. 1 se slova „přezkoumána na základě jiného podnětu“ nahrazují slovy „na základě podnětu podaného v téže věci, pokud neobsahuje nové skutečnosti“.

61. V § 45 odst. 2 se za slovo „podnětem“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“.

62. V § 45 odst. 2 se slova „nezasílá vyrozumění“ nahrazují slovy „odesílatele nevyrozumívá“.

63. Za oddíl pátý v hlavě druhé se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl šestý

(1) Státní zastupitelství z vlastní iniciativy nebo z iniciativy jiného státního zastupitelství může přezkoumat trestní věc, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40, bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.

(2) Příslušnost státního zastupitelství k vyřízení podnětu (§ 43 jednacího řádu) se řídí ustanovením § 389a trestního řádu. Ke stanovení příslušnosti v řízení o vlastním návrhu státního zastupitelství na podání stížnosti pro porušení zákona se tohoto ustanovení užije obdobně; vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak příslušná nižší státní zastupitelství.

(3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst. 2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.“.

(4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu podání dovolání,7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.“.

64. Část šestá včetně nadpisu zní:

„ČÁST ŠESTÁ

Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v trestním řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního řádu, není-li dále stanoveno jinak.

Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti pravomocnému usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v § 174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až pátého obdobně.“.

65. Za § 57 se doplňuje část sedmá, která zní:

„ČÁST SEDMÁ

Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství a dožádané státní zastupitelství je povinno takové žádosti bez průtahů vyhovět.

Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání dovolání (§ 265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje náležitosti dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu), státní zastupitelství takové podání neprodleně vrátí podateli se stručným poučením o náležitostech dovolání.“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

JUDr. Bureš v. r.