§ 6 zákon o sociálním zabezpečení – Doba zaměstnání
Zákon o sociálním zabezpečení · 5/1972 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 5/1972 Sb. definuje, co se pro účely nároku na důchod považuje za "dobu zaměstnání", a to od vzniku československého státu, přičemž specifikuje různé typy činností a podmínek pro jejich započítání. Pro nárok na důchod se započítává nejen klasický pracovní nebo učební poměr, ale i služba vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. (§ 6 zákona č. 5/1972 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doba zaměstnání
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…který byl na území Československé socialistické republiky zaměstnán aspoň 10 let“
- Odkazuje na: § 1
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 5/1972 Sb.
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba zaměstnání, rozumí se jí tyto doby od vzniku československého státu:
1. doba pracovního (učebního) poměru, doba činnosti v poměru člena výrobního družstva a doba jiné činnosti, po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci [§ 1 odst. 1 č. 1 písm. b)];
2. doba služby vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru;
3. doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí; jiná doba nezaměstnanosti se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru;
4. doba studia na školách, včetně vysokých škol, potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky; doba studia před 9. květnem 1945 se však započítává do doby zaměstnání jen pracovníku, z jehož celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají aspoň 3/4 na dobu zaměstnání;
5. doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) v cizině, má-li pracovník ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je
a) československým občanem nebo
b) cizím státním příslušníkem, který byl na území Československé socialistické republiky zaměstnán aspoň 10 let,
pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv.*)
(2) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; nebyl-li pracovník účasten nemocenského pojištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
(3) Prováděcí předpisy stanoví,
a) které jiné doby se považují za dobu zaměstnání,
b) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení získaná podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků nebo podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro nárok na důchod se započítává nejen klasický pracovní nebo učební poměr, ale i služba vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů.
- Do doby zaměstnání se za určitých podmínek počítají i doby, kdy osoba nebyla aktivně zaměstnána, například doby stávek, výluk, perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí, nebo doba nezaměstnanosti dle rozhodnutí okresního národního výboru.
- Doba studia na školách (včetně vysokých) po skončení povinné školní docházky, která je potřebná pro přípravu na povolání, se rovněž započítává, s výjimkou studia před 9. květnem 1945, kde platí specifické podmínky.
- Práce v cizině se započítává, pokud má pracovník trvalý pobyt v Československé socialistické republice ke dni vzniku nároku na důchod a je československým občanem, nebo cizím státním příslušníkem s minimálně 10 lety zaměstnání v ČSSR, pokud mezistátní úmluvy nestanoví jinak.
Na co si dát pozor
- U doby studia před 9. květnem 1945 je nutné splnit podmínku, že z celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají alespoň 3/4 na dobu zaměstnání.
- Doba pracovního poměru (pracovní činnosti) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud zakládala nebo zakládá nemocenské pojištění podle platných předpisů. Pokud nebyl pracovník účasten nemocenského pojištění z důvodu nepřihlášení nebo proto, že zaměstnání tehdy nezakládalo pojištění, hodnotí se zaměstnání, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
- Prováděcí předpisy stanoví, které další doby se považují za dobu zaměstnání a jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení získaná podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků nebo o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných samostatně hospodařících osob.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 119a SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ (Zákon o zaměstnanosti)§ 26 Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání (Zákon o zaměstnanosti)§ 22 Zájemce o zaměstnání (Zákon o zaměstnanosti)§ 23 Evidence zájemců o zaměstnání (Zákon o zaměstnanosti)§ 8 Přerušení zaměstnání (Zákon o sociálním zabezpečení)