§ 113 stavební zákon – K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad…
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) · 50/1976 Sb. · Nemovitosti a stavební právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 113 zákona č. 50/1976 Sb. stanoví, že stavební úřad nařídí ústní jednání k projednání návrhu na vyvlastnění, přičemž účastníci musí být o jednání informováni a námitky proti vyvlastnění musí uplatnit nejpozději při tomto jednání. Stavební úřad vždy svolá ústní jednání, aby projednal návrh na vyvlastnění. (§ 113 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: stavební úřad
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.“
- Judikatura: na § 113 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 50/1976 Sb.
(1) K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání.
(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.
(3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stavební úřad vždy svolá ústní jednání, aby projednal návrh na vyvlastnění.
- Všichni účastníci řízení budou písemně informováni o konání ústního jednání s dostatečným předstihem (minimálně 15 dnů).
- Pokud máte námitky proti vyvlastnění, musíte je přednést nejpozději během ústního jednání.
- Námitky, které byste uplatnili později, nebo ty, které již byly zamítnuty v územním řízení, nebudou brány v potaz.
Na co si dát pozor
- Důsledně sledujte termíny a ujistěte se, že vaše námitky uplatníte včas, tedy nejpozději při ústním jednání.
- Stavební úřad vás musí výslovně upozornit na to, že pozdější námitky nebudou zohledněny.
- Námitky, které jste mohli uplatnit v územním řízení, ale neučinili jste tak, nebo ty, které tam byly zamítnuty, již v tomto řízení nelze úspěšně uplatnit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 113
Jak soudy aplikují § 113
Podle Nejvyššího správního soudu je proto třeba tuto žádost považovat za námitku proti vyvlastnění ve smyslu § 22 odst. 2 zákona o vyvlastnění [srov. rozsudek NSS ze dne 8. 3. 2006, č. j. 3 As 35/2005 63, č. 880/2006 Sb., který se týkal obdobné zákonné úpravy obsažené v § 110 odst. 3 a § 113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2006; k použitelnosti tohoto výkladu i ve vztahu k § 4 odst. 3 a § 22 odst. 2 zákona o vyvlastnění, viz rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As …
… jako na námitku proti rozsahu vyvlastnění, kterou je třeba uplatnit v návaznosti na koncentrační zásadu nejpozději při ústním jednání, jak dovodil NSS již v rozsudku ze dne 8. 3. 2006, č. j. 3 As 35/2005-63, č. 880/2006 Sb. Byť se tento rozsudek týkal právní úpravy vyvlastnění v tehdy účinném stavebním zákoně [srov. § 113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 110 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.], lze jej s ohledem na obdobnou nyní účinnou právní úpravu v § 4 odst. …
… Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 35/2005 - 63 ze dne 8. března 2006. Uvedený rozsudek se sice zabýval právní úpravou vyvlastnění podle tehdy platného stavebního zákona, ta však byla obdobná jako úprava koncentrace ve vyvlastňovacím řízení podle § 22 odst. 2, ve spojení s § 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění [srov. § 113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle něhož „námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání.