§ 23 obchodní zákoník – Zahraniční osoby
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 Obchodního zákoníku stanoví, že zahraniční osoby, které mají oprávnění podnikat ve své domovské zemi, jsou pro účely tohoto zákona považovány za podnikatele. Zahraniční subjekty, které chtějí podnikat v České republice, musí mít platné oprávnění k podnikání podle právního řádu země, kde sídlí nebo mají bydliště. (§ 23 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: podnikatel
- Judikatura: na § 23 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele podle tohoto zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zahraniční subjekty, které chtějí podnikat v České republice, musí mít platné oprávnění k podnikání podle právního řádu země, kde sídlí nebo mají bydliště.
- Pokud zahraniční osoba splňuje podmínky podnikání ve své domovské zemi, je s ní v České republice zacházeno jako s podnikatelem podle Obchodního zákoníku.
- Tato úprava zajišťuje, že zahraniční osoby podléhají stejným právním pravidlům a povinnostem jako čeští podnikatelé, pokud jde o jejich podnikatelskou činnost v ČR.
- Umožňuje zahraničním osobám účastnit se na českém trhu a zakládat české právnické osoby nebo se v nich podílet.
Na co si dát pozor
- Zahraniční osoba musí být schopna prokázat své oprávnění k podnikání v zahraničí, pokud by to bylo vyžadováno.
- Přestože jsou považovány za podnikatele, mohou pro ně platit specifické podmínky nebo omezení, pokud to výslovně stanoví jiný zákon (viz § 21 odst. 1).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23
Jak soudy aplikují § 23
Podotkl také, že žalobce sám tvrdil, že byl podnikatelem na území SRN, a proto je nutné považovat jej za podnikatele na území ČR podle § 23 obch. zák. Dále vyšel z toho, že žalobce vykonával činnost související s projektem vrtulníků s pomocí žalované a mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o rozdělení příjmů z podnikání žalobce.
J. D., které jsou podřaditelné dovolacímu důvodu podle § 241a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Zpochybňuje-li žalobce závěr soudů o promlčení žalobou uplatněného práva, činí tak prostřednictvím tvrzení, že v době uzavření smlouvy o půjčce měl trvalé bydliště na Maltě („byl zahraniční osobou podle § 21 odst. 2 a § 23 obchodního zákoníku“ a tudíž měl čtyřletou promlčecí dobu k uplatnění práva).
S ohledem na obecně akceptovanou teorii jednoho podniku, dle níž může mít podnikatel pouze jediný podnik, tak zahraniční osoby - podnikatelé dle § 23 obchodního zákoníku, chtějí-li na území České republiky podnikat bez majetkové účasti na jiném podnikateli, zde zřizují tzv. organizační složku svého podniku, který je tak i nadále umístěn v zahraničí.