§ 322 obchodní zákoník – Na bankovní záruku se použijí jinak přiměřeně ustanovení o ručení
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 322 Obchodního zákoníku stanoví, že na bankovní záruku se přiměřeně použijí ustanovení o ručení a vztah mezi bankou a dlužníkem se řídí podle ustanovení o smlouvě mandátní. Bankovní záruka je svou povahou podobná ručení, což znamená, že se na ni aplikují pravidla pro ručení, pokud nejsou v zákoně pro bankovní záruku stanovena speciální pravidla. (§ 322 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník
- Judikatura: na § 322 odkazuje 12 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Na bankovní záruku se použijí jinak přiměřeně ustanovení o ručení.
(2) Vztah mezi bankou a dlužníkem se řídí podle ustanovení o smlouvě mandátní.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Bankovní záruka je svou povahou podobná ručení, což znamená, že se na ni aplikují pravidla pro ručení, pokud nejsou v zákoně pro bankovní záruku stanovena speciální pravidla.
- Vztah mezi bankou a dlužníkem, který si bankovní záruku sjednal, se posuzuje jako mandátní smlouva, což implikuje, že banka jedná pro dlužníka a dlužník je povinen bance uhradit to, co banka plnila ze záruky.
- Dlužník je povinen bance zaplatit to, co banka plnila podle záruční listiny vystavené v souladu se smlouvou s dlužníkem.
Na co si dát pozor
- Dlužník nemůže vůči bance uplatnit námitky, které by mohl uplatnit vůči věřiteli, pokud smlouva mezi bankou a dlužníkem neobsahovala povinnost banky zahrnout tyto námitky do záruční listiny.
- Je důležité si uvědomit, že bankovní záruka zanikne, pokud věřitel neoznámí bance písemně své nároky z bankovní záruky během její platnosti, je-li doba platnosti omezena.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 322
Jak soudy aplikují § 322
V návaznosti na tyto výstupy literatury Nejvyšší soud na tomto místě připomíná, že podle právní úpravy obsažené (do 31. prosince 2013) v obchodním zákoníku i pro bezpodmínečnou bankovní záruku platilo pravidlo formulované § 322 odst. 1 obch. zák., jež určovalo, že na bankovní záruku se použijí jinak přiměřeně ustanovení o ručení.
Jistě nebylo vyloučeno, aby si v záruční listině žalovaný vymínil, že proti pohledávce z bankovní záruky může provést započtení své pohledávky vůči žalobci (§ 306 odst. 2 a § 322 odst. 1 obch. zák.), žalovaný však této možnosti v poměrech dané věci nevyužil.
Jakkoli úprava finanční záruky (jež se tam, kde je výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, označuje v intencích § 2029 druhé věty o. z. jako bankovní záruka) v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, již nepřevzala pravidlo formulované v době do 31. prosince 2013 v § 322 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jež určovalo, že na bankovní záruku se použijí jinak přiměřeně ustanovení o ručení (srov. k tomu v literatuře např. Pilík, V.: