§ 360 obchodní zákoník – Započíst lze i pohledávku
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 360 Obchodního zákoníku říká, že pohledávku lze započíst i tehdy, pokud její nesplatnost vznikla jen tím, že věřitel na žádost dlužníka odložil dobu splatnosti závazku, aniž by se změnil jeho obsah. I když věřitel dlužníkovi vyhověl a posunul termín splatnosti jeho závazku, může tuto pohledávku použít k započtení proti své vlastní pohledávce vůči dlužníkovi. (§ 360 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 360 odkazuje 16 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Započíst lze i pohledávku, jež není splatná jen proto, že věřitel na žádost dlužníka odložil dobu splatnosti jeho závazku, aniž se změnil jeho obsah.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- I když věřitel dlužníkovi vyhověl a posunul termín splatnosti jeho závazku, může tuto pohledávku použít k započtení proti své vlastní pohledávce vůči dlužníkovi.
- Důležité je, že se odklad splatnosti týkal pouze termínu, nikoli obsahu závazku (např. výše dlužné částky nebo předmětu plnění).
- Tato úprava umožňuje věřiteli efektivněji řešit vzájemné závazky, i když dlužníkovi vyšel vstříc s odkladem splatnosti.
Na co si dát pozor
- Možnost započtení se týká pouze situace, kdy věřitel odložil splatnost na žádost dlužníka.
- Započtení je možné jen v případě, že se odkladem splatnosti nezměnil obsah závazku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 360
Jak soudy aplikují § 360
Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 22, § 1982, § 1987 a § 1991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), z ustanovení § 73, § 74 odst. 3 a § 79 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), z ustanovení § 359 a § 360 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a z ustanovení § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, § 239 odst. 4, § 240, § 241 a § 242 zaěkona č. 182/2006 Sb., o uěpadku a způsobech jeho řešeniě (insolvenčniěho zaěkona), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – …
… závěr, že „v rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 32 Odo 1143/2004, uveřejněném pod číslem 90/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud připustil možnost jednostranného započtení splatné pohledávky proti pohledávce, která ještě není splatná, a zároveň uvedl, odkazuje na podmínky uvedené v § 359 a v § 360 obch. zák., že obchodní zákoník zcela nevylučuje jednostranné započtení nesplatných pohledávek.
Ke skutečnosti, že v době zápočtu nebyla pohledávka dlužníka za žalovaným splatná, je vhodné poznamenat, že před rekodifikací občanského práva bylo v § 360 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), posíleno postavení věřitele v obchodněprávních vztazích tak, že bylo možné jednostranným úkonem započíst i nesplatnou pohledávku, byla-li její splatnost věřitelem odložena na žádost dlužníka.