23 Cdo 2980/2020 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2980/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 12. 2021 Spisová značka:23 Cdo 2980/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.2980.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Započtení pohledávky Dotčené předpisy:§ 359 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 3. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 421/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2980/2020-605 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně MAO a.s., se sídlem v Kladně, Huťská 1557, PSČ 272 01, IČO 16978307, zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 365/43, PSČ 110 00, proti žalované obci Tuřany, se sídlem v Tuřanech 10, PSČ 273 79, IČO 00234222 zastoupené Mgr. Lenkou Kolačkovskou, advokátkou, se sídlem ve Slaném, Třebízského 180/32, PSČ 274 01, o zaplacení částky 390 104 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 115 C 15/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2020, č. j. 21 Co 199/2019-568, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2020, č. j. 21 Co 199/2019-568, ve výroku pod bodem I v rozsahu, v němž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 6. 3. 2019, č. j. 115 C 15/2017-524, ve výroku pod bodem II co do částky 27 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 5. 12. 2016 do zaplacení a ve výrocích pod body III, IV a V, a ve výroku pod bodem II a rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 6. 3. 2019, č. j. 115 C 15/2017-524, ve výroku pod bodem II co do částky 27 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 5. 12. 2016 do zaplacení a ve výrocích pod body III, IV a V se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 6. 3. 2019, č. j. 115 C 15/2017-524, uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 16 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 5. 12. 2016 do zaplacení (výrok pod bodem I), co do částky 374 094 Kč a co do úroku z prodlení z tam uvedených částek žalobu zamítl (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III až V). Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 390 104 Kč s úrokem z prodlení z titulu doplacení ceny díla, novostavby mateřské školy, které pro žalovanou na základě smlouvy o dílo ze dne 28. 11. 2012 zhotovila. V dodatku ke smlouvě byla sjednána celková cena díla ve výši 14 980 613 Kč, avšak žalovaná, přestože dílo bylo řádně zhotoveno a předáno žalované dne 4. 12. 2013, dosud z ceny díla nezaplatila částku 390 104 Kč. Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 28. 11. 2012 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla stavba budovy mateřské školy. Vzhledem k datu uzavření smlouvy soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zjištěný skutkový stav posuzoval podle právních předpisů účinných k datu uzavření smlouvy, tj. podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Účastnice si v článku IX odst. 4 smlouvy odchylně od zákonné úpravy smluvily oprávnění žalované nechat si vadu díla odstranit třetím subjektem, jestliže bude žalobkyně s jejím odstraněním v prodlení, a pro ten případ také právo žalované požadovat náhradu takto vzniklých nákladů. Rovněž si sjednaly smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý dne prodlení žalobkyně s odstraněním vady. Soud výkladem dospěl k závěru, že právo na smluvní pokutu a na náhradu vynaložených nákladů na odstranění vady žalovanou nevznikají souběžně. Žalobkyně poskytla žalované záruku v délce 60 měsíců na stavební část stavby a v délce 24 měsíců na technologickou část stavby. Žalobkyně předala žalované stavbu mateřské školy dne 4. 12. 2013. Žalovaná již dne 22. 1. 2014 oznámila žalobkyni vadu střechy mateřské školy projevující se zatékáním a žádala její odstranění; následně vadu v poruše hydroizolace střechy opětovně notifikovala a urgovala její odstranění ještě ve dnech 24. 3. 2014, 28. 5. 2014, 30. 6. 2014, 9. 7. 2014 a 29. 7. 2014. Vada odstraněna nebyla, žalobkyně sama stav střechy neposuzovala až do května 2015 a vyřízení reklamace ponechala na subdodavateli, který příčinu zatékání nezjišťoval a stav střechy odborně neposoudil, když na zatečení v důsledku nedostatečné kapacity svodů usoudil bez zevrubného posouzení stavu střechy, zcela opomenul technologii a řemeslnou poctivost zpracování mezistřešního žlabu, atik, nedostatečné přilnutí hydroizolačních pásů k podkladu a svůj závěr, že zatečení je zapříčiněno pouze ucpanými, či kapacitně nedostatečnými svody, učinil jen na základě zjištění, že na střeše se hromadila voda, přitom ani řádně průchodnost svodů neprověřil. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně svou profesní povinnost zjistit příčinu vady a odstranit ji včas nesplnila. Soud tak uzavřel, že žalovaná byla oprávněna nechat si v souladu se smlouvou vadu díla spočívajícího v netěsnosti střechy odstranit třetím subjektem. Žalovaná se obrátila na společnost HMR Servis s.r.o. za účelem zjištění příčiny vady střechy projevující se zatékáním v červnu 2014, jediného zhotovitele společnost BRICOSTAV s.r.o. oslovila s poptávkou na opravu střechy v druhé půli srpna 2014. Za zjištění vad střechy včetně odborného vyjádření N. žalovaná dne 8. 8. 2014 zaplatila společnosti HMR Servis s.r.o. částku 10 000 Kč a dne 13. 10. 2014 za odborný stavební dohled nad realizací opravy částku 16 000 Kč. Soud prvního stupně uvedené částky považoval za náklad vzniklý v příčinné souvislosti s odstraněním vady střechy. Soud prvního stupně měl dále za to, že za situace, kdy se jednalo o vadu střechy projevující se masivním zatékáním do objektu, vada nebyla žalobkyní i přes včasnou notifikaci odstraněna, žalobkyně existenci vady v korespondenci stran od července do začátku září 2014 popírala, mateřská škola po letních prázdninách s omezeným provozem měla být od počátku září v plném provozu a především se blížilo pro opravy střech obecně horší klimatické období, při kterém se zvyšovalo riziko škody na budově, představovaly tyto okolnosti výjimku předpokládanou zákonem 106/2007 Sb., o zadávání veřejných zakázek, pro zadání zakázky oslovením jednoho zájemce bez zveřejnění; žalovaná tak tento zákon neporušila a smlouva o dílo tak není neplatná pro rozpor se zákonem. V řízení bylo rovněž zjištěno, že žalovaná si nechala vypracovat za účelem posouzení příčiny zatékání odborné vyjádření od subjektu s autorizací v oboru stavebnictví, z nějž se jí dostalo doporučení střechu opravit nejenom v mezistřešním žlabu, u atik, ale i v ploše. Zároveň žalobkyně odmítla poskytnout záruku na střechu jako celek, pokud do ní bude žalovanou nebo prostřednictvím jiného zhotovitele zasaženo. Soud měl za prokázané, že cena opravy střechy sjednaná mezi žalovanou a společností BRICOSTAV s.r.o. ve výši 425 001 Kč odpovídá cenám obvyklým v době uzavření smlouvy. V řízení bylo dále zjištěno, že na díle se vyskytly další vady; jednalo se o vadu zemní izolace na nopové fólii nebo neprůchodné potrubí u výpusti škrabky v kuchyni a nebezpečně ostré hrany stolů. Žalovaná u žalobkyně žádala odstranit vadné položení zemní hydroizolace již 16. 12. 2014, avšak vada byla odstraněna až 19. 2. 2015, žalovaná má tudíž právo na smluvní pokutu za 27 dní prodlení ve výši 1 000 Kč denně, oprávněně proto započítává tuto pokutu vůči nároku žalobkyně. Žalovaná si v souvislosti s výskytem vad v kuchyni sjednala u společnosti HMR Servis s.r.o. vyřízení reklamačního řízení na odstranění vad ohrožujících provoz a ochranu zdraví zaměstnanců kuchyně za sjednanou částku 28 800 Kč, včetně zajištění součinnosti technicko-stavebního dozoru; tuto částku zaplatila dne 25. 3. 2015. Soud prvního stupně shledal tyto náklady za účelně vynaložené, neboť žalovaná zadala řešení reklamace včetně stavebního dozoru až poté, co žalobkyni uplynula smluvně daná lhůta k odstranění vady na zemní hydroizolaci. Po kompenzaci nároku ze smluvní pokuty vznikl žalované nárok na zaplacení částky 1 800 Kč. Ostatní nároky vznesené žalovanou v řízení jako obrana proti žalobě soud s ohledem na hospodárnost řízení neprojednal. V souvislosti se započtením žalovanou uplatněných pohledávek soud prvního stupně uvedl, že pohledávka na odstranění vady střechy ve výši 10 000 Kč vznikla dne 8. 8. 2014, pohledávka z