§ 451 obchodní zákoník – Povinnost kupujícího provést úkony
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 451 stanovuje, že kupující je povinen provést úkony nutné k dodání zboží prodávajícím a převzít dodané zboží, pokud mu smlouva nebo zákon nedovolují převzetí odmítnout. Kupující musí aktivně spolupracovat s prodávajícím, aby mohl prodávající zboží dodat (např. sdělit adresu dodání, zajistit přístup na místo dodání). (§ 451 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: kupující, prodávající
- Judikatura: na § 451 odkazuje 15 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Kupující je povinen učinit úkony, kterých je třeba podle smlouvy a tohoto zákona k tomu, aby prodávající mohl dodat zboží. Dodané zboží je kupující povinen převzít, pokud ze smlouvy nebo z tohoto zákona nevyplývá, že jeho převzetí může odmítnout.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kupující musí aktivně spolupracovat s prodávajícím, aby mohl prodávající zboží dodat (např. sdělit adresu dodání, zajistit přístup na místo dodání).
- Kupující má obecnou povinnost převzít zboží, které mu prodávající dodá v souladu se smlouvou.
- Možnost odmítnout převzetí zboží musí být výslovně stanovena ve smlouvě nebo vyplývat z Obchodního zákoníku.
Na co si dát pozor
- Pokud kupující nesplní své povinnosti k dodání zboží, může se dostat do prodlení a nést následky.
- Kupující nemůže bezdůvodně odmítnout převzetí zboží, pokud nejsou splněny podmínky pro odmítnutí dle smlouvy nebo zákona.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 451
Jak soudy aplikují § 451
V této souvislosti uvádí, že vydržení je řádný způsob nabytí vlastnického práva, který nenáleží pod žádnou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 odst. 2 a § 454 obč. zák. a u něhož chybí základní pojmový znak bezdůvodného obohacení – jeho bezdůvodnost.
Vzhledem k tomu, že institut bezdůvodného obohacení směřuje k odčerpání prostředků od osoby, která je získala některou ze skutkových podstat uvedených v ustanovení § 451 a § 454 obč. zák., odvozuje se výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 451 odst. 1, § 456 věta první a § 458 odst. 1 obč. zák.). Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl teoreticky dosáhnout vlastník věci, nýbrž pouze …
… i právními závěry soudu prvního stupně, že nárok žalobkyně nelze posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy, protože smlouva o zprostředkování ze dne 13. 6. 2008 nebyla uzavřena, a že jej nelze posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení za plnění bez právního důvodu podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), jelikož se žalobkyně plnění ze smlouvy uzavřené dne 30. 11. 2007 nedomáhala.
Související
§ 150 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)§ 237 Účinnost (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)