§ 456 obchodní zákoník – Kdy přechází nebezpečí škody na zboží…
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 456 Obchodního zákoníku stanoví, kdy přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího v situaci, kdy zboží nepřebírá přímo od prodávajícího, ale od třetí osoby. Pokud má kupující převzít zboží od někoho jiného než prodávajícího, nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího v době, kdy mu bylo umožněno se zbožím nakládat a on o této možnosti věděl. (§ 456 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: kupující, prodávající
- Judikatura: na § 456 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Má-li kupující převzít zboží od jiné osoby, než je prodávající, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího v době stanovené pro dodání zboží, jestliže v této době bylo kupujícímu umožněno nakládat se zbožím a o této možnosti kupující věděl. Je-li kupujícímu umožněno nakládat se zbožím nebo dozví-li se o této možnosti teprve později, přechází nebezpečí v době, kdy má tuto možnost a dozví se o ní.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud má kupující převzít zboží od někoho jiného než prodávajícího, nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího v době, kdy mu bylo umožněno se zbožím nakládat a on o této možnosti věděl.
- Tento přechod nastává v době stanovené pro dodání zboží, pokud jsou splněny výše uvedené podmínky.
- Jestliže se kupující dozví o možnosti nakládat se zbožím později, přechází nebezpečí škody v okamžiku, kdy má tuto možnost a dozví se o ní.
Na co si dát pozor
- Pro přechod nebezpečí škody je klíčové, aby kupujícímu bylo umožněno nakládat se zbožím a aby o této možnosti věděl.
- Důležité je přesné určení doby, kdy kupující získal možnost nakládat se zbožím a kdy se o této možnosti dozvěděl.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 456
Jak soudy aplikují § 456
V daném případě bylo proto třeba posoudit, zda předmětná kupní smlouva, včetně dodatku byla porušena podstatným způsobem, a zda byl žalobce oprávněn odstoupit od uvedené smlouvy podle ust. § 456 odst. 1 písm. d) obch. zák. Dovolací soud je nucen konstatovat, že posouzení této právní otázky provedené odvolacím soudem je neúplné, a proto nesprávné.
… neplatná pro rozpor se zákonem (s ustanovením 161e odst. 1 obch. zák.). Jelikož žalobkyně na splátky úvěru podle uvedené úvěrové smlouvy uhradila pozdější úpadkyni celkem 88,962.052,14 Kč, vzniklo pozdější úpadkyni v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení, jež je povinna žalobkyni vydat (§ 451, § 456 obch. zák.). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tedy, že řízení je postiženo …
V ostatních případech se otázka nebezpečí škody na zboží spravuje dle ustanovení § 456 až 461 obchodního zákoníku.“ Podle bodu 5.2 rámcové smlouvy pak „[d]odání zboží předáním se realizuje tak, že Kupující, resp. jím pověřený dopravce, převezme zboží spolu s osvědčením o jakosti (atest) a potvrdí dodací list.“ Podle bodu 6.1 rámcové smlouvy pak je prodávající „povinen dodat zboží v den určený objednávkou Kupujícího učiněnou v souladu s touto smlouvou, …