23 Cdo 556/2009 — Nejvyšší soud

23 Cdo 556/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 1. 2011 Spisová značka:23 Cdo 556/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.556.2009.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:§ 345 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 2. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 556/2009 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. L. K., podnikajícího pod označením Ing. L. K. – La Bohéme, zast. JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, proti žalovanému BEWOTEC, spol. s r. o., se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Kamenická 599/26, IČ 25084984, zast. Liborem Prokešem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1079/3a, o zaplacení 532.450,- Kč s přísl., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cm 108/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 8. 2008, č. j. 3 Cmo 3/2008-342, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 8. 2008, č. j. 3 Cmo 3/2008-342 v části týkající se zaplacení částky 532.450,- Kč s 5,5 % úrokem z prodlení a souvisejících výrocích a nákladech řízení zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalším řízení; ve zbývající části se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í: Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. 7. 2007, č. j. 14 Cm 108/2002-309 zamítl žalobu o zaplacení částky 532.450,- Kč s přísl., dále zamítl vzájemný návrh žalovaného o zaplacení částky 521.750,- Kč s přísl. a nakonec rozhodl o nákladech řízení. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. 8. 2008, č. j. 3 Cmo 3/2008-342 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 532.450,- Kč s 5,5 % úrokem z prodlení počínaje od 16. 5. 2002 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudkem, dále odvolací soud v rozsahu, v němž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 4,5 % úroku z prodlení počínaje od 16. 5. 2002 do zaplacení, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; odvolací soud dále rozhodl o nákladech řízení. V obsáhlém odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva ze dne 4. 1. 2002, kterou se žalovaný zavázal žalobci dodat softwarový produkt Da Vinci (tj. server, stanice, analýzu před inplementací, instalaci, školení a licence k užívání). Odvolací soud se dále zabýval tím, zda softwarový produkt Da Vinci vykazoval vady, pro něž bylo možné odstoupit od smlouvy a neztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že předmět kupní smlouvy měl takové vady, jimiž byla smlouva porušena nepodstatným způsobem. Odvolací soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že předmětná smlouva „nebyla plněna řádně“ a nebylo prokázáno, že „byl splněn celý předmět smlouvy.“ Pokud nebylo prokázáno, že žalovaný splnil celý dohodnutý předmět plnění, dospěl odvolací soud k závěru, že tím byla porušena smlouva podstatným způsobem, a proto bylo možné od smlouvy odstoupit, jak to učinil žalobce dopisem ze dne 2. 5. 2002. K námitce žalovaného, že žalobce byl povinen případné vady plnění oznámit žalovanému do 8 dnů od instalace, a pokud tak neučinil, nemůže mu být nárok z odpovědnosti za vady podle ust. § 428 obch. zák. přiznán odvolací soud uvedl, že tato námitka se v daném případě neuplatní, neboť o vadě zboží žalovaný věděl nebo musel vědět v době dodání, a proto účinky § 428 odst. 1 a 2 obch. zák. nenastávají (§ 428 odst. 3 obch. zák.). Odvolací soud proto shledal nárok žalobce na zaplacení částky 532.450,- Kč za důvodný a s odkazem na § 369 a § 369a obch. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. přiznal úrok z prodlení pouze ve výši 5,5 % z uvedené částky a takto rozsudek soudu prvního stupně změnil a dále rozhodl tak, jak bylo uvedeno shora. Dovoláním ze dne 28. 11. 2008 napadl žalovaný rozsudek odvolacího soudu uvedený shora v celém jeho rozsahu s tím, že dovolání je přípustné podle ust. § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a uplatněnými dovolacími důvody jsou důvody uvedené v ust. § 241a odst. 2 písm. a), b) a § 241 odst. 3 o. s. ř., tj. že rozhodnutí bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování. V odůvodnění dovolání dovolatel k jednotlivým uplatněným dovolacím důvodům zejména uvedl, že odvolací soud se nevypořádal s jeho tvrzeními, že část plnění nemohla být splněna pro nedostatek součinnosti ze strany žalobce a dále s jeho tvrzeními, jimiž vyvracel vady dodaného softwarového programu Da Vinci. Podle dovolatele tato opomenutí představují zásadní vady řízení, což je klíčové pro posouzení existence prodlení žalovaného a případnou existenci vad produktu Da Vinci a tím odvolací soud zatížil řízení vadami, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.) dovolatel spatřuje v tom, že odvolací soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno řádné splnění předmětu smlouvy, protože nedošlo k předání instalačního CD a manuálu; produkt byl pouze nainstalován do počítačů žalobce. Nepředání instalačního CD a manuálu, i když je žalovaný toho názoru, že celý předmět plnění nebyl splněn z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce, může podle dovolatele představovat pouze tzv. nepodstatné porušení smlouvy z jeho strany ve smyslu § 345 odst. 2 obch. zák. a odstoupit od smlouvy bylo možné pouze po nesplnění povinnosti ani v dodatečně poskytnuté přiměřené době. V posuzované věci nebyla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění jeho povinnosti ze smlouvy, a proto žalobci právo odstoupit od smlouvy nevzniklo. Podle dovolatele dále vady dodaného produktu Da Vinci, k nimž se vyjádřil zejména ve vyjádření ze dne 28. 11. 2006 ke znaleckému posudku č. 022/2006 doc. ing. P. Doucka, Csc., nepředstavují podstatné porušení smlouvy a nezakládají právo žalobce odstoupit od smlouvy. Odvolací soud tak podle názoru dovolatele nesprávně kvalifikoval posuzovanou situaci jako podstatné porušení smlouvy ze strany žalovaného a odstoupení od smlouvy posoudil nesprávně jako platné. Dovolatel dále v odůvodnění dovolání uvedl, že odvolací soud vyvodil nesprávné závěry z dokazování provedeného znaleckým posudkem č. 022/2006 ze dne 7. 11. 2006, neboť znalec nemohl na převážnou část otázek objektivně odpovědět, protože žalobce software Da Vinci vymazal ze svých počítačů a znalec nemohl objektivně posoudit, zda dodaný produkt měl vady takové povahy, aby smlouva byla porušena podstatným způsobem. Odvolací soud však dovodil, že smlouva byla porušena podstatným způsobem, přesto, že znalec nemohl na řadu otázek odpovědět, a proto je dovolatel toho názoru, že z tohoto důkazu nelze vyvodit, že smlouva byla či nikoliv řádně splněna. Dovolatel je přesvědčen, že z provedeného dokazování, ostatních provedených důkazů, vyplynulo, že z jeho strany byla smlouva splněna řádně a včas, část plnění nemohla být splněna pro neposkytnutí potřebné součinnosti ze strany žalobce a žalobcem vytýkané vady nepředstavují podstatné porušení smlouvy, které by žalobce opravňovaly odstoupit od smlouvy bez poskytnutí přiměřené dodatečné lhůty pro splnění. Podle dovolatele z uvedeného též vyplývá, že skutkové zjištění soudu o nesplnění smlouvy žalovaným řádným způsobem nemá oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o. s. ř.). Pokud odvolací soud dospěl na základě znaleckého posudku č. 022/2006 k jinému skutkovému závěru než soud prvního stupně, aniž tento důkaz znovu provedl, zatížil tím odvolací řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Dovolatel s ohledem na shora uvedené proto navrhuje, aby dovolací soud dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V podání ze dne 2. 2. 2009 se k dovolání vyjádřil žalobce. Ve vyjádření zejména uvedl, že žalovaný nebyl schopen doložit, že dodal vše podle uzavřené kupní smlouvy a vady, pro něž žalobce odstoupil od smlouvy, nerozporoval. Podle žalovaného plnění dle smlouvy nebylo poskytnuto řádně, mělo mnoho vad, nedošlo ke splnění závazku a žalovaný se dostal do prodlení. Prodlení znamenalo podstatné porušení smlouvy, neboť i žalovaný věděl o tom, že je nutné plnit řádně a včas. Předmětem podnikání žalobce je cestovní incomingová agentura, u níž začíná sezóna od 1. 4. a nedodání díl