§ 516 obchodní zákoník – Smlouva o uložení věci
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 516 Obchodního zákoníku definuje smlouvu o uložení věci jako bezplatné opatrování věci opatrovatelem, kterou má u sebe v souvislosti s obchodním stykem s uložitelem. Pokud není ve smlouvě uvedeno, zda je opatrování za úplatu nebo bezplatné a opatrování není předmětem podnikání opatrovatele, platí, že jde o smlouvu o uložení věci. (§ 516 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Smlouva o uložení věci
- Judikatura: na § 516 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Smlouvou o uložení se zavazuje opatrovatel, že bude pro uložitele dočasně bezplatně opatrovat věc, kterou má u sebe v souvislosti s obchodním stykem s uložitelem.
(2) Jestliže ve smlouvě není uvedeno, zda věc se má opatrovat za úplatu nebo bezplatně, a opatrování věci není předmětem podnikání opatrovatele, platí, že strany uzavřely smlouvu o uložení věci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud opatrovatel drží věc uložitele v souvislosti s jejich obchodním stykem a není sjednána úplata, jedná se o bezplatné opatrování podle této smlouvy.
- Smlouva o uložení věci vzniká automaticky, pokud není sjednána úplata a opatrování věci není pro opatrovatele běžnou podnikatelskou činností.
- Opatrovatel se zavazuje věc dočasně bezplatně opatrovat.
Na co si dát pozor
- Je důležité jasně specifikovat, zda je opatrování věci placené či bezplatné, aby nedošlo k automatickému vzniku bezplatné smlouvy o uložení věci, pokud to není záměrem.
- Pokud opatrování věcí není předmětem podnikání opatrovatele, je třeba si uvědomit, že i bez výslovné dohody o bezplatnosti se může jednat o smlouvu o uložení věci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 516
Jak soudy aplikují § 516
Odmítl, že by obchodní společnost S., vystupující jako opatrovatel na základě smlouvy o uložení věci sjednané v režimu podle § 516 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen ve zkratce „obch. zák.“), byla oprávněna samovolně uschované věci vyvézt ze skladu a dále se o jejich osud nezajímat.
Obchodní zákoník v této souvislosti rozlišuje mezi smlouvou o uložení věci (§ 516 obch. zák.) a smlouvou o skladování (§ 527 obch. zák.). V případě smlouvy o uložení věci opatrovatel opatruje věc, kterou má u sebe v souvislosti s obchodním stykem se složitelem.
Soud dospěl k závěru, že zápis ve stavebním deníku nemá význam změny smlouvy o dílo, příp. změny všeobecných podmínek, nýbrž je dokladem o tom, že mezi účastníky byla uzavřena konkludentním způsobem smlouva o uložení věcí dle § 516 obch. zák. Stranami smlouvy byl žalobce a žalovaná, opatrovávanými věcmi byly dva omítací stroje, smlouva byla bezplatná.
Související
§ 681 Smlouva o uložení cenných papírů a jiných hod (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 680 Smlouva o uložení cenných papírů a jiných hod (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 34 Smlouva o úschově cenných papírů (Zákon o cenných papírech)§ 33b Smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospod (Zákon České národní rady o cenných papír)