Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o dráhách

(k § 13 zákona)

(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož vnitřní hranici tvoří svislá plocha procházející hranicemi obvodu dráhy (§ 24); vnější hranice ochranného pásma je vymezena svislou plochou vedenou

a) u drah celostátních 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

b) u vleček a drah zvláštního určení 30 m od osy krajní koleje,

c) u městských rychlodrah 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů městských rychlodrah 35 m od osy krajní koleje, u ostatních podpovrchových objektů městských rychlodrah 35 m od vnějšího obrysu objektu.

U visutých lanových drah je to pásmo určené svislými plochami, vedenými 10 m od nosného lana.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dráhy zvláštního určení, zaústěné do drah městské dopravy a na vlečky v uzavřeném prostoru závodu nebo v obvodu přístavu.

(3) Výjimky pro stavby v ochranném pásmu dráhy lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení a vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných a okresním národním výborem doporučených případech pro ostatní stavby, zejména pozemní. Drážní správní orgán přitom stanoví podmínky, za kterých se výjimka povoluje.

(k § 14 zákona)

(1) K nemovitostem v okolí dráhy přísluší drážnímu podniku tato oprávnění:

a) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech za podmínek stanovených příslušnými předpisy vodovodní a jiná potrubí, elektrická, sdělovací a zabezpečovací vedení nadzemní i kabelová, zřizovat na nemovitostech podpěrné (závěsné) body a kontrolní či jiná zařízení,

b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu na nemovitosti při zřizování a udržování drážních vedení a jejich zařízení.

c) vstupovat a vjíždět v nevyhnutelně potřebném rozsahu na nemovitosti při odstraňování následků nehod (havárií) a odkládat tam k tomu účelu potřebné věci.

(2) Při výkonu těchto oprávnění je drážní podnik povinen co nejvíce šetřit nemovitostí, zemědělských a lesních pozemků, nerostného bohatství, jakož i práv uživatelů. Po ukončení prací je drážní podnik povinen pozemky rekultivovat, a došlo-li k poškození objektů, uvést tyto do původního stavu.

(3) Před prováděním prací uvedených v odstavci 1 je drážní podnik povinen včas oznámit místnímu národnímu výboru místo a čas plánovaných prací a pravděpodobný rozsah zásahu do práv uživatelů nemovitostí; místní národní výbor uvědomí o tom uživatele dotčených nemovitostí.

(4) Drážní podnik je povinen vést evidenci podzemních vedení a sdělovat stavebním úřadům a organizacím potřebné údaje.

(k § 16 zákona)

(1) Svádět vodu do obvodu dráhy (do drážních příkopů a jam v sousedství dráhy nebo do drážních objektů) lze jen se souhlasem drážního správního orgánu.

(2) Při styku vodních toků a vodních děl s dráhou je třeba dbát toho, aby drážní těleso nebylo podmáčeno a aby odváděním vody drážními objekty nedocházelo k rozrušování zdiva ani k prohlubování dna, které by mohlo mít škodlivý vliv na stabilitu opěr a pilířů. Hydrostatické (hydrologické) poměry v okolí dráhy nesmějí být měněny bez souhlasu drážního správního orgánu.

(3) Vodní a jiná podobná díla s hladinou vody v úrovni nebo nad niveletou pražce mohou být zřizována v okolí dráhy pouze tehdy, bude-li zajištěna bezpečnost provozu dráhy. Vzdálenost spodní krajní hrany úpatí hráze vodních děl, usazovacích nádrží a podobných objektů od hranice obvodu dráhy stanoví drážní správní orgán podle důležitosti drážního objektu a rozsahu vodního díla v dohodě s vodohospodářským orgánem.

(k § 17 zákona)

(1) Přejezdy musí svou úpravou vyhovovat potřebám drážního a silničního provozu.

(2) Přejezdové zabezpečovací zařízení musí včas upozorňovat, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, kterému musí dát uživatel pozemní komunikace přednost v jízdě.

(3) Zřízení přejezdu, jeho zabezpečení, změna zabezpečení a zrušení přejezdu se projednává jako stavba na dráze.

(4) Takového projednání není třeba u přejezdů uvnitř závodů, kam nemohou zajíždět vozidla nepatřící závodu a přes které se pouze posunuje, u přejezdů v železničních stanicích, používaných cestujícími při nástupu a výstupu z vlaků, drážními pracovníky a pro železniční a poštovní manipulaci.

(5) Okresní národní výbor za účasti drážního podniku, správce pozemní komunikace a orgánů Veřejné bezpečnosti provede jednou za pět let obhlídku přejezdu, zjistí případné závady a přezkouší, zda se nezměnily podstatně podmínky, rozhodné pro způsob zabezpečení přejezdu, stanoví nebo doporučí v dohodě s drážním správním orgánem opatření k odstranění závad.

(k § 17 zákona)

(1) Nové křížení dráhy s pozemní komunikací (přejezdy, mosty nad dráhou, železniční mosty) zřizuje při výstavbě nové dráhy a při přeložce dráhy nebo její části drážní podnik. Při výstavbě, přeložce a úpravě pozemní komunikace zřizuje nové křížení dráhy s pozemní komunikací stavebník pozemní komunikace.

(2) Přestavbu křížení dráhy s pozemní komunikací zajišťuje a provádí stavebník pozemní komunikace, je-li přestavba odůvodněna nevyhovujícími směrovými poměry v místě křížení nebo tím, že železniční most má nevyhovující podjezdovou výšku nebo šířku, popř. tím, že přejezd svou šířkou, označením (zabezpečením) nebo most nad dráhou nevyhovují požadavkům silničního provozu.

(3) Přestavbu křížení dráhy s pozemní komunikací zajišťuje a provádí drážní podnik, změní-li se způsob drážního zabezpečení a tím i způsob zabezpečení přejezdu, nevyhovuje-li most nad dráhou železničnímu průjezdnému průřezu, popř. jestliže železniční most nevyhovuje požadavkům železničního provozu.

(4) Nevyhovuje-li křížení oběma komunikacím a je proto přestavba obsažena v plánech výstavby silnic i drah, přispějí organizace, které přestavbu nezajišťují a neprovádějí, stavebníkovi odpovídajícím podílem nákladů, které si přestavba vyžádá, činí-li jejich podíly celkem alespoň 10 % nákladů.

(5) Nahrazení přejezdu mimoúrovňovým křížením zajišťuje a provádí správce pozemní komunikace. Drážní podnik zajišťuje nahrazení přejezdu mimoúrovňovým křížením jen tehdy, dochází-li k tomu v souvislosti s přestavbou železniční stanice, železniční tratě nebo v souvislosti se změnou trakce. Ustanovení odstavce 4 platí obdobně.

(k § 17 zákona)

(1) Přejezdy spravuje a udržuje drážní podnik.

(2) Mosty (lávky) nad dráhou spravuje a udržuje správce pozemní komunikace.

(3) Železniční mosty spravuje a udržuje drážní podnik. Pozemní komunikace pod železničním mostem včetně odvodnění spravuje a udržuje i osvětluje správce pozemní komunikace, vodní toky pod železničním mostem spravuje a udržuje správce vodního toku.

(k § 20 zákona)

(1) Při výkonu státního odborného dozoru drážní správní orgán sleduje:

a) zda je dráha vystavěna, udržována a provozována podle pravidel technického provozu,

b) vyhovují-li vlakové soupravy a drážní prostory po stránce provozní (přepravní), odpovídají-li požadavkům bezpečnosti požární ochrany a hygieny, zejména jsou-li udržovány v náležité čistotě a pořádku,

c) je-li pracovník odpovědný za provoz dráhy odborně způsobilý,

d) jsou-li pracovníci zdravotně i odborně způsobilí k výkonu služby a jsou-li obeznámeni s předpisy pro výkon služby a s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

e) je-li dodržován jízdní řád a jsou-li cestující a přepravci s ním i s přepravními podmínkami včas a stanoveným způsobem seznamováni,

f) jsou-li předpisy pro výkon služby v souladu s pravidly technického provozu a zaujímá k nim stanovisko,

g) jak je uspořádán provoz na dráze a zajišťována bezpečnost osob a věcí a provádí odborná šetření příčin železničních nehod na dráhách celostátních a vlečkách,

h) zda drážní zabezpečovací zařízení jsou zřizována a užívána účelně a hospodárně, zda jsou zajištěny materiály potřebné pro obnovu a údržbu těchto zařízení v přiměřeném rozsahu a druhu.

(2) Federální ministerstvo dopravy dozírá na výkon státního odborného dozoru a státního odborného technického dozoru, kterým pověřilo orgány svých podřízených organizací. Příslušný ústřední orgán republiky dozírá na výkon státního odborného dozoru na dráhách městských a dráhách zvláštního určení, který vykonávají národní výbory.

(k § 21 zákona)

(1) Drážní podnik je povinen poskytnout vojenské správě prostředky a zařízení podle ujednání mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem národní obrany. Ujednání musí upravovat také vztahy mezi drážními a vojenskými orgány ve věcech drah.

(2) K zabezpečení nezbytných potřeb vojenské správy, civilní obrany a národního hospodářství za branné pohotovosti státu stanoví federální ministerstvo dopravy již v míru zvláštními opatřeními pořadí přednostních krytí přepravních potřeb.

(k § 22 zákona)

(1) Při výstavbě dráhy nebo při výstavbě objektů v okolí dráhy, které svým provozem zvýší nároky na dopravu, je stavebník povinen předložit přípravnou dokumentaci k zaujetí stanoviska drážnímu správnímu orgánu. Drážní správní orgán posoudí předloženou dokumentaci a do 30 dnů ji vrátí s připomínkami.

(2) Jinak platí pro vypracování, projednávání a schvalování přípravné dokumentace a projektové dokumentace pro výstavbu drah předpisy o dokumentaci staveb.

(3) Má-li dojít ke zřízení nebo ke zrušení stanice (zastávky) anebo ke změně její výpravní oprávněnosti, rozhodne o tom na návrh místního národního výboru nebo drážního podniku drážní správní orgán. Před rozhodnutím o zřízení nebo zrušení nakládací a vykládací stanice si vyžádá drážní správní orgán vyjádření okresního národního výboru. Způsob projednání a bližší podmínky pro stanovení názvu stanice (zastávky) stanoví zvláštní směrnice.

(k § 22 zákona)

U staveb drah se při výběru staveniště zpravidla omezí podrobná prohlídka staveniště na úseky v zastavěném území a v území s hustou sítí komunikací a na úseky, kde se dráhy stýkají s vodami a vodními díly. U ostatních úseků postačí vyjádření příslušných orgánů státní správy a organizací, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny.

(k § 22 zákona)

(1) Před započetím přípravných prací pro stavbu dráhy nebo stavbu na dráze, popřípadě, není-li jich třeba, před započetím vlastních stavebních prací je stavebník povinen požádat drážní správní orgán o vydání stavebního povolení. K žádosti musí být připojena trojmo schválená projektová dokumentace.

(2) Před vydáním stavebního povolení projedná drážní správní orgán předloženou žádost v místním šetření. Drážní správní orgán pozve účastníky řízení nejméně 7 dní před konáním místního šetření písemně nebo prostřednictvím okresního národního výboru; dobu a místo šetření stanoví okresní národní výbor. V pozvání musí být uvedeno, kde lze nahlédnout do dokumentace navrhované stavby a že námitky lze uplatnit nejpozději při místním šetření.

(3) V zájmu komplexního projednání žádosti o vydání stavebního povolení provedou se na návrh drážního správního orgánu společně i další řízení, předepsaná jinými předpisy a prováděná jinými orgány.

(4) Stavební povolení lze vydat i bez místního šetření, nedotkne-li se stavba zastaveného území, dosavadních i plánovaných veřejných komunikací, vod, vodních děl, území, v němž jsou dobývány nerosty nebo v němž jsou stanovena mimodrážní ochranná pásma nebo jiná ochranná zařízení, nebude-li zapotřebí zajištění proti nebezpečí požáru nebo opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení, nebo bude-li vykázán souhlas orgánů, jimž přísluší hájit dotčené veřejné zájmy. U spojových staveb, pokud nepodléhají stavebnímu řízení podle zákona o stavebním řádu, stavební povolení nahrazuje souhlas drážního správního orgánu s technickou dokumentací.

(5) U stavby, která je pouze zčásti v obvodu dráhy a slouží účelům dráhy, vydává stavební povolení drážní správní orgán se souhlasem stavebního úřadu; neslouží-li taková stavba účelům dráhy, vydává stavební povolení stavební úřad se souhlasem drážního správního orgánu.

(k § 22 zákona)

(1) O průběhu jednání a výsledku místního šetření sepíše se zápis. Bylo-li současně s řízením o povolení stavby prováděno i řízení podle jiných předpisů, sepíše se společný zápis.

(2) Po provedeném místním šetření a podle jeho výsledků rozhodne drážní správní orgán o námitkách účastníků řízení, které byly během řízení vzneseny a o nichž nebylo dosaženo dohody.

(3) Jakmile rozhodnutí o námitkách se stane vykonatelným, vydá drážní správní orgán v dohodě s vojenskou správou stavební povolení. Stavební povolení možno vydat přímo při místním šetření, jestliže nebyly proti projednávanému návrhu vzneseny námitky a byl k tomu dán souhlas stavebním úřadem.

(4) Stavební povolení pozbývá platnosti uplynutím dvou let od jeho vydání, nebylo-li v této lhůtě započato se stavebními pracemi. Drážní správní orgán může platnost stavebního povolení i jinak omezit. Na žádost stavebníka, podanou nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty, může drážní správní orgán prodloužit platnost stavebního povolení.

(k § 22 zákona)

Stavební řízení se nekoná a stavební povolení se nevydává o změnách, které souvisí s udržováním a úpravami dráhy nebo jejího zařízení, nemění-li se tím povaha a rozsah dráhy nebo jejího zařízení, o změnách a stavbách drážních zařízení a vedení, nejsou-li tím dotčeny zájmy třetích osob, o přizpůsobení šířky přejezdu šířce pozemní komunikace, o dočasných opatřeních proti závějím a o jiných drobných úpravách.

(k § 22 zákona)

(1) Drážní správní orgán při výkonu státního stavebního dohledu je oprávněn sledovat od vydání stavebního povolení (souhlasu) do rozhodnutí o uvedení dráhy do provozu (stavby na dráze do užívání), zda jsou při stavbě dráhy a u stavby na dráze dodržovány podmínky stavebního povolení a stavební drážní bezpečnostní předpisy; svá zjištění a výzvy k odstranění závad a nedostatků zapisuje drážní správní orgán do stavebního deníku; zápis musí vždy obsahovat stručné důvody a lhůtu, do které má být zjednána náprava.

(2) Jestliže stavebník nedbá zjištění a výzvy zapsaných ve stavebním deníku a nezjedná v dané lhůtě nápravu, nebo lze-li očekávat, že nebude výzvy drážního správního orgánu uposlechnuto, vydá drážní správní orgán rozhodnutí, ve kterém nařídí zjednání nápravy.

(3) Stavebník jiné než drážní stavby 6) je povinen ohlásit drážnímu správnímu orgánu zahájení stavby a stavebních prací nejpozději 15 dní před jejich započetím.

(4) Organizace, která provádí takovou stavbu nebo stavební práce, je povinna mít na stavbě k dispozici dokumentaci týkající se provádění stavby. Tato organizace zajistí, aby na stavbě byla umístěna tabule s označením projektové organizace, odpovědného projektanta, stavební organizace, odpovědného vedoucího stavby a stavebníka (popř. i pracovníka technického dozoru investora). Drážní správní orgán může pro drobné stavby připustit úlevy a odchylky.

(k § 22 zákona)

U drah celostátních je obvod dráhy vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků ve správě drážního podniku, na nichž se rozkládá souvislá železniční síť nebo které slouží drážnímu provozu, jeho zabezpečení, údržbě a ochraně (drážní pozemek). U vleček, městských drah a drah zvláštního určení je obvod dráhy vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy koleje (od nosného lana, od osy trolejového vedení), nejméně však 1,5 m od staveb drážního tělesa. Obvod dráhy vzniká nejpozději při vydání stavebního povolení.

(k § 22 zákona)

Pro stavby na dráze platí ustanovení o výstavbě drah a uvádění drah do provozu přiměřeně. Podle povahy věci je možné jednotlivá řízení sloučit a zjednodušit.

(k § 23 zákona)

Drážní správní orgán zahájí kolaudační řízení na žádost stavebníka po odevzdání a převzetí stavby nebo její části. K žádosti musí být připojeny přehledná zpráva o průběhu výstavby, prováděcí projekt opravený podle skutečného provedení prací, stavební povolení, provozní dokumentace a doklady o organizačním zajištění provozu a vybavení dráhy předepsanými ochrannými zařízeními, pomůckami a zálohami materiálu. Dále musí být připojeny zejména tyto doklady:

1. o komplexním vyzkoušení stavby,

2. o provozní způsobilosti zařízení, podléhajících státnímu odbornému technickému dozoru na dráhách,

3. o přezkoušení zajištění okolí dráhy proti nebezpečí požáru u drah s parním provozem,

4. o přezkoušení zajištění okolí dráhy proti škodlivým účinkům elektrického proudu u drah s elektrickým provozem a o přezkoušení opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení,

5. o provedení podrobné (první hlavní) prohlídky mostů, popřípadě i o provedené zatěžkávací zkoušce železničních mostů, jakož i mostů nad dráhou,

6. o provedení předběžné technické revize zařízení dráhy, jehož přezkoušení by při technicko-bezpečnostní zkoušce (§ 31 odst. 1) pro jeho složitost nebylo vhodné.

(k § 23 zákona)

(1) Zajištění okolí dráhy proti nebezpečí požáru u drah s parním provozem přezkušuje na žádost stavebníka orgán požární ochrany v součinnosti se stavebním úřadem; o výsledku přezkoušení sepíše zápis.

(2) K žádosti musí být připojena dokumentace podle skutečného provedení; odchylky od schválené dokumentace musí být zvlášť vyznačeny a zdůvodněny. Dále je nutno připojit:

a) seznam staveb a trvalých zařízení v prostoru podle § 7 odst. 2 s údajem jména a bydliště vlastníků a popisem provedených zajištění,

b) příčné řezy a půdorysy, v nichž jsou zakresleny zajišťované objekty podle skutečného provedení,

c) zdůvodnění případných odchylek od původně projednané dokumentace.

(3) Nebylo-li okolí dráhy proti nebezpečí požáru zajištěno podle schválené dokumentace a nezaručuje-li provedení žádoucí zabezpečení proti požáru, orgán požární ochrany uloží stavebníku odstranit nedostatky, provést další nutná opatření a stanoví k tomu lhůtu.

(4) Po zjištění, že stavby a trvalá zařízení jsou zajištěny proti nebezpečí požáru, vydá orgán požární ochrany stavebníku potvrzení o výsledku přezkoušení.

(k § 23 zákona)

Zajištění okolí dráhy proti škodlivým účinkům elektrického proudu u drah s elektrickým provozem a opatření k ochraně mimodrážních elektrických vedení přezkušují na žádost stavebníka okresní národní výbory. Jinak platí obdobně ustanovení § 27.

(k § 23 zákona)

(1) Podrobnou (první hlavní) prohlídku železničních mostů a zatěžkávací zkoušku provádí ministerstvo dopravy, popřípadě jím pověřený orgán. Podrobnou (první hlavní) prohlídku mostů nad dráhou a zatěžkávací zkoušku provádí příslušný národní výbor.*)

(2) U kterých mostů je nutno provádět zatěžkávací zkoušku, jakož i její způsob a rozsah, stanoví směrnice ministerstva dopravy.

(3) O výsledku podrobné prohlídky mostů a o výsledku zatěžkávací zkoušky se sepíše zápis.

(k § 23 zákona)

(1) Předběžnou technickou revizí se prověřují a přezkušují zařízení, jejichž přezkoušení by nebylo pro jejich složitost při technicko-bezpečnostní zkoušce vhodné.

(2) Předběžnou technickou revizi provádějí odborné orgány nebo ústavy k tomu určené. U drah celostátních a vleček jsou to odborné orgány Československých státních drah.

(3) O provedení předběžné technické revize se sepíše zápis, ve kterém se vytknou odchylky od schválené dokumentace, nedostatky v provedení stavby a stanoví lhůta k jejich odstranění.

(k § 23 zákona)

(1) Drážní správní orgán přezkouší žádost o povolení k zahájení provozu (§ 26) i připojené doklady. Shledá-li závady, vrátí žádost s doklady k doplnění. Neshledá-li závady nebo byly-li zjištěné závady odstraněny, provede technicko-bezpečnostní zkoušku. Touto zkouškou se zjišťuje, že stavba a její zařízení vyhovují všem technickým podmínkám a zaručují bezpečnost a plynulost provozu; u železničních tratí provede se zkušební jízda hnacím vozidlem největší dovolenou traťovou rychlostí oběma směry.

(2) Drážní správní orgán přizve k technicko-bezpečnostní zkoušce stavebníka a zástupce orgánů, jimž přísluší zajišťovat obecné zájmy.

(3) O výsledku kolaudačního řízení sepíše drážní správní orgán zápis.

(k § 23 zákona)

(1) Jsou-li splněny všechny podmínky pro zahájení provozu, vydá drážní správní orgán povolení k zahájení provozu (užívací povolení); povolení k zahájení provozu zahrne do zápisu o kolaudačním řízení nebo je vydá nejpozději do 15 dnů od skončení kolaudačního řízení.

(2) Kde je to stanoveno technickými normami, technickými přejímacími podmínkami, příp. jinými předpisy a směrnicemi nebo stanoví-li to v jednotlivých případech ministerstvo dopravy, vydá drážní správní orgán povolení k zahájení provozu, v němž stanoví povinnost provést zkušební provoz a jeho podmínky. Zkušební provoz slouží především k ověření bezvadné funkce dokončené stavby nebo její části. Účelem zkušebního provozu je:

a) dosáhnout trvalého a hospodárného provozu v rozsahu předvídaném projektem,

b) seznámit provozní zaměstnance s veškerým zařízením a zajistit spolehlivou obsluhu těchto zařízení,

c) zjistit a odstranit vady a nedostatky, které by bránily plynulému, bezpečnému a hospodárnému provozu.

(3) Bylo-li v zkušebním provozu zjištěno, že stavba nebo její část je připravena technicky a organizačně k obstarávání bezpečného, hospodárného a plynulého provozu, dá drážní správní orgán souhlas k zahájení trvalého provozu. Před udělením souhlasu musí být zejména zajištěna provozní spolehlivost pro plný projektovaný výkon za normálních podmínek, vyhodnocen zkušební provoz, odstraněny zjištěné vady a nedostatky a vytvořeny veškeré podmínky pro zahájení trvalého provozu (zaškolení zaměstnanců, vydání předpisů pro výkon služby).

(k § 23 zákona)

Souhlas k zahájení pomocného provozu na dráze ve stavbě dá drážní správní orgán, prokáže-li se předběžnou technickou revizí, že bezpečnost pomocné dopravy je na dráze zajištěna.

(k § 25 zákona)

Před rozhodnutím o zrušení dráhy projedná drážní správní orgán s příslušnými národními výbory, zda zrušení dráhy je v souladu s plánem rozvoje příslušné oblasti.

(k § 25 zákona)

(1) Před vydáním rozhodnutí o snesení zrušené dráhy provede se podle povahy věci místní šetření podle ustanovení o výstavbě drah. Řízení o snesení zrušené dráhy se spojí, pokud to rozsah věci nevylučuje, s řízením o zrušení dráhy.

(2) V rozhodnutí o snesení dráhy stanoví okresní národní výbor, jaké úpravy a v jaké lhůtě mají být provedeny, a rozhodne, komu připadne správa objektů, které nebudou sneseny.

(k § 26 zákona)

(1) Za podstatné změny drážního vozidla se považují ty, které mění některou součást nebo parametr vozidla tak, že se stává vozidlem jiného charakteru. Je to změna druhu a typu hnacího motoru, změna převodu na hnací nápravy, změna výkonu hnacího motoru o ± 5 %, změna největší dovolené rychlosti, rozchodu a rozvoru, počtu náprav, změna obrysu vozidla a brzdového zařízení. Rovněž změna schématu elektrických zařízení se považuje za podstatnou.

(2) Seznam zvláštních drážních mechanizačních zařízení vyhlásí ministerstvo dopravy.

(k § 27 zákona)

(1) Zkouškou se prokazuje, že vozidlo anebo zvláštní drážní mechanizační zařízení byla vyrobena podle schválených technických podmínek pro jejich konstrukci a výrobu a pokud jde o vozidlo, že též vyhovuje všem požadavkům bezpečné jízdy i při dosažení nejvyšší dovolené rychlosti.

(2) Podrobnosti o způsobu provádění zkoušky a o době zkušebního provozu (včetně záběhu) vozidla stanoví směrnice ministerstva dopravy.

(3) Hnací vozidla o výkonu menším než 50 koní a o dovolené rychlosti menší než 30 km/hod. se nemusí zkoušet.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Ministr:

Indra v. r.

1) Směrnice ministerstva financí o zabezpečení a správě zajištěného majetku a prozatímní správě a realizaci majetku nabytého státem, uveřejněné v č. 4/1966 Finančního zpravodaje poř. č. 9.

2) Podrobnou úpravu pro Československé státní dráhy stanoví předpis pro výkon služby K 12 Nalezené věci.

3) Útvary ozbrojené ochrany, skupiny pátrací služby a oblastní velitelství sboru jsou součástí účelové výkonné jednotky Východní dráhy se sídlem v Bratislavě, Střední dráhy se sídlem v Olomouci, Severozápadní dráhy se sídlem v Praze a Jihozápadní dráhy se sídlem v Plzni.

4) Ústřední velitelství sboru je součástí zvláštního odboru federálního ministerstva dopravy.

5) Směrnice ministerstva vnitra ČSR č. 11/1972 Ú. v. ČSR o ochraně úrody před požáry [část III bod 1 písm. a)] a směrnice ministerstva vnitra SSR č. 2/1974 Ú. v. SSR o ochraně úrody před požáry [§ 3 odst. 9 písm. a)].

6) Drážní stavbou je stavba, jejímž stavebníkem je drážní podnik.

*) Zákon č. 135/1961 Sb.