§ 6 zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích – Vynálezecká činnost
Zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích · 527/1990 Sb. · Duševní vlastnictví
Stručně: Paragraf 6 zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích definuje vynálezeckou činnost jako jednu z podmínek patentovatelnosti vynálezu, přičemž stanovuje, že vynález musí být pro odborníka nezřejmý ze stávajícího stavu techniky a upřesňuje, co se pro toto hodnocení nebere v úvahu. (§ 6 zákona č. 527/1990 Sb., zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vynálezecká činnost
- Odkazuje na: § 31
- Judikatura: na § 6 odkazuje 37 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 527/1990 Sb.
(1) Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.
(2) Pro hodnocení vynálezecké činnosti však není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny (§ 31).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Aby byl vynález patentovatelný, nesmí být pro osobu s průměrnými znalostmi v daném oboru (odborníka) zřejmý z již existujících informací a technologií (stavu techniky).
- Hodnotí se, zda by odborník dokázal vynález vytvořit na základě již známých poznatků bez zvláštního úsilí nebo invence.
- Při posuzování vynálezecké činnosti se neberou v úvahu přihlášky vynálezů, které sice mají dřívější právo přednosti, ale v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, ještě nebyly zveřejněny.
Na co si dát pozor
- Kritériem je "zřejmost" pro "odborníka", což je objektivní měřítko, nikoli subjektivní pohled tvůrce vynálezu.
- Nezveřejněné přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti nemají vliv na hodnocení vynálezecké činnosti, ačkoliv mohou mít vliv na novost vynálezu (§ 5 odst. 3).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2009 č.j. 6 As 2/2009-112 žalovaný poukázal na to, že formální novost koexistuje v úzké vazbě s dalším definičním pojmem užitného vzoru, a to přesahem rámce pouhé odborné dovednosti, který je obdobou pojmu vynálezecká činnost blíže definovaného v § 6 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále jen „zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích“) jako způsob řešení technického problému, který pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky.
… v rozhodném znění (dále jen „zákon č. 527/1990 Sb.“) ve spojení s § 35f odst. 5 zákona č. 527/1990 Sb. částečně zrušil patent č. CZ/EP 2 305 255 (dále též „Napadený patent“), konkrétně patentový nárok 12 (dále též „Patentový nárok“), neboť dospěl k závěru, že tento nenaplňuje definici vynálezecké činnosti podle § 6 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. s ohledem na to, že Patentový nárok vyplývá pro odborníka v oboru z doloženého stavu techniky zřejmým způsobem.
Zatímco u patentu se vyžaduje, aby řešení bylo výsledkem vynálezecké činnosti, tedy nevyplývalo pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky (§ 1 ve spojení s § 6 zákona č. 527/1990 Sb.), u užitných vzorů se vyžaduje pouze, aby řešení přesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti, což v daném případě zachováno prokazatelně bylo, a to i s přihlédnutím k obsahu dokumentů D1 a D3, z nichž neplynou vlastnosti v podstatných částech typické pro Užitný vzor.