9 As 12/2014 — Nejvyšší správní soud

15 A 56/2022- 146 - text 28 15 A 56/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobců: 1) CONNECT-KUBA s.r.o. v likvidaci, IČO: 26496135 se sídlem Veltrusy, Fr. Novotného 483 2) J. K. oba zastoupeni Mgr. Danielem Bartošem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Bílinská 1147/1 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a za účasti: ŠKODA AUTO, a.s., IČO: 00177041 se sídlem Mladá Boleslav II, tř. Václava Klementa 869 zastoupený Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 6. 5. 2022 č.j. PUV 2014-29272/D21113586/2021/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl rozklad žalobců a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též jen „Úřad“) ze dne 26. 10. 2021 č.j. PUV 2014-29272/D17091697/2017/ÚPV (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto o návrhu osoby zúčastněné na řízení na výmaz užitného vzoru č. 26 851 (dále jen „návrh na výmaz“) o názvu „Těsnění plastového krytu montážního otvoru osobního automobilu“ (dále též „užitný vzor“, resp. „napadený užitný vzor“), jehož majiteli jsou žalobci, a to tak, že užitný vzor se podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech (dále jen „zákon o užitných vzorech“) vymazává z rejstříku užitných vzorů. Výmaz užitného vzoru z rejstříku užitných vzorů má účinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku zapsán. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že Úřad jako důkazy stavu techniky akceptoval pouze namítané dokumenty D3 až D7, DW1 až DW8. O těchto dokumentech uvedl, že se jedná o dokumenty zveřejněné před datem práva přednosti napadeného užitného vzoru. Namítané dokumenty D1 a D2 a D8 Úřad odmítl připustit jako důkazy stavu techniky pro posuzování způsobilosti napadeného užitného vzoru k ochraně s odůvodněním, že nemají charakter veřejně dostupné listiny (dokumenty D2, D8), resp. že nebylo prokázáno jejich zpřístupnění veřejnosti před datem práva přednosti napadeného užitného vzoru (dokument D1). 3. Dokument D7 je německý užitný vzor DE 202011050813 U1 zveřejněný dne 20. 12. 2012, tedy před datem práva přednosti napadeného užitného vzoru, který byl do rejstříku užitných vzorů zapsán dne 25. 2. 2014. Tento dokument tedy představuje stav techniky pro napadený užitný vzor. 4. Dokumenty DW1 až DW8 jsou webové stránky zachycené internetovým archivem před datem práva přednosti napadeného užitného vzoru, jak vyplývá přímo z webové adresy těchto stránek, která za lomítkem zahrnuje datum zachycení stránky internetovým archivem ve formátu rrrrmmdd. Žalovaný se proto ztotožnil se závěrem Úřadu, že uvedené dokumenty byly zpřístupněny veřejnosti před datem práva přednosti napadeného užitného vzoru. Pro úplnost podotkl, že data zveřejnění těchto dokumentů byla uvedena v podání osoby zúčastněné na řízení ze dne 10. 1. 2020. 5. Žalovaný uvedl, že jednou z možností, jak se dobrat dodatečných informací o datu zpřístupnění dokumentů o stavu techniky veřejnosti, je využití internetového archivu „Wayback Machine“ (web.archive.org), je-li zde obraz zadané webové stránky archivován. 6. Za nepochybnou žalovaný označil toliko písařskou chybu (překlep) týkající se označení dokumentu D7 v návrhu na výmaz. Shledal, že v textu návrhu na výmaz jsou v německém jazyce citovány pasáže z dokumentu D7. K návrhu na výmaz přiložený dokument D7 je tak dokumentem, na který tento návrh odkazuje. 7. Dodatečné pořízení překladů namítaných dokumentů do českého jazyka na základě požadavku žalobců podle žalovaného neznamenalo ani změnu důvodů, ani doplnění nových důkazů, které zakazuje § 18 odst. 2 zákona o užitných vzorech. Totéž platí i o doplnění přeložených pasáží z dokumentu D7 do návrhu na výmaz. Dodatečné pořízení překladů je tak třeba pokládat za vyjasnění návrhu na výmaz, které nejde proti principu koncentrace řízení. Nejde ani o uplatnění nových důkazů, neboť navržené důkazy byly jednoznačně označeny při podání návrhu na výmaz. 8. E-mail od Ing. P. B. (dále jen „Ing. P. B.“) byl připojen k podání osoby zúčastněné na řízení ze dne 10. 1. 2020 za účelem prokázání data zveřejnění dokumentů D3, D8. Jedná se tedy o dokument předložený pouze za účelem vyjasnění návrhu na výmaz, přičemž Úřad nebral tento dokument v potaz při hodnocení novosti a přesahu rámce pouhé odborné dovednosti napadeného užitného vzoru. V prvoinstančním rozhodnutí je uvedený dokument zmíněn pouze v souvislosti se znakem „TA FR 20“ a v rámci posouzení, zda byl dokument D3 zpřístupněn veřejnosti, a zda tak představuje stav techniky pro napadený užitný vzor. Nedošlo proto k porušení zásady koncentrace řízení ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o užitných vzorech. 9. Žalovaný dále konstatoval, že v řízení nebyl přítomný žádný tlumočník a všechny předložené překlady namítaných dokumentů byly úředně ověřené a pořízené certifikovanými soudními překladateli. Šlo tedy o nejvyšší možný standard překladu, žalobci přitom žádné výhrady ohledně správnosti překladu neuplatnili. Přitom dostali možnost vyjádřit se jak k původnímu návrhu na výmaz, tak i k podání osoby zúčastněné na řízení ze dne 10. 1. 2020 včetně překladů namítaných dokumentů, přičemž lhůta k vyjádření byla žalobcům třikrát prodloužena. 10. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2009 č.j. 6 As 2/2009-112 žalovaný poukázal na to, že formální novost koexistuje v úzké vazbě s dalším definičním pojmem užitného vzoru, a to přesahem rámce pouhé odborné dovednosti, který je obdobou pojmu vynálezecká činnost blíže definovaného v § 6 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále jen „zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích“) jako způsob řešení technického problému, který pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. S ohledem na definici novosti je potřeba zjistit, zda je předmět popsaný v namítaných listinách totožný s předmětem ochrany nároku, a není-li totožný, lze-li na podkladu namítané listiny dospět k předmětu nároku pouhým logickým úsudkem bez překročení rámce relevantního odborného vnosu, ať již rámce pouhé odborné dovednosti nebo rámce odborné zřejmosti. Technické řešení tedy není nové tehdy, je-li ze stavu techniky známo řešení, které obsahuje souhrn veškerých podstatných znaků vytvoření uvedených v nárocích na ochranu napadeného užitného vzoru. 11. Podstatou nezávislého nároku 1 na ochranu napadeného užitného vzoru je těsnění plastového krytu montážního otvoru bočních dveří osobního automobilu tvořené těsnicí páskou z napěněného polyethylenu TA FR 20 s uzavřenou vnitřní buněčnou strukturou, která je přilepená do žlábku tohoto plastového krytu. 12. Ohledně znaku „TA FR 20“ dospěl žalovaný shodně jako Úřad k závěru, že jde zřejmě o určité označení žalobců, které nic blíže nevypovídá o fyzikálních či chemických vlastnostech daného materiálu. Jediná zmínka o podobném označení je ze všech namítaných dokumentů uvedena v dokumentu D8, kde je uvedeno označení Alveolit TA FR 20 02. Obdobné označení (Alveolit TA FR 2002) je pak zmíněno i v e-mailu od Ing. P. B. Úřad tedy nepochybil, když uvedený znak při posuzování novosti nehodnotil. 13. Žádný jednotlivý dokument z namítaných dokumentů D3 až D7 a DW1 až DW8 ze stavu techniky dle žalovaného neobsahuje souhrn všech podstatných znaků uvedených v nezávislém nároku 1 napadeného užitného vzoru; technické řešení podle tohoto nároku je proto nové. Co se týče nároků 2 až 4, tyto nároky vzhledem ke své závislosti na nároku 1 přebírají všechny znaky tohoto nároku, a technická řešení podle nároků 2 až 4 jsou tedy rovněž nová. 14. Stran charakteristiky odborných kvalit odborníka v oboru žalovaný uvedl, že se jedná o odborníka, o němž se předpokládá, že je běžným průměrným profesionálem, který ve svém oboru, jímž je v dané věci konstrukce dveří osobních automobilů, disponuje běžnými obecnými odbornými znalostmi. Současně se předpokládá, že měl k datu práva přednosti všeobecný přehled v příslušném oboru (stav techniky), používá standardní odborné výrazy a je schopen provádět běžnou rutinní práci a experimentování pomocí rutinních prostředků za účelem doplnění dílčích mezer ve svých vědomostech, v zásadě však není nadán schopností kreativního myšlení, invence, neboť se nepřepokládá, že by průměrný odborník systematicky využíval kreativní myšlení, jeho odborná erudice spočívá především v reproduktivních schopnostech, méně v experimentování. Rutinní aplikace znalostí a rutinní práce uplatněná při překonávání překážek bránícíc