4 As 12/2011 — Nejvyšší správní soud

18 A 4/2023- 121 - text 3618 A 4/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Martina Bobáka a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobkyně: FRP Services, s.r.o., IČO: 01541137 sídlem Pražská 7, 261 01 Příbram zastoupené Mgr. Danielem Bartošem, advokátem sídlem Bílinská 1147/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, Bubeneč, 160 68 Praha 6 za účasti: A. B., bytem X, zastoupeného artpatent, advokátní kancelář s.r.o., IČO: 03636372, sídlem Dukelských hrdinů 976/12, Holešovice, 170 00 Praha 7 jako právní nástupce společnosti PatentCentrum Sedlák & Partners s.r.o., IČO: 26039354, sídlem Okružní 2824, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 24. 11. 2022, č. j. PUV 2012-26387/D22051451/2022/ÚPV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 1. 2023 domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 24. 11. 2022, č. j. PUV 2012-26387/D22051451/2022/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 4. 5. 2022, č. j. 2012-26387/D21048867/2021/ÚPV (dále též „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 478/1992 Sb.“), vymazal užitný vzor č. 24 532 s názvem „Modulární elektronický systém pro svolávání a informování jednotek požární ochrany“ (dále jen „Užitný vzor“) z rejstříku užitných vzorů. Úřad přistoupil k výmazu Užitného vzoru, jehož majitelkou byla žalobkyně, k návrhu (dále též „Návrh“) osoby zúčastněné na řízení (dále též „Navrhovatel“) z důvodu, že technické řešení chráněné Užitným vzorem nesplňovalo podmínky způsobilosti k ochraně ve smyslu § 1 zákona č. 478/1992 Sb., neboť nepřesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti. 3. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 28. 11. 2022. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 4. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené v Prvostupňovém rozhodnutí, shrnul obsah podaného rozkladu a reprodukoval relevantní právní úpravu. Připomněl, že Užitný vzor s právem přednosti ode dne 11. 7. 2012 byl zapsán do rejstříku užitných vzorů dne 12. 11. 2012 se třemi nároky na ochranu tohoto znění: „1. Modulární elektronický systém pro svolávání a informování jednotek požární ochrany, vyznačující se tím, že řídicí jednotka (1) systému pro přijímání informací o mimořádné události je počítačovou sítí (3) Internet připojena k operačnímu středisku (2) a dále je k řídicí jednotce (1) systému připojeno zobrazovací zařízení (4) pro zpracování informace do audiovizuální podoby a pro zobrazení mapy a trasy k mimořádné události a dále zařízení (5) zvukového výstupu pro přehrávání informací o mimořádné události. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že k řídicí jednotce (1) systému je dále připojeno zařízení (6) tiskového výstupu pro tisk informace o mimořádné události a tisk mapy s trasou k mimořádné události. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že k řídicí jednotce (1) systému je dále počítačovou sítí (3) Internet připojeno zařízení (9) satelitní navigace v automobilu.“ 5. Shodně jako Úřad, vycházel předseda Úřadu při rozhodování o rozkladu z Navrhovatelem předložených dokumentů (dále jen „Namítané dokumenty“): roční zpráva o stavu požární ochrany kraje Vysočina za rok 2008, sdělení na str. 64 včetně obrázků na této straně (dále jen „D1“); bakalářská práce „Návrh modelu informačního a komunikačního systému HZS JMK“, Hana Sečkařová, Vysoké učení technické v Brně 2010; sdělení na str. 36 a 37 (dále jen „D2“); bakalářská práce „Využití GIS a navigačních prostředků při řešení mimořádných událostí Plzeňského kraje“, Oldřich Dobrý, Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava 2010, sdělení na str. 27 až 34 (dále jen „D3“); diplomová práce „Informační podpora Integrovaného záchranného systému kraje, Bc. Radek Burieta, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 2010, sdělení na str. 42 (dále jen „D4“); přihláška vynálezu CZ 2002-3696 (A3) zveřejněná dne 18. 6. 2003, patentové nároky a kapitola Příklady provedení vynálezu (dále jen „D5“); užitný vzor CZ 23 862 (U) zveřejněný dne 24. 5. 2012, nezávislý nárok na ochranu (dále jen „D6“) a přihláška vynálezu US 2007 213 088 (A3) zveřejněná dne 13. 9. 2007, patentové nároky 1, 5 a 6 a odstavec č. 0007 (dále jen „D7“). Shledal přitom, že všechny Namítané dokumenty byly zveřejněny přede dnem práva přednosti Užitného vzoru, pročež je označil za relevantní stav techniky ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb. 6. Předně se předseda Úřadu vypořádal s námitkami žalobkyně uvedenými v odůvodnění rozkladu stran Prvostupňového rozhodnutí a postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo. Vzhledem k tomu, že se žalobní body s rozkladovými námitkami v podstatné míře shodují Námitka vznesená pod prvním žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 18 - 19 Napadeného rozhodnutí (srov. odst. 2 na str. 18 – odst. 2 na str. 19); námitka vznesená pod druhým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 16 - 18 Napadeného rozhodnutí (srov. poslední odst. na str. 16 – odst. 1 na str. 18); námitka vznesená pod třetím žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 36 Napadeného rozhodnutí (srov. odst. 1, 2 na str. 36); námitka vznesená pod čtvrtým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 20 Napadeného rozhodnutí (srov. odst. 2 na str. 20); námitka vznesená pod pátým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 35 Napadeného rozhodnutí (srov. str. 35 odst. 1); námitka vznesená pod šestým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 34 a 35 Napadeného rozhodnutí (srov. odst. 2 na str. 34 a odst. 2 na str. 35); námitka vznesená pod sedmým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 37 - 39 Napadeného rozhodnutí (srov. odst. 2 na str. 37 - 39); námitka vznesená pod osmým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 19 - 24 a 35 Napadeného rozhodnutí (srov. odst. 3 na str. 19 – odst. 2 na str. 24 a odst. 2, 3 na str. 35); námitka vznesená pod devátým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 27 - 33 Napadeného rozhodnutí (srov. poslední odst. na str. 27 – 33) námitka vznesená pod desátým žalobním bodem se shoduje s rozkladovou námitkou vypořádanou na str. 34 - 35 Napadeného rozhodnutí (srov. str. 34 - 35). , přičemž vypořádání rozkladových námitek ze strany předsedy Úřadu je samou podstatou žaloby, Městský soud v Praze na tomto místě neparafrázuje způsob tohoto vypořádání v Napadeném rozhodnutí a odkazuje na žalobní námitky shrnuté v části III. tohoto rozsudku a zejména na posouzení této věci zdejším soudem v části VII. tohoto rozsudku. 7. Předseda úřadu v Napadeném rozhodnutí posuzoval, zda technické řešení chráněné Užitným vzorem splňuje podmínky podle § 1 zákona č. 478/1992 Sb. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv, a to s ohledem na absenci přesahu rámce pouhé odborné dovednosti. K vytvoření technického řešení totiž postačovala znalost stavu techniky a rutinní práce odborníka. Své závěry odůvodnil mimo jiné užitím metody „problém a jeho řešení“, na základě které určil dokument nejbližšího stavu techniky (D3), formuloval objektivní technický problém, který má být vyřešen, a následně dovodil, že odborník v oboru by k chráněnému řešení dospěl při znalosti řešení z nejbližšího stavu techniky na základě své běžné rutinní činnosti. Uzavřel, že by k nalezení chráněného řešení odborník nemusel uplatnit kreativní myšlení 8. Technickým problémem, řešeným Užitným vzorem týkajícím se svolávání a informování jednotek požární ochrany, bylo odstranění nedostatků dosavadního stavu techniky – zejména nespolehlivosti bezdrátové komunikace mezi zařízením a operačním střediskem. Výhodou řešení podle Užitného vzoru je komunikace prostřednictvím internetové sítě, která se vyznačuje vyšší mírou spolehlivosti a rychlosti. Předseda Úřadu porovnáním obsahu Užitného vzoru s obsahem Namítaných dokumentů, představujících relevantní stav techniky ve smyslu § 4 zákona č. 478/1992 Sb., shodně jako úřad shledal, že dokument D3 představuje nejbližší stav techniky pro Užitný vzor, neboť pochází z oblasti požární ochrany a řeší stejný technický problém, tj. problém komunikace mezi operačním střediskem a stanicemi jednotek požární ochrany, resp. koncovými zařízeními. Zároveň konstatoval, že využití sítě internet bylo pro komunikaci v rámc