Novela Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) od 2026-01-01: co se mění

§ 3 Vzdělávací programy (1) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162. (2) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. (3) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106. 106 nebo autorizovaného podle § 92. (4) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.

§ 6 Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání (1) Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a jeho organizační uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací jazyk, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky materiální, personální a organizační, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání. (2) Ředitel školy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106; 106 nebo autorizovaný podle § 92; do vzdělávacího programu může každý nahlížet také ve škole a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie, anebo za cenu obvyklou může obdržet jeho kopii. (3) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až 106 nebo autorizovaný podle § 92 je závazný pro hodnocení vyšší odborné školy a výsledků vzdělávání studentů a dále podkladem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.

§ 8a Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti (1) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle § 8 odst. 7, musí obsahovat vždy a) označení příslušného druhu nebo typu školy, kromě mateřské školy uvedené v § 34 odst. 8, pokud vykonává činnost školy, b) označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení, c) označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykonává činnost pouze tohoto školského zařízení. (2) Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle odstavce 1 písm. a) a b), může dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení, pokud vykonává činnost těchto školských zařízení. (3) Má-li školská právnická osoba zřízeny organizační jednotky k zabezpečení výkonu činnosti podle § 8 odst. 7 (dále jen „organizační jednotka“), platí pro označení příslušné organizační jednotky odstavce 1 a 2 obdobně, přičemž z označení musí být zjevné, že jde o organizační jednotku školské právnické osoby. Pro název školské právnické osoby, která má zřízeny organizační jednotky, se odstavce 1 a 2 nepoužijí; z jejího názvu musí být zřejmé, že poskytuje vzdělávání a školské služby. (4) Součástí názvu může být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem udělen.

§ 10 Výroční zprávy (1) Ministerstvo zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky, předkládá ji vládě a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Do výroční zprávy může každý nahlížet také ve škole a pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie, anebo za cenu obvyklou může obdržet její kopii.

§ 14 Vzdělávání příslušníků národnostních menšin (1) Obec, kraj, popřípadě ministerstvo zajišťuje pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v mateřských, základních a středních školách, a to v obcích, v nichž byl v souladu se zvláštním právním předpisem9) zřízen výbor pro národnostní menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem. (2) Třídu mateřské školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8 dětí s příslušností k národnostní menšině, třídu základní školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině; mateřskou školu nebo základní školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 12 dětmi nebo žáky s příslušností k národnostní menšině v jedné třídě. (3) Třídu příslušného ročníku střední školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 12 žáků s příslušností k národnostní menšině; střední školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině. (4) Při organizaci vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlížejí obce, kraje, popřípadě ministerstvo k dostupnosti tohoto vzdělávání. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit i svazek obcí, popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout obce mezi sebou, popřípadě obec s krajem. (5) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může ředitel školy se souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny. (6) Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní menšiny se vydávají vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu a osvědčení profesního specialisty dvojjazyčně, a to v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.

§ 16 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. (2) Podpůrná opatření spočívají v a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky, c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob11a), Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů, e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy, f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, g) využití asistenta pedagoga, h) využití psychologa, speciálního pedagoga nebo dalšího pedagogického pracovníka, učitele, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů, nebo i) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených. (3) Podpůrná opatření podle odstavce 2 se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření různých druhů nebo stupňů lze kombinovat. Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům poskytování dosavadních podpůrných opatření by podpůrná opatření nižšího stupně nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností dítěte, žáka nebo studenta a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis. (4) Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení může místo doporučeného podpůrného opatření přijmout po projednání s příslušným školským poradenským zařízením a s předchozím písemným informovaným souhlasem zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka jiné podpůrné opatření stejného stupně, pokud to neodporuje zájmu dítěte, žáka nebo studenta. (5) Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka. (6) Podpůrné opatření druhého až pátého stupně přestane škola nebo školské zařízení po projednání se zletilým žákem, studentem nebo zákonným zástupcem dítěte nebo žáka poskytovat, pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že podpůrné opatření již není nezbytné. (7) Podpůrná opatření při vzdělávání dítěte, žáka a studenta, který nemůže vnímat řeč sluchem, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob, který odpovídá potřebám dítěte, žáka nebo studenta. Žákům a studentům vzdělávaným v českém znakovém jazyce se souběžně poskytuje vzdělávání také v psaném česk vzdělává

§ 20 Vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí (1) Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek. (2) Osoby, které nejsou uvedeny v odstavci 1, mají za stejných podmínek jako občané Evropské unie přístup: a) k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky, b) ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, pokud jsou žáky základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře, c) ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, pokud pobývají oprávněně na území České republiky nebo jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany13d), d) k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám podle tohoto zákona, pokud mají právo pobytu na území České republiky13) na dobu delší než 90 dnů13a), popřípadě pokud jsou osobami oprávněnými pobývat na území České republiky za účelem výzkumu13b), azylanty, osobami požívajícími doplňkové ochrany13c), žadateli o udělení mezinárodní ochrany13d) nebo osobami požívajícími dočasné ochrany13e). (3) Osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se stávají dětmi, žáky nebo studenty příslušné školy nebo školského zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy nebo školského zařízení prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání nebo poskytování školských služeb oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje dokladem podle zvláštního právního předpisu13f). (4) Osobám, které získaly předchozí vzdělání Přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura při přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední a vyšší odborné škole, pokud je jeho součástí, promine ředitel školy na žádost osobě, která se a) vzdělává ve škole mimo území České republiky ve školním roce, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku, nebo b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání. (5) Podmínky a způsob konání přijímací zkoušky při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních střední a vyšších odborných školách promíjí vyšší odborné škole upraví ředitel školy na žádost osobě podle odstavce 4. Osoba, které byla prominuta přijímací zkouška z podle odstavce 4, musí mít znalost českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná jazyka nezbytnou pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, kterou škola u těchto osob ověří rozhovorem. Osoby, které (6) Podmínky a způsob konání maturitní zkoušky upraví ředitel školy na žádost osobě, která se vzdělávaly alespoň 4 roky v přecházejících 8 letech před příslušnou zkouškou a) vzdělává ve škole mimo území České republiky, mají právo na republiky ve školním roce, ve kterém koná maturitní zkoušku, a vzdělávala se ve škole mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce, nebo b) vzdělávala ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku k této zkoušce. (7) Žádost podle odstavce 4 nebo 5 je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole, žádost podle odstavce 6 je součástí přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce. (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk podle odstavce 5 nebo 6 a literatura u společné části maturitní zkoušky tak, aby byla zachována rovnost přístupu ke vzdělání. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti. (5) způsob hodnocení osob podle odstavce 4, odstavce 5 věty první a odstavce 6. (9) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v základním pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu13) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků, b) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole. (6) Krajský úřad vykonává činnosti podle odstavce 5 písm. a) i pro ostatní cizince a pro občany České republiky, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci. (7) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 5. (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 5 písm. a). základ

§ 21 Práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků (1) Žáci a studenti mají právo a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona, b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, rady za podmínek stanovených tímto zákonem, d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit, e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona. (2) Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků. (3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.

§ 26 Vyučovací hodina (1) Vyučovací hodina v základním, základním uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 60 minut. Rámcový Rámcový, akreditovaný nebo akreditovaný autorizovaný vzdělávací program pro žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat. (2) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně. Rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě konzervatoře a oborů vzdělání, v nichž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejvýše 46 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě odborného výcviku a odborné praxe v rámci praktického vyučování nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin týdně. (3) Rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání dále stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících. (4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem organizaci vyučování a pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování.

§ 28 Dokumentace škol a školských zařízení (1) Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci: a) rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147, b) evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen „školní matrika“), c) doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování, d) vzdělávací programy podle § 4 až 6, e) výroční zprávy o činnosti školy, f) třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu, g) školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin, h) záznamy z pedagogických rad, i) knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky, j) protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy, k) personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci15) a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy.16) (2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi: a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky, b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání, c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu, d) datum zahájení vzdělávání ve škole, e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk, f) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení, g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, h) datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, zkoušce nebo obhajobě závěrečné práce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno, i) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení. (3) Školní matrika školského zařízení podle povahy jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi: a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky, b) datum zahájení a ukončení školské služby nebo vzdělávání, c) údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání, d) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školským zařízením v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení, e) označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává, f) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení. (4) Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem18). (5) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená právnická osoba sdružuje pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených ministerstvu tímto záko stano

§ 34 Organizace předškolního vzdělávání (1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak. (2) Zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 15. března do 15. dubna. Termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. (3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce. Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu (§ 178 odst. 3) 3 a 4) nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku. (4) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod mateřské školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu seznam dětí uvedených v odstavci 3. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte. (5) Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.22) (6) O přijetí dítěte uvedeného v § 16 odst. 9 rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře. (7) Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku. (8) Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její třídu ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo třídu se nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské školy nebo třídy rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Pokud je zázemí lesní mateřské školy nebo výdejna lesní mateřské školy stavbou, musí splňovat podmínky drobné stavby zázemí lesní mateřské školy nebo výdejny lesní mateřské školy podle stavebního zákona. (10) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e). (11) V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.

§ 34a Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění (1) Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením. (2) Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání podle odstavce 5. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy. (3) Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou první a druhou dotčeno. (4) Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy. (5) Jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání se rozumí a) individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, b) vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální podle § 47 a 48a, c) vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky dle § 38a. (6) Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání způsobem podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy. Oznámení je povinen učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, kterým začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. (7) Dítě, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, se může vzdělávat ve dvou mateřských školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o dítě tak, že o něj pečují oba rodiče. Ověření dítěte podle § 34b odst. 3 provádí mateřská škola, ve které dítě zahájilo vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Ředitelé škol, v nichž se dítě vzdělává, dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání dítěte. Rozhoduje-li ředitel ve věcech podle § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 34b odst. 4 přísluší pouze řediteli mateřské školy podle věty druhé.

§ 36 POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY (1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). (2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. (4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle správního řádu uvede a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno, b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává, c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c). (5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 3), 3 a 4), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. (6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. (7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. (8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.

§ 40 Jiný způsob plnění povinné školní docházky Jiným způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí a) individuální vzdělávání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole, vyučování, b) vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením.

§ 49 Průběh základního vzdělávání (1) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. (2) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat. (3) Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích programů. (4) Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů22a), plní povinnou školní docházku střídavě Žák se může vzdělávat ve dvou základních školách, jestliže rozhodnutím soudu byla upravena péče o žáka tak, že o něj pečují oba rodiče. Žákovi vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák podle věty první vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka. Rozhoduje-li ředitel ve věcech uvedených v § 165 odst. 2, vyžádá si před rozhodnutím vyjádření ředitele druhé školy. Rozhodování ve věcech podle § 41, přísluší pouze řediteli základní školy, která vydává žákovi vysvědčení.

§ 51 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. (3) Škola Škola, která žákovi vydala vysvědčení, převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede žáka pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

§ 57 CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE A PRŮBĚH (1) Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. (2) Při vytváření předpokladů pro výkon povolání nebo pracovní činnosti školy vyvinou úsilí spolupracovat se zaměstnavateli, je-li to s ohledem na obor vzdělání vhodné a možné, zejména tím, že a) se zaměstnavateli projednávají školní vzdělávací programy, b) zaměstnavatele zapojí do tvorby koncepčních záměrů rozvoje školy, c) zabezpečují, aby se praktické vyučování uskutečňovalo v souladu s tímto zákonem v části také na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování, d) umožňují účast odborníka z praxe v rámci teoretické odborné přípravy ve škole, e) umožňují účast odborníka z praxe u profilové části maturitní zkoušky, f) zabezpečují ve spolupráci se zaměstnavateli další vzdělávání a stáže pedagogických pracovníků teoretického i praktického vyučování u zaměstnavatelů. (3) Ředitel školy může vytvořit poradní sbor ze zaměstnavatelů včetně poskytovatelů duálního praktického vyučování za účelem spolupráce se zaměstnavateli podle odstavce 2. Ředitel školy vždy projedná příslušné školní vzdělávací programy s poskytovateli duálního praktického vyučování.

§ 60 Organizace přijímacího řízení (1) Přijímací řízení do prvního ročníku oborů středního vzdělání se uskutečňuje v jednotlivých kolech vyhlašovaných ředitelem školy. Ředitel školy vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení do oboru středního vzdělání kritéria přijímacího řízení. Ředitel školy naplní povinnost vyzvat uchazeče k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí tím, že uvede ve vyhlášení přijímacího řízení termín, kdy má účastník řízení možnost seznámit se s podklady rozhodnutí. (2) V přijímacím řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou se koná jednotná zkouška, není-li dále stanoveno jinak. Při přijímacím řízení do oboru středního vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, s výjimkou oboru středního vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, a do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 se jednotná zkouška nekoná.

§ 60a První kolo přijímacího řízení (1) Pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat přihlášku nejvýše do 3 oborů středního vzdělání bez talentové zkoušky a do 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou. (2) Přihlášku podává uchazeč střední škole. Za nezletilého uchazeče podává přihlášku zákonný zástupce. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, přičemž o podání přihlášky bezodkladně informuje zákonného zástupce uchazeče. (3) Přihlášku je možné podat a) prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci 1. zletilého uchazeče, 2. zákonného zástupce nezletilého uchazeče, nebo 3. osoby podle odstavce 2 věty poslední, nebo b) v podobě výpisu získaného z informačního systému o přijímacím řízení bez prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, nebo c) na tiskopisu, který stanoví ministerstvo a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Součástí přihlášky podané zákonným zástupcem nebo osobou podle odstavce 2 věty třetí je čestné prohlášení podávající osoby, že nezletilý uchazeč souhlasí s jejím podáním a obsahem. (5) Součástí přihlášky jsou kopie dokladů stanovených prováděcím právním předpisem, včetně kopie posudku o splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor středního vzdělání, pokud je stanovena nařízením vlády upravujícím soustavu oborů vzdělání. Ředitel školy může účastníka řízení vyzvat k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost považuje za neprokázanou. (6) Překlad dokladu vyhotoveného v cizím jazyce nemusí být úředně ověřený. Ředitel školy může účastníka řízení v případě pochybností o správnosti překladu vyzvat k předložení úředně ověřeného překladu a účastník řízení je povinen daný doklad předložit, jinak se skutečnost doložená přeloženým dokladem považuje za neprokázanou.

§ 60b Pořadí oborů středního vzdělání v přihlášce (1) Uchazeč v přihlášce uvede pořadí oborů středního vzdělání, do kterých podává přihlášku. (2) Pořadí uvedené v přihlášce vyjadřuje přednostní volbu oboru středního vzdělání. (3) Po uplynutí termínu pro podání přihlášky nelze pořadí oborů středního vzdělání změnit. To se netýká práva vzít přihlášku zpět. (4) Vzít zpět přihlášku nebo její část lze pouze do dne stanoveného vyhláškou.

§ 60c Podání přihlášky prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení a úkony v přijímacím řízení (1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), vyplní v informačním systému o přijímacím řízení jeden formulář přihlášky a vloží do něj doklady pro všechny obory středního vzdělání, do kterých se hlásí. Dnem, kdy uchazeč potvrdí přihlášku v informačním systému o přijímacím řízení, je přihláška podána do všech oborů středního vzdělání, do kterých se uchazeč hlásí. Uchazeč, který podal přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), může podat další přihlášku tímto způsobem, pouze pokud prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení vzal zpět předchozí přihlášku podanou tímto způsobem. (2) Pokud je přihláška podána způsobem podle § 60a odst. 3 písm. a), ředitel školy činí úkony v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení. Věta první neplatí, pokud zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední sdělí řediteli školy, že o činění úkonů ředitelem školy v přijímacím řízení prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení nemá zájem. Úkony ředitele školy podle věty první neobsahují podpis ani elektronickou pečeť. (3) V případě úkonů podle odstavce 2 je dnem doručení den, kdy se zletilý uchazeč nebo osoba podle § 60a odst. 2 věty druhé nebo poslední do systému přihlásí, přičemž takové doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Nepřihlásí-li se do informačního systému o přijímacím řízení osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost zpřístupněna v informačním systému o přijímacím řízení, považuje se tato písemnost za doručenou do vlastních rukou posledním dnem této lhůty. (4) Uchazeč může činit úkony v přijímacím řízení v rámci řízení v prvním stupni prostřednictvím informačního systému o přijímacím řízení na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci. (5) Úkon podle odstavce 4 je učiněn jeho potvrzením v informačním systému o přijímacím řízení.

§ 60e Podání přihlášky na tiskopisu (1) Uchazeč, který podává přihlášku způsobem podle § 60a odst. 3 písm. c), b), podá přihlášku na tiskopisu do všech škol, do jejichž oborů středního vzdělání se hlásí, spolu s doklady podle § 60a odst. 4 a 5. (2) Na všech přihláškách na tiskopisu uchazeče musí být pořadí oborů vzdělání shodné.

§ 60h Organizace přijímacích zkoušek Úprava jednotné zkoušky (1) Uchazeč, který se hlásí alespoň do jednoho oboru středního Úprava jednotné zkoušky spočívající v jejím konání v jiném jazyce, uzpůsobení nebo prominutí je pro všechny termíny jejího konání jednotná. (2) Ředitel školy, jejíž obor vzdělání, do kterého kde se koná jednotná zkouška, může jednotnou zkoušku konat dvakrát. Uchazeč může školní přijímací zkoušku nebo talentovou zkoušku konat jedenkrát je uvedený v každém oboru středního vzdělání, do kterého podal přihlášku. (2) Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně nejpozději do 3 pracovních dnů omluvil přihlášce na přednostnějším pořadí, posuzuje nárok na úpravy, pokud je nárok uchazeče posouzen rozdílně různými řediteli školy, ve které měl přijímací zkoušku konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se zadá výsledek posouzení do informačního systému o přijímacím řízení. Toto posouzení je pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 pracovních dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. (3) Zadávající učitel může vyloučit uchazeče z konání jednotné zkoušky, školní přijímací nebo talentové zkoušky, pokud uchazeč vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro konání zkoušky nebo jiným způsobem vážně narušil její průběh; zadávající učitel důvody vyloučení uchazeče písemně zaznamená do dokumentace školy. ostatní ředitele škol závazné.

§ 60j Výsledek přijímacího řízení (1) Ředitel školy zadá do informačního systému o přijímacím řízení výsledné pořadí uchazečů. (2) Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení. (3) Umístí-li se uchazeč na místě opravňujícím k přijetí do více oborů středního vzdělání, bude přijat do oboru umístěného z těchto oborů středního vzdělání na přednostnějším pořadí uvedeném v přihlášce podle § 60b; do ostatních oborů středního vzdělání nebude uchazeč přijat. (4) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba podle výsledků dosažených uchazeči při přijímacím řízení a v souladu s pořadím oborů vzdělání v přihlášce informuje ředitele školy o pořadí uchazečů, kteří budou přijati. (5) Výsledky přijímacího řízení zveřejní všechny střední školy v den určený prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam obsahuje také hodnocení jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky a hodnocení ostatních kritérií, pokud jsou součástí přijímacího řízení. Seznam obsahuje také poučení, v jaké lhůtě je možno podat odvolání, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená. (6) Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se v písemné formě podle správního řádu nevyhotovuje, nevyhlašuje a do spisu se nečiní záznam. Součástí spisu je seznam podle odstavce 5.

§ 60m Druhé, třetí a další kolo přijímacího řízení (1) Ředitel školy může vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení. Pokud ředitel školy stanoví jako součást přijímacího řízení školní přijímací zkoušku nebo pokud je součástí přijímacího řízení talentová zkouška, stanoví alespoň jeden řádný termín každé zkoušky. Náhradní termín se nekoná. (2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou ředitel školy zohlední výsledky jednotné zkoušky. Jednotná zkouška se v druhém kole nekoná. Uchazeč, který nekonal jednotnou zkoušku v rámci prvního kola přijímacího řízení, nemůže podat přihlášku do druhého kola přijímacího řízení do oboru středního vzdělání, do kterého se koná jednotná zkouška. (3) V druhém kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v prvním kole, nebo b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání po prvním kole v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Nestanoví-li odstavce 1 až 3 jinak, postupuje se ve druhém kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.

§ 60n Třetí a další kola přijímacího řízení (1) Ředitel školy může vyhlásit třetí a další kolo přijímacího řízení. (2) V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali. Jednotná zkouška se ve třetím a dalším kole nekoná. (3) Ve třetím a dalším kole přijímacího řízení může podat přihlášku uchazeč, který a) nebyl přijat do žádného oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok, nebo b) se vzdal práva na přijetí do oboru středního vzdělání v přijímacím řízení pro daný školní rok v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Ředitel školy vyhotoví a oznámí rozhodnutí v písemné formě. Odvolání lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (5) Přijatý uchazeč do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí je povinen ve lhůtě stanovené vyhláškou potvrdit svůj úmysl vzdělávat se v daném oboru středního vzdělání, nejde-li o postup podle § 60l odst. 2. Marným uplynutím lhůty zaniká právo na přijetí do daného oboru středního vzdělání. Uchazeč může potvrdit svůj Pokud uchazeč potvrdí úmysl pouze vzdělávat se v jednom oboru středního vzdělání; vzdáním vzdělání, považuje se práva na přijetí do tohoto oboru středního vzdělání uchazeči vzniká možnost potvrdit svůj úmysl toto potvrzení současně za zpětvzetí potvrzení vzdělávat se v jiném oboru středního vzdělání. (6) Pro třetí a další kolo se neuplatní § 60a odst. 1, § 60a odst. 3 písm. a) a b), a), § 60b, 60c, 60d, § 60g odst. 3 až 5, § 60h odst. 1 věta první, § 60h odst. 3 3, § 60ha a § 60i v rozsahu týkajícím se jednotné zkoušky, § 60j odst. 1 a 3 až 6, § 60k, § 60l odst. 1 a § 62 odst. 4. (7) Nestanoví-li odstavce 1 až 6 jinak, postupuje se ve třetím a dalším kole přijímacího řízení obdobně jako v prvním kole.

§ 64 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny a způsob vyhlášení přijímacího řízení ředitelem školy, b) termín, náležitosti a postup podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, c) náležitosti, termín a formu zaslání pozvánky uchazeči ke konání přijímací zkoušky, d) další bližší podmínky organizace, náležitostí a průběhu přijímacího řízení, e) termíny konání přijímacích zkoušek, f) obsah a rozsah učiva a dovedností uchazečů ověřovaných při jednotné zkoušce, g) způsob zadávání, formu, délku trvání a organizaci jednotné zkoušky, h) způsob označování zadání jednotné zkoušky za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla ochrany informací veřejně nepřístupných, i) pravidla, rozsah, termíny, způsob a formu předávaní údajů v informačním systému o přijímacím řízení mezi školou a ministerstvem nebo jím zřízenou a pověřenou osobou a způsob ochrany údajů v něm obsažených, j) pravidla pro uzpůsobení podmínek pro konání přijímací zkoušky uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami, k) pravidla pro určení školy, kde uchazeč koná jednotnou zkoušku, l) termín, po kterém uchazeč nemůže vzít přihlášku nebo její část zpět, m) způsob a termín potvrzení výsledků vyhodnocení ředitelem školy v informačním systému, m) n) náležitosti a termín zveřejnění výsledků ředitelem školy, n) o) termín, do kterého se uchazeč musí vzdát práva na přijetí v určitém kole, aby mohl podat přihlášku v dalším kole, o) p) lhůtu, ve které je uchazeč povinen potvrdit úmysl vzdělávat se ve třetím a dalším kole, q) podrobnosti o přijímání do vyššího než prvního ročníku.

§ 65 Organizace středního vzdělávání (1) Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem. (2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. konání, nebo u poskytovatelů duálního praktického vyučování. (3) Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. (4) Podmínka věku nebo plné svéprávnosti se pro výkon činnosti při praktickém vyučování neuplatní, pokud škola zajistí, že je činnost vykonávána pod přímým dohledem instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, nebo učitele. Ustanovení § 29 odst. 4 a 5 nejsou dotčena.

§ 88 Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři (1) Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním zdravotní způsobilosti. způsobilosti, stanoví-li tak nařízení vlády upravující soustavu oborů vzdělání. (2) Na přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se použijí ustanovení upravující přijímací řízení do oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou.

§ 92 CÍLE A STUPEŇ VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE, PRŮBĚH A UKONČOVÁNÍ (1) Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. (2) Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání. (3) Délka vyššího odborného vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu v oboru vzdělání nenavazujícím na obor vzdělání s maturitní zkouškou činí v denní formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku. (4) Délka vyššího odborného vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu v oboru vzdělání navazujícím na obor vzdělání s maturitní zkouškou činí v denní formě 2 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 2,5 roku. Návaznost oborů vzdělání vyššího odborného vzdělávání na obory vzdělání středního vzdělávání s maturitní zkouškou podle věty první stanoví vláda nařízením. (5) Vyšší odborná škola s platnou akreditací vzdělávacího programu je oprávněna uskutečňovat autorizované vzdělávací programy vycházející obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu této vyšší odborné školy; jejich délka včetně praxe činí v denní formě 1 rok, nebo 2 roky. Autorizací vzdělávacího programu se rozumí schválení vzdělávacího programu vyšší odbornou školou. Vzdělávací program je autorizovaný vždy ve stejném oboru vzdělání jako je akreditován vzdělávací program, ze kterého obsahově vychází. (6) Vzdělávací program zdravotnického zaměření lze autorizovat pouze s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, vzdělávací program z oblasti bezpečnostních služeb pouze s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva vnitra a vzdělávací program zaměřený na přípravu k výkonu regulovaného povolání pouze s předchozím souhlasným stanoviskem příslušného uznávacího orgánu, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra nebo příslušný uznávací orgán vydávají stanoviska podle věty první do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost vyšší odborné školy o stanovisko doručena. (7) Autorizaci vzdělávacího programu a ukončení jeho uskutečňování vyšší odborná škola oznamuje do 5 pracovních dnů orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení; ten údaje o daném programu bezodkladně bez řízení zapíše do školského rejstříku.

§ 94 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole (1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy pro první kolo přijímacího řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. V přihlášce se vždy uvádí rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno. (2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní zkouškou. (3) Ředitel školy stanoví jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok. V přijímacím řízení ředitel školy hodnotí uchazeče podle a) hodnocení znalostí uchazeče získaných ve středním vzdělávání a vyjádřeném na vysvědčení ze střední školy, b) výsledků přijímací zkoušky, je-li stanovena, a c) dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. (4) Ke vzdělávání do prvního ročníku navazujícího akreditovaného vzdělávacího programu podle § 92 odst. 4 může být přijat jen ten, kdo a) získal střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, na který podle nařízení vlády navazuje obor vzdělání, do kterého podává přihlášku, nebo b) je absolventem autorizovaného vzdělávacího programu ve stejném oboru vzdělání, jako je akreditovaný vzdělávací program, do kterého podává přihlášku. (5) Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání. (5) (6) Ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však dvouměsíčním, lhůtu pro podání přihlášky ke vzdělávání, doklady, které jsou její součástí, kritéria hodnocení přijímacího řízení, termíny konání přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah, je-li stanovena, popřípadě další podmínky přijetí ke vzdělávání. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) (7) Pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení. (7) (8) Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo po stanovení výsledků přijímacího řízení, pokud se přijímací zkouška nekoná. (8) (9) Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu studentů. (9) (10) Ředitel školy může mimo rámec příslušného kola přijímacího řízení přijmout k vyššímu odbornému vzdělávání ve vyšší odborné škole a zařadit do probíhajícího prvního ročníku uchazeče, který je studentem bakalářského studijního programu nebo magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, nebo uchazeče, který v době daného probíhajícího prvního ročníku studium takového studijního programu ukončil jinak než řádně. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným se vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.

§ 96 Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání (1) Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna. (2) Vyšší odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání. konání, nebo u duálních poskytovatelů. Ustanovení tohoto zákona o duálním praktickém vyučování se v případě praktické přípravy u duálních poskytovatelů použijí obdobně. (3) Na studenty při praktické přípravě se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

§ 97 (1) Uchazeč se stává studentem vyšší odborné školy dnem zápisu ke vzdělávání. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou, nejpozději však do 31. října. (2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole je výkaz o studiu v listinné nebo elektronické podobě. Do výkazu o studiu se zapisují předměty nebo jiné ucelené části učiva zvoleného oboru vzdělání a výsledky hodnocení studenta. (3) V průběhu vyššího odborného vzdělávání se studentovi umožňuje přestup do jiné vyšší odborné školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti studenta. (4) Ředitel školy může studentovi povolit změnu oboru vzdělání. vzdělání a změnu typu vzdělávacího programu. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání a typu vzdělávacího programu může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. (5) O přestupu studenta vyšší odborné školy do jiné vyšší odborné školy rozhoduje ředitel školy, do které se student hlásí. V rámci rozhodování o přestupu studenta, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. (6) Ředitel školy může studentovi přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání student není studentem této vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. Se souhlasem ředitele školy může student pokračovat ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti a praktické dovednosti a způsob jejich získání. Ředitel školy na žádost studenta ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení vzdělávání, nebrání-li tomu závažné důvody. (7) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání studentce z důvodů těhotenství a mateřství, jestliže praktická příprava probíhá na pracovištích nebo ve formě prací zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství studentky. (8) Ředitel školy může studentovi, který nesplnil podmínky stanovené akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

§ 99 Hodnocení výsledků vzdělávání studentů (1) Studenti jsou hodnoceni vždy za příslušné období. Předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student koná zkoušku, a předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je student hodnocen jiným způsobem, stanoví akreditovaný nebo autorizovaný vzdělávací program. Zkoušky je možné opakovat dvakrát. V případě členění obsahu vzdělávání do jiných ucelených částí učiva než předmětů se vydává studentovi potvrzení o jejich absolvování. (2) Do Jde-li o vzdělávání podle víceletého vzdělávacího programu, do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník. (3) V případě, že nelze studenta hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel školy termín, do kterého má být hodnocení studenta ukončeno. Hodnocení musí být ukončeno nejpozději do konce následujícího období.

§ 101 Ukončování vyššího odborného vzdělávání (1) Vyšší odborné vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu se řádně ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je „diplomovaný specialista“ (zkráceně „DiS.“). (2) Vzdělávání podle autorizovaného vzdělávacího programu se řádně ukončuje u jednoletého programu obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce a u dvouletého programu obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce a odbornou zkouškou; absolventi obdrží doklad o úspěšném absolvování vzdělávání, jímž je osvědčení profesního specialisty.

§ 102 (1) Podmínkou pro absolutorium je úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Absolventská práce může být zpracována a obhajována společně několika studenty; i v tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě. Absolventská práce a její obhajoba může obsahovat obsahuje též část ověřující praktické dovednosti. Ředitel školy jmenuje vedoucího absolventské práce a oponenta, kteří zpracují posudky absolventské práce včetně návrhu jejího hodnocení. (2) Ředitel školy vyhlašuje nejméně 1 řádný termín absolutoria ve školním roce. Ředitel školy může studentovi, který již dříve získal vyšší odborné vzdělání, uznat jednotlivou zkoušku absolutoria, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou, kterou má student konat. (3) Absolutorium se koná před zkušební komisí a je veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení studenta. (4) Zkušební komise má stálé a další členy, předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný předmět, a odborník z praxe. Rozhodne-li tak ředitel školy, mohou být vedoucí absolventské práce a oponent dalšími členy zkušební komise. Předsedu komise jmenuje krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně. (5) Neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria. Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce je možné konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební komisí. (6) Pokud se student ke zkoušce nebo obhajobě nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal absolutorium z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo studenta konat opravnou zkoušku. (7) Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium. Nevykonal-li student úspěšně absolutorium v případě vzdělávacího programu v délce 3 roky v řádném termínu, přestává být studentem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit, v případě vzdělávacího programu v délce 3,5 roku přestává být studentem školy 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo obhajobě bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal neúspěšně. (8) Student může absolutorium vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být studentem školy podle odstavce 7 věty druhé. (9) Každý, kdo konal zkoušku absolutoria nebo obhajobu absolventské práce, může do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, požádat krajský úřad o přezkoumání jejího průběhu a výsledku. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1 a 4.

§ 103 AKREDITACE NEBO AUTORIZACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení ke vzdělávání ve vyšších odborných školách, včetně termínů konání přijímacích zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku, podrobnosti o organizaci a průběhu vyššího odborného vzdělávání, nejnižší a nejvyšší přípustné počty povinných vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících, podrobnosti k autorizaci vzdělávacího programu, k označování autorizovaného vzdělávacího programu, k obsahu oznámení zasílaných vyšší odbornou školou nebo Akreditačním úřadem o vzdělávacích programech vyšších odborných škol orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, a k výčtu údajů zapisovaných o vzdělávacích programech vyšších odborných škol do rejstříku škol a školských zařízení, podmínky konání odborné praxe a náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe, pravidla pro hodnocení studentů, pro uznávání předchozího vzdělání a podrobnější podmínky o ukončování vyššího odborného vzdělávání absolutoriem. vzdělávání. HLAVA II

§ 104 AKREDITACE NEBO AUTORIZACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU (1) Vzdělávací program v příslušném oboru vzdělání pro jednotlivou vyšší odbornou školu školu, jehož úspěšným ukončením se získává vyšší odborné vzdělání, podléhá akreditaci, kterou uděluje Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání (dále jen „Akreditační úřad“), zřízený zákonem o vysokých školách; v případě vzdělávacího programu zdravotnického zaměření s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví a v případě vzdělávacího programu v oblasti bezpečnostních služeb s předchozím souhlasným stanoviskem Ministerstva vnitra a v případě vzdělávacího programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též s předchozím souhlasným stanoviskem příslušného uznávacího orgánu1), že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra nebo příslušný uznávací orgán vydávají stanoviska podle věty první do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena. (2) Je-li vzdělávací program akreditován nebo autorizován a zapsán pro příslušnou vyšší odbornou školu do školského rejstříku, lze ke vzdělávání v tomto programu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky zkoušky, obhajoby závěrečných prací a přiznávat označení absolventa vyšší odborné školy.

§ 106 (1) Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku délky vzdělávání v denní formě studia. Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 105. (2) Během uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu může vyšší odborná škola požádat o akreditaci změny vzdělávacího programu. (3) Akreditace vzdělávacího programu zaniká výmazem příslušného oboru vzdělání ze školského rejstříku, uplynutím doby platnosti akreditace vzdělávacího programu nebo odnětím akreditace vzdělávacího programu. (4) Udělení, prodloužení platnosti i omezení nebo odnětí akreditace vzdělávacího programu Akreditační úřad bezodkladně oznamuje orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení; ten údaje o programu bezodkladně bez řízení zapíše do školského rejstříku. Akreditační úřad uvedenému orgánu bezodkladně oznamuje i rozhodnutí ve věci omezení či zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program a zrušení autorizace; část věty první za středníkem se použije obdobně.

§ 107 Vnější hodnocení a kontrola činnosti vyšších odborných škol Na řízení a postupy ve věcech akreditací nebo přijetí nápravných opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných vzdělávacích programů vyšších odborných škol se ustanovení § 78 odst. 11, § 79 odst. 3 vět třetí a čtvrté, § 83c odst. 4 až 7, § 83e odst. 1, § 85 písm. c) a § 86 odst. 1, 2 a 6 až 9 zákona o vysokých školách použijí obdobně. V případě autorizovaných vzdělávacích programů vyšších odborných škol se na nápravná opatření použijí obdobně též ustanovení § 86 odst. 3 písm. a) a b) zákona o vysokých školách o omezení či zániku oprávnění uskutečňovat program, přičemž za závažný nedostatek se vždy považuje, nevychází-li autorizovaný vzdělávací program vyšší odborné školy obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu této vyšší odborné školy nebo jiné porušení podmínek uvedených v § 92 odst. 5. Případným rozhodnutím Akreditačního úřadu o zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program se zároveň zrušuje autorizace vzdělávacího programu. HLAVA III