Školský zákon

(1) Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku délky vzdělávání v denní formě studia. Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 105.

(2) Během uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu může vyšší odborná škola požádat o akreditaci změny vzdělávacího programu.

(3) Akreditace vzdělávacího programu zaniká výmazem příslušného oboru vzdělání ze školského rejstříku, uplynutím doby platnosti akreditace vzdělávacího programu nebo odnětím akreditace vzdělávacího programu.

(4) Udělení, prodloužení platnosti i omezení nebo odnětí akreditace vzdělávacího programu Akreditační úřad bezodkladně oznamuje orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení; ten údaje o programu bezodkladně bez řízení zapíše do školského rejstříku. Akreditační úřad uvedenému orgánu bezodkladně oznamuje i rozhodnutí ve věci omezení či zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program a zrušení autorizace; část věty první za středníkem se použije obdobně.

Na řízení a postupy ve věcech akreditací nebo přijetí nápravných opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných vzdělávacích programů vyšších odborných škol se ustanovení § 78 odst. 11, § 79 odst. 3 vět třetí a čtvrté, § 83c odst. 4 až 7, § 83e odst. 1, § 85 písm. c) a § 86 odst. 1, 2 a 6 až 9 zákona o vysokých školách použijí obdobně. V případě autorizovaných vzdělávacích programů vyšších odborných škol se na nápravná opatření použijí obdobně též ustanovení § 86 odst. 3 písm. a) a b) zákona o vysokých školách o omezení či zániku oprávnění uskutečňovat program, přičemž za závažný nedostatek se vždy považuje, nevychází-li autorizovaný vzdělávací program vyšší odborné školy obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu této vyšší odborné školy nebo jiné porušení podmínek uvedených v § 92 odst. 5. Případným rozhodnutím Akreditačního úřadu o zániku oprávnění uskutečňovat autorizovaný vzdělávací program se zároveň zrušuje autorizace vzdělávacího programu.

(1) Akreditační úřad je oprávněn provádět vnější hodnocení vzdělávací činnosti vyšších odborných škol; hodnocení může být tematicky zaměřeno nebo se zabývat všemi vzdělávacími činnostmi vyšší odborné školy.

(2) Akreditační úřad je oprávněn vykonávat u vyšších odborných škol kontrolu dodržování právních předpisů a podmínek, které byly rozhodné podle tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů pro akreditaci nebo autorizaci vzdělávacího programu vyšší odborné školy, při uskutečňování vzdělávacích programů vyšší odborné školy.

(3) Na vnější hodnocení a kontrolu činnosti vyšších odborných škol se ustanovení § 79 odst. 3 věty třetí, § 83e odst. 1 a § 84 odst. 2 až 4 zákona o vysokých školách použijí obdobně.

(1) Absolvent zahraniční školy, který získal zahraniční doklad o dosažení zahraničního základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání (dále jen „zahraniční vysvědčení“), může požádat krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele, v případě cizince podle místa pobytu, o

a) vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo

b) rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen „nostrifikace“).

Nelze-li místní příslušnost krajského úřadu určit podle věty první, řídí se místem podání žádosti.

(2) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice vydá na základě žádosti, obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, krajský úřad v případech, kdy je Česká republika na základě svých mezinárodních závazků zavázána dané zahraniční vysvědčení uznat za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání v oboru, v němž dosažené vzdělávání získal.

(3) Pokud Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou uznat dané zahraniční vysvědčení za rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České republice, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě žádosti obsahující v příloze

a) originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii,

b) doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole,

c) doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost nevyplývá.

(4) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů uvedených v odstavci 2 nebo 3 do českého jazyka. V případě dokladu vyhotoveného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje. V případě zahraniční školy nezapsané do školského rejstříku a zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky, se doklad podle odstavce 3 písm. c) a ověření podle věty první nepožaduje.

(5) V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole se v porovnání se vzděláváním podle obdobného rámcového vzdělávacího programu v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělávání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nemůže splnit požadavky uvedené v odstavci 3 písm. b) nebo v odstavci 4, nařídí krajský úřad usnesením nostrifikační zkoušku z příslušných předmětů; od vydání usnesení do termínu stanoveného pro konání nostrifikační zkoušky neběží lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci. Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel vykoná nostrifikační zkoušku alespoň z 1 předmětu neúspěšně. Žadatel, který není státním občanem České republiky, nebo získal vzdělání ve škole mimo území České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura. V opakovaném řízení o nostrifikaci žadatel koná nostrifikační zkoušku jen z předmětů, ve kterých v dříve nařízené nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud ode dne konání této nostrifikační zkoušky neuplynula doba 3 let.

(6) K odlišnostem v obsahu a rozsahu vzdělávání podle odstavce 5 se nepřihlíží, pokud bylo zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie a pokud jsou výstupy absolvovaného vzdělání srovnatelné s výstupy vzdělávání podle tohoto zákona na základě standardů používaných v Evropské unii. V takovém případě se žádosti o nostrifikaci vyhoví. Žádosti se vyhoví také tehdy, pokud zahraniční vysvědčení vydané podle právního řádu členského státu Evropské unie je v příslušném členském státu považováno za doklad opravňující žadatele k přístupu k vysokoškolskému studiu.

(7) Ministerstvo vede seznam řízení o žádostech podle odstavce 1. Krajské úřady vkládají do seznamu údaje v tomto rozsahu:

a) jméno, příjmení a datum narození žadatele,

b) označení zahraničního vysvědčení, jehož se žádost týká, včetně názvu a sídla školy, která je vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu bylo vydáno,

c) údaje o výsledku řízení o uznání rovnocennosti nebo o nostrifikaci s uvedením správního orgánu, který osvědčení nebo rozhodnutí vydal, a spisové značky, pod kterou je osvědčení nebo rozhodnutí vedeno, a

d) nařízené předměty nostrifikační zkoušky, datum konání nostrifikační zkoušky a předměty nostrifikační zkoušky, ve kterých žadatel neuspěl.

Údaje uvedené v písmenech a) a b) vkládá krajský úřad do seznamu do 30 dnů ode dne zahájení řízení, ostatní údaje do 14 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o žádosti podle odstavce 1.

(8) Údaje ze seznamu podle odstavce 7 poskytne ministerstvo na žádost krajskému úřadu a pro účely přijímacího řízení vysoké škole nebo vyšší odborné škole. Krajský úřad po obdržení žádosti podle odstavce 1 prověří v seznamu podle odstavce 7

a) zda v téže věci nebylo zahájeno řízení u jiného krajského úřadu a

b) údaje podle odstavce 7 písm. c) a d).

(1) Ministerstvo vydává na základě žádosti, obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii, osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice absolventům evropské školy.

(2) Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se vzdělávacím programem, který je uskutečňován v dohodě s ministerstvem. Ustanovení § 108 odst. 3 až 6 se použijí obdobně, doklad podle § 108 odst. 3 písm. b) a c) a ověření podle § 108 odst. 4 věty první se nevyžaduje.

(3) Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti činnosti policie a požární ochrany. Ministerstvo obrany vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti vojenství.

(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany11) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 až 3 a ověření podle § 108 odst. 4 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením26d). V případě pochybnosti o dosaženém vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační zkoušku.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, podmínky organizace nostrifikační zkoušky, složení komise pro vykonání nostrifikační zkoušky a pravidla jejího rozhodování.

(1) Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. Základní umělecké vzdělávání se uskutečňuje v základní umělecké škole. Základní umělecká škola připravuje také pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením.

(2) Základní umělecká škola organizuje základní studium I. a II. stupně a studium pro dospělé. Součástí studia I. a II. stupně podle věty první je i přípravné studium a studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin.

(1) Jazykové vzdělávání poskytuje jazykové vzdělání v cizích jazycích. V případě vzdělávání cizinců se za cizí jazyk považuje také jazyk český. Jazykové vzdělávání podle tohoto zákona se uskutečňuje v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.

(2) Vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky může být ukončeno státní jazykovou zkouškou základní, státní jazykovou zkouškou všeobecnou a státní jazykovou zkouškou speciální. Státní jazykové zkoušky lze vykonat i bez předchozího vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. Dokladem o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je vysvědčení o státní jazykové zkoušce.

(3) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a z části ústní. Ministerstvo určuje zadání písemné části zkoušky a stanovuje termíny konání zkoušek.

(4) Státní jazykové zkoušky v jednotlivých jazycích se konají před zkušební komisí. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje krajský úřad, předsedy zkušebních komisí pro jednotlivé jazyky a další členy komisí jmenuje ředitel školy. Předsedou komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise pro jednotlivé jazyky může být ten, kdo má příslušnou odbornou kvalifikaci a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.

(1) Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech.

(2) Střediska volného času se dále podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty a ve spolupráci se školami a dalšími institucemi rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí, žáků a studentů.

(1) Vzdělávací hodina v zájmovém vzdělávání trvá 60 minut.

(2) Školní družina se organizačně člení na oddělení; členění ostatních školských zařízení pro zájmové vzdělávání stanoví ředitel.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší a nejvyšší počty dětí a žáků v oddělení školní družiny.

(4) Zřizovatel může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na zájmové vzdělávání ve školní družině, a to nad výši stanovenou normativem. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí a žáků za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě zájmového vzdělávání ve školní družině a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky a náležitosti přijímání do základního uměleckého vzdělávání, jazykového a zájmového vzdělávání, jejich obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a ukončování, podmínky ukončování jazykového vzdělávání státní jazykovou zkouškou, obsah a rozsah státních jazykových zkoušek a jejich zkušební řád, uznávání předchozího vzdělání pro účely konání státních jazykových zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a stanoví organizaci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání.

(1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole.

(2) Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané

a) ministerstvu nebo jím zřízené a pověřené právnické osobě podle § 80 odst. 1 věty druhé, pokud uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky;

b) řediteli školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do 20 dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat.

Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo jeho narození.

(3) Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá

a) závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku,

b) absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium,

c) zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou:

1. jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedou je ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník;

2. termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy.

(4) Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole nebo v místě, které určí ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy nebo, nekoná-li se zkouška ve škole, zadavateli průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce.

(5) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování.

(6) Ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky.

(7) Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2.

(8) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a) ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

(1) Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem ministerstva nebo jím zřízené a pověřené právnické osoby, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.

(1) Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání.

(2) Osvědčení o získání profesní kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.

(1) Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního právního předpisu26a) získala profesní kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. V případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.

(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu26b).

Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.

(1) Právnické osoby a organizační složky státu nebo jejich součásti, které vykonávají činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou vedle vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 uskutečňovat odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitní specializační kursy.

(2) Odborné kursy a kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva ve střední nebo vyšší odborné škole jsou určeny k doplnění všeobecných i odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon povolání a pracovních činností.

(3) Pomaturitní specializační kursy jsou určeny k získání speciálních teoretických i praktických vědomostí a dovedností, které navazují svým odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání a rozšiřují kvalifikaci pro výkon povolání nebo pracovních činností.

(4) Kursy podle odstavce 1 neposkytují stupeň vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu podle odstavce 1 je osvědčení.

(5) Účastníci vzdělávání podle odstavce 1 nejsou žáky nebo studenty dané školy.

(6) Rekvalifikace mimo soustavu oborů vzdělání se uskutečňují podle zvláštních právních předpisů,27) další vzdělávání pro výkon zdravotnických povolání se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví28) a další vzdělávání pro výkon zemědělských povolání a činností se uskutečňuje podle zvláštních právních předpisů v působnosti Ministerstva zemědělství58).

(7) Ministerstvo vnitra ve své působnosti a Ministerstvo obrany ve své působnosti mohou vyhláškou stanovit podmínky pořádání odborných kursů, kursů jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo pomaturitních specializačních kursů a další náležitosti těchto kursů v jimi zřízených školách a školských zařízeních (dále jen „resortní kursy“), a to

a) způsob tvorby a schvalování profilu absolventa resortního kursu a příslušného vzdělávacího programu,

b) podmínky a způsob přijímání účastníků resortních kursů ke studiu a ukončování studia,

c) způsob a formu průběžného a závěrečného ověřování znalostí, dovedností a postojů účastníků a absolventů resortních kursů a

d) formu, náležitosti a podmínky vydávání osvědčení o absolvování resortního kursu, v rozsahu potřebném pro splnění kvalifikačních požadavků a dalších odborných předpokladů, stanovených zvláštním právním předpisem42) pro výkon služby v bezpečnostních sborech nebo v ozbrojených silách České republiky anebo k získání, prohloubení či zvýšení kvalifikace podle zvláštního právního předpisu59) pro výkon práce v bezpečnostních sborech nebo pro výkon práce zaměstnanců v působnosti Ministerstva obrany.

Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení a dalších akcí.

(1) Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují individuální nebo skupinovou formou odborné speciálně pedagogické, logopedické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení volí postupy, nástroje a metody odpovídající účelu poskytované služby a vycházející z aktuálního stavu poznatků příslušné vědní disciplíny, včetně dostupných standardizovaných diagnostických postupů, nástrojů a metod; zásadní zjištění z hlediska vzdělávacích potřeb je nutné založit na využití několika postupů. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.

(2) Typy školských poradenských zařízení jsou

a) pedagogicko-psychologická poradna (dále jen „poradna“),

b) speciálně pedagogické centrum.

(3) Poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou a speciálně pedagogickou pomoc při vzdělávání.

(4) Poradna zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí zajišťuje metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám ve svém spádovém obvodu s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.

(5) Poradna, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám s výjimkou škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení.

(6) Speciálně pedagogické centrum poskytuje poradenské služby zejména při vzdělávání dětí, žáků a studentů s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, autismem nebo jiným obdobným znevýhodněním. Speciálně pedagogické centrum může poskytovat poradenské služby i jen pro jeden druh znevýhodnění nebo jen některá znevýhodnění podle věty první.

(7) Dětem, žákům a studentům škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 a školských zařízení jsou poradenské služby speciálně pedagogického centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Speciálně pedagogické centrum může zajišťovat metodické vedení při poskytování poradenských služeb mateřským, základním a středním školám zřizovaným podle § 16 odst. 9 a základním školám speciálním. Speciálně pedagogické centrum poskytuje dětem, žákům a studentům podle věty první přímé speciálně pedagogické, logopedické a psychologické intervence, nemůže-li tyto služby zajistit škola nebo školské zařízení dítěte, žáka nebo studenta.

(1) Školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům podle účelu, k němuž byla zřízena

a) vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování,

b) celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě

c) zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání.

(2) Školská výchovná a ubytovací zařízení mohou provozovat svou činnost i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin.

Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.

V zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, účasti na kombinované výuce a pobytu ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

(1) Výdejna lesní mateřské školy je typem zařízení školního stravování, které může zajišťovat školní stravování pouze pro děti lesní mateřské školy.

(2) Výdejnu lesní mateřské školy může zřídit pouze právnická osoba vykonávající činnost lesní mateřské školy.

Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost.

(1) Ředitel mateřské, základní nebo střední školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole. Poradenskými službami poskytovanými ve škole jsou zejména

a) zajišťování kvality a organizace podpory vzdělávání dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,

b) zajišťování prevence rizikového chování,

c) spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a dalšími subjekty při podpoře dětí a žáků ve vzdělávání,

d) poskytování metodické podpory pedagogickým pracovníkům školy při identifikaci a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a

e) v případě základních a středních škol koordinace kariérového poradenství.

(2) Složení pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb ve škole, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

(3) V základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, která má na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4 nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu, zajišťuje poradenské služby vždy též psycholog nebo speciální pedagog. Věta první se použije obdobně na srovnatelnou základní školu podle § 16 odst. 11.

(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo umisťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů vzdělávání a školských služeb, nebo ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze vzdělávání a školské služby poskytovat veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby.

(2) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace školního stravování, provozu zařízení školního stravování a rozsahu poskytovaných služeb, dále výživové normy podle věkových skupin strávníků a rozpětí finančních normativů na nákup potravin.

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) výčet a účel poradenských služeb poskytovaných v poradnách, ve speciálně pedagogických centrech a ve školách a v jejich rámci standardní činnosti včetně určení osob, které je provádějí,

b) psychologické, logopedické nebo speciálně pedagogické poradenské služby, které se poskytují s informovaným souhlasem žáka nebo jeho zákonného zástupce, náležitosti informovaného souhlasu a podmínky, za kterých lze psychologické, logopedické nebo speciálně pedagogické poradenské služby poskytovat i bez souhlasu, a

c) další bližší podrobnosti o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a o metodickém vedení škol při poskytování poradenských služeb.

(1) Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.

(2) Dětem v mateřských školách a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole, účasti na kombinované výuce a pobytu ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení podle věty první.

(3) Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí zajišťuje hmotné zabezpečení ve spolupráci se zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.

(4) Školní stravování se zajišťuje přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto zákona. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,6) s předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými normami.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky o poskytování hmotného zabezpečení.

(1) Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.

(2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v mateřské škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se dítěti poskytuje bezúplatně od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku. Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.

(3) Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost daného školského zařízení.

(4) Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí za poskytování předškolního vzdělávání a zájmového vzdělávání ve školní družině a školním klubu zřizovatel a v ostatních případech ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případech uvedených v § 27 odst. 5 a v případě dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

(1) Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 a školských služeb podle tohoto zákona.

(2) Zřizovatelem školské právnické osoby může být

a) ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, nebo veřejná vysoká škola společně s těmito zřizovateli,

b) veřejná vysoká škola, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba (dále jen „jiná právnická osoba nebo fyzická osoba“).

(3) Školskou právnickou osobu může zřídit společně i více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. b).

(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na školské právnické osoby ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách.

(1) Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou.

(2) Školská právnická osoba zřizovaná společně více zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou.

(3) Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva (dále jen „zřizovací listina“) musí obsahovat

a) název a sídlo školské právnické osoby,

b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) zřizovatele, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou,

c) označení statutárního orgánu podle § 131 a způsob, jakým vystupuje jménem školské právnické osoby,

d) druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy,

e) vymezení organizačních jednotek, jsou-li zřízeny, včetně jejich označení a druhu školy nebo druhu a typu školského zařízení, jehož činnost zabezpečuje, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy,

f) určení toho, kdo je považován za zřizovatele školské právnické osoby pro účely financování podle tohoto zákona, zákona upravujícího rozpočtové určení daní a zákoníku práce, je-li školská právnická osoba zřízena více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a), nebo je-li školská právnická osoba zřízena registrovanou církví a náboženskou společností, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), společně s veřejnou vysokou školou nebo jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou,

g) určení obce, která bude editorem údajů o školském obvodu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle § 179 odst. 2 písm. c),

h) předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti v případě školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je-li doplňková činnost této školské právnické osobě povolena,

i) vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické osoby,

j) počet členů rady v případě školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b), nebo zřizované více zřizovateli,

k) v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele podle tohoto zákona, včetně způsobu rozhodování, a určení, na které zřizovatele přejdou práva a povinnosti, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, dojde-li ke zrušení školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a) bez právního nástupce,

l) vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena.

(4) Zřizovací listina školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) může též určit školskou právnickou osobu oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku při zrušení školské právnické osoby s likvidací; může též stanovit, že určení této školské právnické osoby provede orgán k tomu příslušný v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby.

(5) Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob za podmínek stanovených tímto zákonem.

(1) Školská právnická osoba zaniká dnem výmazu z rejstříku školských právnických osob.

(2) Zániku školské právnické osoby předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) a e) a v případě zrušení školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a).

(3) Školská právnická osoba se zrušuje

a) dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,

b) dnem uvedeným v rozhodnutí nebo smlouvě o sloučení, splynutí nebo rozdělení, pokud dochází k zániku školské právnické osoby v důsledku jejího sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato nebo smlouva uzavřena,

c) uplynutím doby, na kterou byla zřízena,

d) dnem účinnosti rozhodnutí, kterým došlo k výmazu poslední školy nebo školského zařízení, jehož činnost školská právnická osoba vykonávala, z rejstříku škol a školských zařízení,

e) zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek školské právnické osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek školské právnické osoby je zcela nepostačující, nebo po splnění rozvrhového usnesení,

f) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.

(4) Nejde-li o zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. b), přechází práva a povinnosti školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a), včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jejího zřizovatele nebo zřizovatele určeného podle § 125 odst. 3 písm. k); jinak na toho, kdo je považován za zřizovatele školské právnické osoby pro účely financování podle tohoto zákona.

(5) Soud může rozhodnout o zrušení školské právnické osoby a v případě školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) o jejím vstupu do likvidace, a to na návrh orgánu státní správy nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže

a) nebyly jmenovány orgány školské právnické osoby a dosavadním orgánům skončilo funkční období před více než rokem,

b) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání rady školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b), nebo zřízené více zřizovateli,

c) provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti hlavní činnosti, k jejímuž uskutečňování byla školská právnická osoba zřízena,

d) školská právnická osoba užívá příjmů ze své činnosti nebo svého majetku v rozporu s tímto zákonem,

e) školská právnická osoba jiným závažným způsobem porušuje zákon nebo neplní podmínky zákonem stanovené.

(6) Soud před vydáním rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je odstranění tohoto důvodu možné.

(1) Školská právnická osoba se může sloučit nebo splynout s jinou školskou právnickou osobou a rozdělit na jiné školské právnické osoby. Právní účinky těchto změn nastávají dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob.

(2) Rozdělením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jiné školské právnické osoby. V rozhodnutí nebo smlouvě o rozdělení musí být stanoveno, v jakém rozsahu přecházejí práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jednotlivé školské právnické osoby.

(3) Sloučením dochází k zániku školské právnické osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou školskou právnickou osobu.

(4) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více školských právnických osob, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jejich práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově zřizovanou školskou právnickou osobu.

(5) Ke sloučení, splynutí a rozdělení školských právnických osob zřizovaných různými zřizovateli uvedenými v § 124 odst. 2 písm. b) je třeba rozhodnutí zřizovatele dotčených školských právnických osob, popřípadě rozhodnutí rady v případech uvedených v § 129 odst. 4 a 5, a smlouva uzavřená mezi dotčenými školskými právnickými osobami. Zřizovatelé zanikající nebo zanikajících školských právnických osob se stávají zřizovateli nástupnické nebo nástupnických školských právnických osob.

(1) Vstup školské právnické osoby do likvidace a údaje o likvidátorovi uvedené v § 154 odst. 1 písm. k) se zapisují do rejstříku školských právnických osob.

(2) Likvidátora jmenuje ředitel školské právnické osoby. Nejmenuje-li ředitel školské právnické osoby likvidátora bez zbytečného odkladu, jmenuje jej soud. Odměnu likvidátora určuje ten, kdo jej jmenoval. Odměna likvidátora se hradí z prostředků školské právnické osoby.

(3) Zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby schvaluje její zřizovatel; v případě, že zřizovatel zanikl či zemřel bez právního nástupce, soud.

(4) Nejde-li o případ uvedený v § 125 odst. 4, nabídne likvidátor čistý majetkový zůstatek, jenž vyplynul z likvidace, k bezúplatnému převodu kraji, v němž má sídlo školská právnická osoba v likvidaci. Smlouvu o bezúplatném převodu likvidačního zůstatku kraji lze uzavřít pouze v případě, že se kraj v této smlouvě zaváže likvidační zůstatek využít v celém rozsahu k poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona. Pokud kraj do 30 dnů od doručení nabídky písemně nepotvrdí úmysl převzít likvidační zůstatek, přechází likvidační zůstatek na Českou republiku; likvidátor zajistí předání likvidačního zůstatku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(1) Zřizovatel školské právnické osoby

a) vydává zřizovací listinu školské právnické osoby,

b) rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby,

c) rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby,

d) jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat, popřípadě mzdu,

e) jmenuje a odvolává třetinu školské rady, pokud se školská rada zřizuje,

f) rozhoduje o zřízení organizačních jednotek.

(2) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, dále

a) schvaluje rozpočet školské právnické osoby,

b) schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby,

c) schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.

(3) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b) nebo více zřizovatelů, dále jmenuje a odvolává členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.

(4) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba nebo více zřizovatelů podle § 124 odst. 2 písm. b), může ve zřizovací listině delegovat své pravomoci uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) na radu školské právnické osoby.

(5) Zanikne-li či zemře-li zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná právnická osoba nebo fyzická osoba nebo více zřizovatelů podle § 124 odst. 2 písm. b), bez právního nástupce, přechází pravomoci zřizovatele uvedené v odstavci 1 na radu školské právnické osoby.

(6) Má-li školská právnická osoba více zřizovatelů, rozhodují o výkonu působnosti zřizovatele nadpoloviční většinou hlasů, přičemž každý zřizovatel má 1 hlas. Zřizovací listina může stanovit odlišný způsob rozhodování.

(1) Orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel.

(2) Orgány školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b), nebo zřízené více zřizovateli jsou ředitel a rada.

(1) Ředitel je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel rozhoduje ve věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a postupem stanoveným v § 166.

(3) Ředitele školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) jmenuje a odvolává zřizovatel na návrh rady, v případě uvedeném v § 129 odst. 4 a 5 rada, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.

(4) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou nebo více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. b) je ze své činnosti odpovědný radě.

(5) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) nebo více zřizovateli

a) předkládá radě návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změn, návrh střednědobého výhledu jejího financování a návrh roční účetní závěrky,

b) předkládá radě návrh vnitřního mzdového předpisu a organizačního řádu školské právnické osoby,

c) předkládá radě návrhy změn zřizovací listiny, po jejich projednání radou je předává zřizovateli,

d) předkládá radě ke schválení návrhy právních jednání, k nimž se v souladu s § 132 odst. 2 vyžaduje předchozí souhlas rady,

e) se účastní jednání rady s hlasem poradním.

(1) Rada

a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních prostředků,

b) schvaluje jednání učiněné jménem školské právnické osoby před jejím vznikem,

c) schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,

d) schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku,

e) schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školské právnické osoby,

f) projednává návrhy změn zřizovací listiny,

g) navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení školské právnické osoby a vyjadřuje se k záměru zřizovatele na sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení školské právnické osoby,

h) rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti školské právnické osoby,

i) schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi,

j) schvaluje příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření do peněžních fondů školské právnické osoby.

(2) Rada dále vydává předchozí souhlas k právním jednáním, kterými školská právnická osoba hodlá

a) nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitostem,

b) nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než dvacetipětinásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního právního předpisu29) za hmotný majetek,

c) bezúplatně převést vlastnické právo k movitým věcem,

d) zatěžovat majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,

e) založit jinou právnickou osobu nebo nabýt účast v již existující právnické osobě, pokud to není tímto zákonem vyloučeno,

f) provést peněžitý nebo nepeněžitý vklad do právnické osoby založené touto školskou právnickou osobou nebo do jiné právnické osoby, pokud to není tímto zákonem vyloučeno.

(3) Na radu školské právnické osoby, která je zřízena více zřizovateli podle § 124 odst. 2 písm. a), se odstavec 1 písm. d) a i) nepoužijí; rada projednává návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku a návrh na vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.

(4) Rada právní jednání podle odstavce 2 a 3 neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku školské právnické osoby nebo jestliže by jím byl ohrožen řádný výkon hlavní činnosti školské právnické osoby. Právní jednání podle odstavce 2 a 3 je bez předchozího souhlasu rady neplatné.

(5) Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby.

(6) Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak. V případě zániku či úmrtí zřizovatele podle § 124 odst. 2 písm. b) bez právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady ministerstvo, pokud zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině jinak.

(7) Členem rady může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v základním pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě.

(8) Funkční období člena rady je 5 let.

(9) Členství v radě zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odstoupením,

c) pozbytím předpokladů pro členství v radě podle odstavce 7,

d) odvoláním, nebo

e) úmrtím.

(10) Člen rady může být z funkce odvolán v případě, že po dobu delší než 6 měsíců nemůže vykonávat funkci člena rady nebo se opakovaně nedostavil na jednání rady.

(11) Členové rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání rady.

(12) Členové rady mohou ze svého středu zvolit místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

(13) Při rozhodování je hlasovací právo členů rady rovné. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je rada usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů.

(14) Rada zasedá nejméně dvakrát ročně. Pokud předseda rady nesvolá zasedání rady po dobu 1 roku, může zasedání rady svolat i jiný člen rady. Na žádost ředitele je předseda rady povinen svolat mimořádné zasedání rady. Pokud předseda rady nesvolá mimořádné zasedání rady do 30 dnů od žádosti ředitele, může je svolat ředitel.

(15) Ostatní náležitosti činnosti rady stanoví jednací řád rady.

(16) Členům rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna ze zlepšeného výsledku hospodaření školské právnické osoby; výši odměny stanoví zřizovatel.

(1) Příjmy školské právnické osoby jsou zejména

a) finanční prostředky ze státního rozpočtu,

b) finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků,

c) příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,

d) finanční prostředky přijaté od zřizovatele,

e) úplata za vzdělávání a školské služby,

f) dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

g) dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce,

h) dary a dědictví.

(2) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. f) a g) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel.

(3) Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah školské právnické osoby zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí ke státnímu rozpočtu.

(1) Školská právnická osoba hospodaří s příjmy podle § 133 odst. 1, s prostředky svých peněžních fondů, s ostatním majetkem, závazky a pohledávkami. Školská právnická osoba používá majetek pro účely své hlavní činnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem. Rozpočet hlavní činnosti školské právnické osoby může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s její hlavní činností. Příjmy získané hlavní činností školské právnické osoby lze použít pouze na tuto hlavní činnost.

(2) Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu. Školská právnická osoba používá zlepšený výsledek hospodaření přednostně k úhradě případné ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále z něj tvoří peněžní fondy.

(1) Školská právnická osoba může vedle své hlavní činnosti vykonávat doplňkovou činnost.

(2) V doplňkové činnosti školská právnická osoba vykonává činnosti navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti jejích zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost školské právnické osoby nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost.

(3) Doplňková činnost nesmí být financována z finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle tohoto zákona s výjimkou prostředků dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které nelze předem oddělit od výdajů hlavní činnosti a které je školská právnická osoba povinna vrátit do svého rozpočtu v příslušném čtvrtletí, nejpozději však do konce příslušného rozpočtového roku. Prostředky získané doplňkovou činností lze v průběhu příslušného kalendářního roku použít jen k úhradě výdajů doplňkové činnosti.

(4) Jestliže je výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby byla tato ztráta do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby v této činnosti nebylo po skončení následujícího kalendářního roku pokračováno.

(5) Školská právnická osoba účtuje odděleně o hlavní činnosti a činnosti doplňkové.