§ 19 vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona – Obhájce.
Vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona · 57/1947 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 19 vyhlášky 57/1947 upravuje právo obviněného na obhájce v kárném řízení, stanovuje podmínky pro jeho výběr a určení, a vymezuje jeho oprávnění a povinnosti. Obviněný si může vybrat obhájce z řad vojenských gážistů nebo obhájců v trestních věcech, a to již od začátku vyšetřování. (§ 19 zákona č. 57/1947 Sb., vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obhájce.
- Týká se: obviněný
- Odkazuje na: § 21
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 57/1947 Sb.
(1) Obviněný má právo, přibrati si, a to již za vyšetřování, obhájce z vojenských gážistů nebo z obhájců ve věcech trestních. Je-li obhájce, obviněným přibraný, vojenským gážistou v činné službě, potřebuje ku převzetí obhajoby svolení představeného velitelství (úřadu); svolení toto může však býti odepřeno jen, je-li obhájce ve službě nepostradatelný.
(2) Na žádost a v případech § 21, odst. 2 bez žádosti budiž obviněnému pro závěrečné projednání určen velitelstvím (úřadem), u něhož jest kárný výbor zřízen, obhájce z vojenských gážistů v činné službě v sídle kárného výboru, a to, není-li vojenský gážista, jenž má býti určen obhájcem, služebně podřízen onomu velitelství, se souhlasem příslušného vojenského představeného; obhájce takto určený musí obhajobu převzíti.
(3) Nařízení stanoví, kdo nemůže býti obhájcem v řízení před kárnými výbory.
(4) Obhájce jest oprávněn podle svého svědomí a v mezích zákonných uvésti vše, co má v zájmu obviněného za potřebné a použíti všech přípustných obhajovacích prostředků.
(5) Obhájcům z vojenských gážistů v činné službě nepřísluší odměna za obhajování; o náhradě cestovních nákladů určených obhájců platí příslušné předpisy.
(6) Po skončeném vyšetřování přísluší jak obviněnému tak i jeho obhájci (právnímu zástupci) právo nahlížeti do spisů (vyjma zápisy o poradách a hlasováních) a činiti z nich výpisky; předtím lze povoliti obviněnému neb jeho obhájci nahlédnouti do spisů, pokud to lze uvésti v soulad s účelem řízení. Obsah těchto spisů sdělovati s veřejností jest zakázáno.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Obviněný si může vybrat obhájce z řad vojenských gážistů nebo obhájců v trestních věcech, a to již od začátku vyšetřování.
- V určitých případech (na žádost nebo bez žádosti podle § 21 odst. 2) je obviněnému určen obhájce velitelstvím z řad vojenských gážistů, který je povinen obhajobu převzít.
- Obhájce má právo uvádět vše potřebné v zájmu obviněného a používat všechny přípustné obhajovací prostředky.
- Po skončení vyšetřování má obviněný i obhájce právo nahlížet do spisů (kromě zápisů o poradách a hlasováních) a pořizovat z nich výpisky.
Na co si dát pozor
- Pokud si obviněný vybere za obhájce vojenského gážistu v činné službě, potřebuje tento gážista svolení svého nadřízeného velitelství, které může být odepřeno pouze v případě, že je obhájce ve službě nepostradatelný.
- Obhájcům z řad vojenských gážistů v činné službě nepřísluší za obhajování odměna.
- Obsah spisů, do kterých obviněný nebo obhájce nahlíží, je zakázáno sdělovat veřejnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 38 Ustanovený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 36b (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 37 Zvolený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 38 Ustanovený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 38 Ustanovený obhájce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)