Rozpočtová pravidla republiky

(1) Finanční hospodaření obcí se řídí jejich rozpočtem.

(2) Rozpočet obce je se státním rozpočtem republiky spojen finančním vztahem, jímž je dotace a případně i návratná finanční výpomoc.

(3) Při stanovení dotace ze státního rozpočtu republiky do rozpočtu obce nebo jejího podílu na daních odváděných do státního rozpočtu republiky se zabezpečí náhrada nákladů, které obci vznikají plněním úkolů v přenesené působnosti ve výkonu státní správy.8)

(4) Odvody do státního rozpočtu republiky lze obci uložit jen podle tohoto nebo zvláštního zákona.

(1) Obec hospodaří podle svého rozpočtu příjmů a výdajů a s využitím vlastních peněžních fondů.9)

(2) Rozpočet obce obsahuje její příjmy a výdaje, v nichž jsou vyjádřeny všechny finanční vztahy obce

a) k organizacím jí založeným a zřízeným,

b) k ostatním subjektům, k nimž má obec finanční vztah na základě zákona nebo uzavřených smluv.

(1) Příjmy rozpočtu obce tvoří

a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů,

b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z výsledků vlastního hospodaření obce,

c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce,

d) výnos záloh9a) na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnos daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby9b) a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků9c) srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby,

e) 10 % výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků9c) odváděné podle § 38h zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, plátcovou pokladnou9d) umístěnou na území obce nebo plátcem daně se sídlem, popř. bydlištěm na území obce, pokud daň odvádí přímo plátce, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Hlavnímu městu Praze a městům Brnu, Ostravě a Plzni plyne výnos uvedené daně ve výši 70 %,

f) podíl na 20 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků odváděné podle § 38h zákona o daních z příjmů s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva okresu. Tento podíl není příjmem rozpočtů hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně,

g) podíl na 20 % celostátního výnosu daně (záloh na daň) z příjmů právnických osob,9e) a to ve výši odpovídající poměru počtu obyvatelstva obce k celkovému počtu obyvatelstva státu,

h) výnos daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

i) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,

j) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,

k) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,

l) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky,

m) dotace z rozpočtu okresního úřadu,

n) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.

(2) Součástí výnosu daně podle odstavce 1 písm. c) až g) je příslušenství daně9f) s výjimkou pokut a exekučních nákladů. Součástí celostátního výnosu daně podle odstavce 1 písm. g) není výnos daně podle odstavce 1 písm. h).

(3) Příjmem obce podle odstavce 1 písm. h) není příslušenství daně a daň, která nebyla přiznána nebo dodatečně přiznána ve stanovené lhůtě.9g)

(4) Příjmy, které jsou předmětem daně podle zvláštního předpisu, jsou příjmem rozpočtu obce až po zdanění.

Z rozpočtu obce se hradí zejména:

a) výdaje na činnost obce, výdaje a příspěvky jí řízených rozpočtových a příspěvkových organizací,

b) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám působícím v územním obvodu obce, jakož i dotace a návratné finanční výpomoci jiným obcím,

c) výdaje na podporu soukromého podnikání občanů,

d) splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,

e) splátky přijatých návratných finančních výpomocí,

f) výdaje na emisi cenných papírů a na úhradu výnosů jejich vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů realizovaný z prostředků rozpočtu obce,

g) příspěvky na společnou činnost na základě sdružení.10)

(1) Obec vypracovává svůj rozpočet na stejné období, na které se vypracovává státní rozpočet republiky.

(2) Rozpočet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.11)

(3) Obec musí přednostně zabezpečit krytí veškerých závazků vyplývajících z plnění povinností stanovených jí zákonem.

(4) Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Prostředky vlastních peněžních fondů používá obec v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými fondy navzájem a dále kromě případů, kdy prostředky fondů slouží jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku.

(5) Přebytky finančního hospodaření obce koncem roku nepropadají.

(6) Nebude-li schválen rozpočet obce na příslušný rozpočtový rok před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do schválení rozpočtu obce pravidly rozpočtového provizória. Tato pravidla stanoví obecní zastupitelstvo k zajištění plynulého rozpočtového hospodaření obce a organizací jí založených a zřízených.

(7) Obec provádí kontrolu hospodaření se svými rozpočtovými prostředky.

(1) Vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok (dále jen „závěrečný účet obce“) obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce.12)

(2) Součástí závěrečného účtu obce je vyúčtování finančních vztahů k organizacím v její působnosti, k okresním úřadům, ke státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.

(3) Závěrečný účet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.

(1) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na hospodaření s rozpočtovými prostředky obcí, platí rovněž pro rozpočtové hospodaření jejich městských částí nebo městských obvodů.

(2) Obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.

(1) Finanční hospodaření okresního úřadu se řídí jeho rozpočtem.

(2) Rozpočet okresního úřadu se vypracovává na stejné období jako státní rozpočet republiky.2)

(3) Rozpočet okresního úřadu schvaluje a kontroluje okresní shromáždení.13)

(4) Příjmy okresního úřadu tvoří:

a) 30 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků9c) odváděné podle § 38h zákona o daních z příjmů s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Součástí výnosu daně je příslušenství daně9f) s výjimkou pokut a exekučních nákladů. Tato část celookresního výnosu není příjmem rozpočtu hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně,

b) příjmy z jeho činnosti a z činností jím řízených organizací,

c) podíly na daních a odvodech odváděných do státního rozpočtu republiky,

d) správní poplatky za úkony jím prováděné,

e) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,

f) sdružené prostředky,

g) dotace ze státního rozpočtu republiky,

h) jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.

(5) Z rozpočtu okresního úřadu se hradí:

a) výdaje na jeho činnost, výdaje a příspěvky jím řízených rozpočtových a příspěvkových organizací,

b) splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,

c) splátky přijatých návratných finančních výpomocí,

d) příspěvky na společnou činnost na základě sdružení.

(6) Prostřednictvím rozpočtu okresního úřadu se poskytují dotace do rozpočtu obcí ze státního rozpočtu republiky. Do rozpočtu obcí lze poskytovat též dotace z vlastních zdrojů rozpočtu okresního úřadu.

(7) Okresní úřad zřizuje peněžní fondy v rozsahu stanoveném vládou.

(8) Okresní úřad provádí kontrolu hospodaření svých rozpočtových prostředků a prostředků svých peněžních fondů.

(9) Na hospodaření s rozpočtem okresního úřadu se vztahují ustanovení § 11, 12 a 13 tohoto zákona.

(10) Okresní úřad je oprávněn vytvářet ve svém rozpočtu rozpočtové rezervy jen v rozsahu nezbytném k zabezpečení mimořádných potřeb, které nebylo možno rozpočtově zabezpečit při schválení rozpočtu.

(11) V období rozpočtového provizória hospodaří okresní úřad v souladu s opatřeními vlády přijatými ve vztahu k jeho rozpočtu podle § 8 odst. 2 tohoto zákona.

(12) Přebytky finančního hospodaření okresního úřadu koncem roku nepropadají.

(1) Závěrečný účet okresního úřadu obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji okresního úřadu.

(2) Součástí závěrečného účtu okresního úřadu je vyúčtování finančních vztahů k obcím, k organizacím v jeho působnosti, ke státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.

(3) Závěrečný účet okresního úřadu se vypracovává za stejné období jako státní závěrečný účet republiky.

(4) Závěrečný účet okresního úřadu schvaluje okresní shromáždění.13)

(1) Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky jsou subjekty, kterým byly poskytnuty, povinny odvést ve stejné výši státnímu rozpočtu republiky, popřípadě státnímu fondu republiky. Zároveň jsou tyto subjekty povinny zaplatit penále ve výši 1 % denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky.

(2) Obdobně se postupuje při hospodaření s prostředky rozpočtů obcí a okresních úřadů, přičemž neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále se odvedou do státního rozpočtu republiky, do rozpočtu obce nebo okresního úřadu podle toho, který orgán nedostatek zjistil.

(3) Bylo-li porušení rozpočtové kázně zjištěno vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací a ohlášeno finančnímu orgánu uvedenému v § 20 tohoto zákona před započetím kontroly jím prováděné, snižuje se penále na polovinu.

(4) Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kčs, se neplatí.

(5) Penále nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(6) Odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož i penále, uloží územní finanční orgán.

(7) Ministerstvo financí může z důvodů zamezení tvrdosti povolit úlevy z odstavce 1. Obec může povolit úlevy z odstavce 2, pokud nejde o odvod do státního rozpočtu republiky.

(1) Ústřední orgány, okresní úřady a obce (dále jen „zřizovatel“) zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace jako právnické osoby. Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba souhlasu ministerstva financí.

(2) Zřizovatel vydá o vzniku organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat:

a) označení zřizovatele,

b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

d) označení statutárních orgánů,

e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,

f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.

(3) K rozdělení, sloučení případně splynutí rozpočtové nebo příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace.

(4) Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají, mimo případy uvedené v odstavci 3, též zrušením. V tomto případě zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele.

(5) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení, případně zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.

(2) Rozpočtové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dosahovaly stanovených příjmů.

(3) Příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dodržely stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu republiky, případně rozpočtu svého zřizovatele.

(4) Česká republika odpovídá za závazky rozpočtových a příspěvkových organizací pouze v případě, že je to zvláštními předpisy stanoveno, nebo tehdy, když se k tomu zaváže. O převzetí takové záruky rozhoduje vláda na návrh ministra financí.

(5) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.

(6) Podrobnosti hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace, budou upraveny obecně závazným právním předpisem.

V návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných vyhlášek obcí a okresních úřadů, jakož i v návrzích opatření státních fondů republiky musí navrhovatel uvést a zdůvodnit předpokládané hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů. Pokud se týkají státního rozpočtu republiky, musí návrhy projednat s ministerstvem financí.

(1) Příjmem státního rozpočtu republiky jsou též vratky návratných finančních výpomocí poskytnutých organizacím v působnosti federálních ústředních orgánů, které byly převedeny do působnosti České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Porušení rozpočtové kázně, ke kterým došlo před účinností tohoto zákona a která byla zjištěna za jeho platnosti, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokud by odvody za porušení rozpočtové kázně byly podle dosavadních předpisů vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon.

(3) Pro rozpočtové hospodaření v roce 1990 a pro sestavení státního závěrečného účtu republiky za rok 1990 se použije zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky).

(1) Vláda vydá obecně závazný právní předpis k zajištění restrukturalizace uhelného průmyslu.

(2) Ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis, v němž

a) provede § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a § 32 odst. 6.

b) upraví režim dofinancování rozestavěné komplexní bytové výstavby a režim příspěvků poskytovaných právnickým a fyzickým osobám na bytovou výstavbu,

c) stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení.

(1) Ministr financí je oprávněn

a) provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 6 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, zejména opatřovat prostředky úvěrem nebo prodejem státních pokladničních poukázek, které jsou k tomuto účelu vydány,

b) poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů a obdobných forem finanční výpomoci a úroků z nich, upravených o případné kurzové rozdíly, a dalších výdajů spojených s úvěry a obdobnými formami finanční výpomoci určených k financování vládou schválených rozvojových programů.

(2) Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn splátek podle odstavce 1 písm. b) splatných v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí v těchto rocích 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.

(3) Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila v souvislosti s přípravou státní záruky a na základě ručení při uspokojení závazku. Při poskytnutí státní záruky může Ministerstvo financí k zajištění úplné nebo částečné úhrady vyplývající z ručení zřídit zástavní nebo podzástavní právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn.

Zrušují se

1. zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky),

2. zákon ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení,

3. zákon ČNR č. 208/1988 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě zemědělské daně a daně ze mzdy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

1) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

Zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.

2) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.

3) § 26e) hospodářského zákoníku.

4) § 2 hospodářského zákoníku.

5) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.

6) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.

7) Např. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb.

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku.

7a) § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

7b) Zákon ČNR č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.

8) § 21 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

9) § 19 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

9a) § 38a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9c) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9d) § 4 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9e) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9f) § 58 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9g) § 40 a 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

10) § 17 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

§ 360a hospodářského zákoníku.

11) § 36 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

12) § 20 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.

13) § 24 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 425/1990 Sb.

15) § 303 a násl. obchodního zákoníku.

16) § 151a a násl. občanského zákoníku.