Zákon o zvýšení péče o těhotné ženy a matky

(1) Pracovnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, kromě pracovních příjmů nemá jinak zajištěnou obživu a ani nežije s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 3, pokud se v další mateřské dovolené stará o narozené dítě, nejdéle však do dne, kdy uplyne 26 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené.

(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství od 19. týdne ve výši 70 % čisté denní mzdy. Ustanovení § 4 odst. 3 o nejnižší výměře peněžité pomoci v mateřství platí v tomto případě pro celou dobu jejího poskytování.

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také pracovnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušných orgánů k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela; podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v tomto případě splněny ke dni převzetí dítěte.

(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo mzdy, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se pracovnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb uvedených v § 4 odst. 3, a to z čisté denní mzdy pracovnice za poslední tři kalendářní měsíce před převzetím dítěte.

(1) Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a pracovnice zatím nastoupila do zaměstnání, přeruší se po dobu zaměstnání poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy pracovnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.

(2) Pracovnici, která se přestala starat o narozené dítě a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i pracovnici, jejíž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných důvodů než zdravotních, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství pracovnici, která dítě porodila, nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(3) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se pracovnici peněžitá pomoc v mateřství po dobu 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené; její poskytování však nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

(4) Jestliže dítě zemřelo v době, kdy pracovnici náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku: poskytování peněžité pomoci v mateřství pracovnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona je peněžitou dávkou nemocenského pojištění. Pokud z tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vztahují se na ni ustanovení, která v předpisech o nemocenském pojištění platí pro peněžitou pomoc v mateřství.*)

(1) Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona náleží také pracovnici, která dne 31. března 1964 je na mateřské dovolené podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění.

(2) Má-li pracovnice dne 31. března 1964 již vyčerpánu celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění, náleží jí peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona, jen jde-li o případ uvedený v § 5 nebo v § 6 odst. 1 a neuplynula-li od původního nástupu mateřské dovolené již doba, do které lze podle těchto ustanovení peněžitou pomoc v mateřství nejdéle poskytovat.

(3) Do celkové doby poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích odstavců se započítává doba, kterou pracovnice před 1. dubnem 1964 vyčerpala podle dosavadních předpisů.

(1) Nárok na mateřskou dovolenou, popřípadě na další mateřskou dovolenou podle § 9 mají také pracovnice, které dne 1. dubna 1964 mají ve své trvalé péči dítě ve věku do jednoho roku, jež porodily nebo převzaly do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči.

(2) Zákaz rozvázání pracovního poměru (§ 11) platí, i když výpověď byla dána přede dnem 1. dubna 1964, jestliže toho dne neuplynula ještě výpovědní lhůta.

(1) Pokud zvláštní úpravy nemocenského pojištění zaručují domáckým dělnicím, funkcionářkám národních výborů a ženám činným v jiných poměrech zakládajících pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, peněžitou pomoc v mateřství, vztahují se na ni ustanovení tohoto zákona o zvýšení péče o těhotné ženy a matky; při jejich použití se však přihlédne i k odchylkám určeným v těchto zvláštních úpravách.

(2) Na studentky a žákyně pojištěné z důvodu studia,**) které pobírají stipendium z důvodu sociální potřebnosti, se vztahují pouze ustanovení tohoto zákona o dobách poskytování peněžité pomoci v mateřství a mateřské dovolené, popřípadě další mateřské dovolené; jinak zůstává nedotčena úprava peněžité pomoci v mateřství obsažená v předpisech o jejich nemocenském pojištění.

(4) Na ženy pojištěné podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených**) se vztahují pouze ustanovení tohoto zákona o peněžité pomoci v mateřství; při tom zůstává nedotčena sazba peněžité pomoci v mateřství pro prvních 18 týdnů stanovená v této zvláštní úpravě; podrobnosti o stanovení a poskytování peněžité pomoci v mateřství upraví ministerstvo vnitra.

Na členky výrobních družstev se vztahují ustanovení tohoto zákona s tím, že peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje z prostředků nemocenského pojištění členů výrobních družstev.***) Pokud jde o zaměstnávání po návratu z mateřské dovolené nebo další mateřské dovolené a o skončení členského poměru, postupují výrobní družstva v souladu s obsahem ustanovení § 11.

Ustanovení tohoto zákona platí obdobně pro vojákyně z povolání a příslušnice bezpečnostních sborů zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.†) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra; upraví též poskytování peněžité pomoci v mateřství pro vojákyně, které nejsou vojákyněmi z povolání, a žákyně vojenských škol.

Poskytování peněžité pomoci v mateřství členkám jednotných zemědělských družstev upravují předpisy o jejich sociálním zabezpečení.††)

Zrušují se:

1. § 26 a 27 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,

2. § 22 až 24 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Lenárt v. r.

*) § 42 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

*) § 17 a § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb.

**) § 51 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb.

***) § 18 odst. 4 až 6 a § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb.

*) Zejména § 11 č. 2 písm. c) a část pátá zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb.

**) Vyhláška č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů.

*) Vyhláška č. 50/1960 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů.

**) Vyhláška č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených.

***) Vládní nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev.

†) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.

††) Zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 56/1964 Sb.