§ 118c Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – Jestliže zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili
Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení · 582/1991 Sb. · § 118c · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 118c zákona č. 582/1991 Sb. stanoví, že pokud zaměstnavatel i příjemce důchodu společně zavinili neoprávněné vyplacení důchodu nebo jeho vyplacení ve vyšší částce, než náležela, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku společně a nerozdílně.
§ 118c
Jestliže zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Zaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi zaměstnavatelem a příjemcem důchodu rozhodují soudy.66)
Paragraf 118c zákona č. 582/1991 Sb. stanoví, že pokud zaměstnavatel i příjemce důchodu společně zavinili neoprávněné vyplacení důchodu nebo jeho vyplacení ve vyšší částce, než náležela, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku společně a nerozdílně.
Co to znamená v praxi
Pokud orgán sociálního zabezpečení zjistí, že důchod byl vyplacen neoprávněně nebo ve vyšší částce kvůli zavinění jak zaměstnavatele, tak příjemce důchodu, může požadovat vrácení přeplatku od obou.
Orgán sociálního zabezpečení si může vybrat, zda bude požadovat celou částku od zaměstnavatele, nebo celou částku od příjemce důchodu, nebo část od jednoho a část od druhého, dokud nebude celá dlužná částka uhrazena.
Zaměstnavatel a příjemce důchodu se následně musí mezi sebou dohodnout na vypořádání přeplatku podle toho, kdo v jaké míře přeplatek zavinil.
Pokud se zaměstnavatel a příjemce důchodu nedokážou dohodnout na vzájemném vypořádání, spory o toto vypořádání rozhodují soudy.
Na co si dát pozor
Společná a nerozdílná odpovědnost znamená, že orgán sociálního zabezpečení může vymáhat celou částku po kterémkoli z dlužníků (zaměstnavateli nebo příjemci důchodu), a to bez ohledu na míru jejich individuálního zavinění vůči orgánu.
Míra zavinění je relevantní pouze pro vzájemné vypořádání mezi zaměstnavatelem a příjemcem důchodu, nikoli pro jejich odpovědnost vůči orgánu sociálního zabezpečení.