Stručně: Paragraf 20 zákona 591/1992 stanoví, že nabyvatel cenného papíru se stane jeho vlastníkem, i když převodce neměl právo cenný papír převést, pokud nabyvatel nevěděl nebo nemusel vědět o nedostatku tohoto práva převodce.
§ 20 Obstaravatelské smlouvy
Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,18) stává se ten, na koho je cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo cenný papír převést, ledaže věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.
HLAVA II
Paragraf 20 zákona 591/1992 stanoví, že nabyvatel cenného papíru se stane jeho vlastníkem, i když převodce neměl právo cenný papír převést, pokud nabyvatel nevěděl nebo nemusel vědět o nedostatku tohoto práva převodce.
Co to znamená v praxi
Pokud koupíte cenný papír od někoho, kdo ho ve skutečnosti nevlastnil nebo ho neměl právo prodat, stanete se i tak jeho vlastníkem, pokud jste o tom nevěděli.
Zákon předpokládá, že jste jednali v dobré víře, tedy že jste nevěděli o tom, že převodce nemá právo cenný papír převést.
Tato ochrana platí pouze v případě, že zvláštní zákon nestanoví jinak.
Cílem je chránit poctivé nabyvatele cenných papírů a zajistit plynulost obchodování s nimi.
Na co si dát pozor
Pokud jste věděli nebo museli vědět, že převodce nemá právo cenný papír převést, ochrana se na vás nevztahuje a vlastníkem se nestanete.
Důkazní břemeno ohledně vaší špatné víry by leželo na straně, která by tvrdila, že jste o nedostatku práva věděli.