§ 2 zákon o soudech a soudcích – Soudy a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící…
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) · 6/2002 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona o soudech a soudcích vymezuje hlavní činnosti soudů, které spočívají v projednávání a rozhodování sporů, trestních věcí a dalších případů stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Soudy se zabývají občanskoprávními spory a jinými věcmi, které spadají do jejich pravomoci podle občanského soudního řádu. (§ 2 zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 2 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 6/2002 Sb.
Soudy
a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízení,
c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudy se zabývají občanskoprávními spory a jinými věcmi, které spadají do jejich pravomoci podle občanského soudního řádu.
- Soudy projednávají a rozhodují trestní věci v souladu s trestním řádem.
- Kromě výše uvedeného mohou soudy rozhodovat i v dalších situacích, pokud to stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla vyhlášena.
Na co si dát pozor
- Pravomoc soudů je vždy vymezena konkrétními zákony (např. občanským soudním řádem, trestním řádem) nebo mezinárodními smlouvami.
- Soudy nemohou rozhodovat o věcech, které jim nejsou svěřeny zákonem nebo mezinárodní smlouvou.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Mgr. P., že ustanovování obhájců ex offo v agendě zjednodušených řízení proti zadrženým patří pod rozhodovací činnost soudce ve smyslu čl. 82 odst. 1 Ústavy a § 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
K výhradě obviněného, že soudy I. i II. stupně sice poučily svědky o následcích křivé výpovědi, ale pokud se dopustili křivé výpovědi, tak je v současnosti nijak nestíhá, Nejvyšší soud pouze obecně podotýká, že soudy ze zákona rozhodují o vině a trestu, resp. podle § 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů:
S poukazem na ustanovení §§ 2, 27 a 41 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“) obviněný uvedl, že základní právo na zákonného soudce (tj. příslušnost soudu a soudce) není vyčerpáno pouze zákonným vymezením věcné, funkční a místní příslušnosti soudu, ale je obsaženo i v požadavku, aby věc projednal soudce k tomu určený rozvrhem práce.