11 Tdo 351/2017 — Nejvyšší soud

11 Tdo 351/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 7. 2017 Spisová značka:11 Tdo 351/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.351.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zneužívání pravomoci veřejného činitele Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 9. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 27.10.2017I.ÚS 3366/17JUDr. David Uhlířodmítnuto22.5.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 351/2017-39 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 7. 2017 o dovolání, které podal obv. Mgr. J. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 5 To 193/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 1 T 21/2016, takto : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obv. Mgr. J. P. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 1 T 21/2016, byl obv. Mgr. J. P. uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za to a dále za přečin zasahování do nezávislosti soudu podle § 335 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 6. 2014, sp. zn. 1 T 241/2013, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 5 To 306/2014, byl podle § 329 odst. 1 a za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců s odkladem na zkušební dobu 2 (dvou) let. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 6. 214, sp. zn. 1 T 241/2013 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 5 To 306/2014. Také byla zrušena i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Proti tomuto rozhodnutí obv. Mgr. J. P. podal odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 5 To 193/2016, a to tak, že odvolání obv. Mgr. J. P. podle § 256 tr. ř. zamítl. 3. Oba soudy ve věci rozhodovaly už podruhé. Původně státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky v Brně podal dne 13. 8. 2013 na obviněného Mgr. J. P. obžalobu sp. zn. 3 VZV 7/2012, a to i pro skutek, jehož se měl obviněný dopustit tím, že v období od 1. 1. 2010 do 22. 7. 2012 v B., v souvislosti s výkonem funkce soudce Městského soudu v B., v rámci rozhodování o ustanovování obhájců podle § 39 odst. 1 tr. řádu ve svém senátu č. 99 T, ustanovil v rámci nutné obhajoby v převážné většině případů jako obhájce advokáta Mgr. M. K., na úkor ostatních advokátů, kdy v roce 2010 ustanovil Mgr. M. K. obhájcem ve 137 případech nutné obhajoby z celkového počtu 195 ustanovení obhájce, v roce 2011 ustanovil Mgr. M. K. ve 132 případech nutné obhajoby z celkového počtu 167 ustanovení obhájce a od 1. 1. 2012 do 22. 7. 2012 ustanovil Mgr. M. K. v 51 případech nutné obhajoby z celkového počtu 132 ustanovení obhájce, přičemž takto podle § 39 odst. 1 tr. řádu rozhodoval za úmyslného porušování § 39 odst. 3 tr. řádu, neboť věděl, že u Městského soudu v B. je v souladu s § 39 odst. 2 tr. řádu veden pořadník advokátů, přičemž v období od roku 2007 do roku 2011 obsahoval tento pořadník 543 jmen advokátů a v roce 2012 534 jmen advokátů, jako ustanovených obhájců tohoto soudu, tímto jednáním vědomě a záměrně opatřil advokátu Mgr. M. K. neoprávněný prospěch vůči jiným advokátům, spočívající v zajištění nedůvodné a nezákonné výhody v oblasti poskytování právních služeb podle zákona číslo 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 4. Obžaloba ve smyslu podezření, že byl spáchán přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, byla původně podána u Městského soudu v B.. Následně však bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 1 Ntd 20/2013 rozhodnuto, že věc obviněného Mgr. J. P. vedená u Městského soudu v B. pod sp.zn. 1T 108/2013 se podle § 25 tr. ř. tomuto soudu odnímá a přikazuje se Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku. 5. Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 13. 6. 2014, sp. zn 1 T 241/2013, rozhodl podle § 222 odst. 2 tr. ř. tak, že se věc obviněného pro předmětný skutek postupuje Nejvyššímu správnímu soudu, neboť nejde o trestný čin, avšak jde o skutek, který by mohl být příslušným orgánem posouzen jako kárné provinění. Soud provedl úpravu žalovaného skutku, z nějž vypustil závěrečnou pasáž popisující, že obviněný „tímto jednáním vědomě a záměrně opatřil advokátu Mgr. M. K. neoprávněný prospěch vůči jiným advokátům, spočívající v zajištění nedůvodné a nezákonné výhody v oblasti poskytování právních služeb podle zákona číslo 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů“. 6. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v neprospěch obviněného stížnost. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 5 To 307/2014, stížnost státního zástupce podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou. Mimo jiné konstatoval, že závěr nalézacího soudu, že obviněný jako soudce při ustanovování advokáta Mgr. M. K. rozhodoval v rozporu s § 39 odst. 3 tr. ř., je správný. Nicméně, ve shodě se soudem I. stupně dovodil, že jednání obviněného nebylo případem natolik společensky škodlivým, že by nepostačovalo uplatnění odpovědnosti podle jiného předpisu. Soud poukázal na to, že tato praxe obviněného byla vedení soudu, trestní kanceláři i intervenujícímu státnímu zástupci známá a byla tolerována, přičemž z provedeného dokazování nebylo možno dovodit, že by ustanovování advokáta Mgr. M. K. bylo úmyslně účelové k zajištění jeho finančního prospěchu, a proto lze uzavřít, že obviněný takto postupoval toliko se záměrem zjednodušit a ulehčit si práci. 7. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání, a to v neprospěch obviněného Mgr. J. P. Uplatnil v něm dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení uvedenému v § 265b odst. 2 písm. d) tr. ř., přestože byly v řízení mu předcházejícím dány důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř., tedy že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Ve věci především namítl, že se neztotožňuje s právním závěrem Okresního soudu ve Frýdku-Místku, který shledal, že shora popsané jednání není předmětným přečinem, což ve svém usnesení potvrdil rovněž Krajský soud v Ostravě. 8. Nejvyšší soud projednal toto dovolání a svým usnesením ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 11 Tdo 1224/2015, rozhodl tak, že v souladu s § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 5 To 307/2014, i usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 6. 2014, sp. zn 1 T 241/2013, stejně jako i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující (§ 265k odst. 2 věta druhá tr. ř.), a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Dovolání a vyjádření k němu 9. Obv. Mgr. J. P. podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 5 To 193/2016, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 1 T 21/2016 dovolání, a to proti výroku o vině i o trestu. Své dovolání opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť má za to, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv bylo podle zákona nepřípustné, a také podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože je přesvědčen o tom, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku a na nesprávném hmotněprávním posouzení. 10. Pod dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolatel nejprve odkázal na § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. c) tr. ř., a poté rovněž na čl. 81 a 82 odst. 1 Ústavy. Na jejich pozadí zdůraznil, že soudce je osobou, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a že soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Poté dovolatel odkázal na § 79 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, podle kterého nikdo nesmí narušovat nebo ohrožovat nezáv