§ 81 zákon o soudech a soudcích – Soudce je povinen i po zániku soudcovské funkce…
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) · 6/2002 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 81 zákona o soudech a soudcích stanoví, že soudce musí zachovávat mlčenlivost o informacích získaných při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení, pokud není této povinnosti zproštěn. Soudce nesmí sdělovat informace, které se dozvěděl v souvislosti se svou prací, například z jednání, spisů nebo neveřejných porad, a to ani po odchodu ze soudcovské funkce. (§ 81 zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 81 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 6/2002 Sb.
(1) Soudce je povinen i po zániku soudcovské funkce zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, ledaže by byl této povinnosti zproštěn zvláštním právním předpisem nebo osobou k tomu povolanou.
(2) Soudce může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů předseda soudu; jde-li o předsedu okresního soudu, předseda příslušného krajského soudu, jde-li o předsedu krajského soudu, předseda příslušného vrchního soudu, a jde-li o předsedu vrchního soudu, předseda Nejvyššího soudu. Předsedu Nejvyššího soudu může z vážných důvodů zprostit povinnosti mlčenlivosti prezident republiky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudce nesmí sdělovat informace, které se dozvěděl v souvislosti se svou prací, například z jednání, spisů nebo neveřejných porad, a to ani po odchodu ze soudcovské funkce.
- Tato povinnost mlčenlivosti je trvalá a vztahuje se na veškeré skutečnosti, o nichž se soudce dozvěděl při výkonu své funkce.
- Zproštění mlčenlivosti je možné pouze na základě zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutím oprávněné osoby, kterou je předseda soudu, případně předseda Nejvyššího soudu nebo prezident republiky v závislosti na postavení soudce.
- Důvodem pro zproštění mlčenlivosti musí být vážné důvody.
Na co si dát pozor
- Soudce nemůže sám rozhodnout o tom, že mlčenlivost poruší, i kdyby to považoval za oprávněné.
- Zproštění mlčenlivosti je hierarchicky uspořádáno podle postavení soudce, což zajišťuje kontrolu nad tímto procesem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 81
Jak soudy aplikují § 81
Nelze proto dovozovat, že by jediný výrok pronesený v soudní síni sám o sobě vedl k trvalému snížení vážnosti žalobce v očích těchto osob, které jsou povinny zachovávat profesionální odstup, nestrannost a mlčenlivost (§ 80, § 81 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, § 57 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí).
… to její podjatost ve smyslu § 30 tr. ř. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 5 Tdo 1417/2013-II, které lze přiměřeně použít i na tuto situaci, skutečnost, že soudce umožnil, aby se s nepravomocným rozhodnutím seznámily i další osoby, je sice v rozporu zejména s ustanovením § 80 a § 81 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, ale takový postup bez dalšího neznamená podjatost soudce ve smyslu § 30 tr. ř. Tím spíše by tedy nemohla podjatost předsedkyně senátu odvolacího soudu založit …
Předně v něm bylo zdůrazněno, že informace o stěžovatelce byly správcem daně poskytnuty soudcům, kteří jsou vázáni povinností zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce [§ 81 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)].