1 As 160/2022 — Nejvyšší správní soud

1 As 160/2022- 34 - text  1 As 160/2022 - 36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: BV racing cross s.r.o., se sídlem Čajkovského 1716/22, Praha 3, zastoupena Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem se sídlem Velké náměstí 119, Písek, proti žalovanému: Finančnímu úřad pro Ústecký kraj, se sídlem Velká Hradební 39/61, Ústí nad Labem, o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu, spočívajícímu v porušení mlčenlivosti předložením písemnosti ze dne 6. 12. 2021, č. j. 2375844/21/250960050501739, krajskému soudu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 6. 2022, č. j. 141 A 16/2021  35, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení [1] S ohledem na skutkovou pestrost posuzovaného případu soud před rekapitulací průběhu věci (obzvláště z úhlu pohledu účastníků řízení a krajského soudu) stručně vymezí širší skutkový děj. [2] Spor má svůj původ v daňovém řízení vedeném s žalobkyní (stěžovatelkou). V něm zástupce žalobkyně Ing. František Mejta správci daně sdělil číslo svého občanského průkazu. Stalo se tak při výslechu svědka, jemuž byl zástupce přítomen, přičemž opis protokolu (i s tímto údajem) byl poskytnut svědkovi (třetí osobě). Proti tomu podal zástupce žalobkyně zásahovou žalobu k témuž krajskému soudu (sp. zn. 15 A 33/2021), který vydal i nyní přezkoumávaný rozsudek. Krajský soud si v řízení o zásahové žalobě (Ing. Františka Mejty) vyžádal správní spis. Žalovaný předložil správní spis, který obsahoval „inkriminovaný“ protokol o výslechu svědka a plnou moc udělenou Ing. Františku Mejtovi. Žalobkyně však předložení spisu – poskytnutí informace o svém daňovém řízení soudu – považuje za nezákonný zásah (k tomu podrobněji níže). Základem nyní souzeného sporu je proto otázka tvrzeného porušení mlčenlivosti správcem daně v případě, že soudu poskytne informace z daňového řízení (jako správní spis) vedeného s žalobkyní. [3] Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu domáhala, aby nadepsaný krajský soud vydal rozsudek, jímž určí, že „sdělení neveřejných skutečností (jaké je vedeno řízení, čeho se týká, kdo žalobkyni zastupuje) z daňového spisu žalobkyně, bylo nezákonným zásahem správního orgánu.“ Vyšla přitom z toho, že správce daně v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 15 A 33/2021, jehož žalobkyně není účastníkem (účastníkem  žalobcem je zástupce žalobkyně, který nesouhlasil se sdělením svého čísla OP svědkovi), soudu poskytl informace z neveřejného daňového řízení vedeného s žalobkyní. [4] Žalovaný k žalobě uvedl, že v rámci řízení o žalobě Ing. Františka Mejty na ochranu před nezákonným zásahem (řízení sp. zn. 15 A 33/2021), zaslal k žádosti soudu o předložení správního spisu a vyjádření k žalobě písemnost ze dne 6. 12. 2021, č. j. 2375844/21/250960050501739, jejímž prostřednictvím hájil svá práva. Musel soudu jednak sdělit požadované informace, ale také poskytnout listiny, které jsou součástí spisu správního orgánu a které mají s žalobou přímou souvislost, tedy v tomto případě plnou moc uplatněnou žalobkyní u žalovaného a protokol o výslechu svědka, do kterého žalovaný zapsal údaje, jejichž sdělení třetí osobě Ing. Mejta vyhodnotil jako nezákonný zásah ze strany správního orgánu. Při poskytnutí žalobkyní konkretizovaných údajů šlo o postup dle § 53 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. [5] Při ústním jednání žalobkyně rozšířila svůj návrh tak, že nezákonným zásahem je i sdělení totožnosti vyslýchaného svědka. [6] Krajský soud žalobu zamítl. Soud za zásadní považoval, že v řízení o žalobě Ing. Františka Mejty na ochranu před nezákonným zásahem (sp. zn. 15 A 33/2021), v jehož průběhu měl žalovaný předložit písemnost ze dne 6. 12. 2021, č. j. 2375844/21/250960050501739, bylo rozhodováno o žalobě zástupce žalobkyně v daňovém řízení. K tvrzenému zásahu do jeho práv mělo dojít v rámci daňové kontroly vedené s žalobkyní. Žalobce tak měl v řízení před soudem (sp. zn. 15 A 33/2021) povinnost vylíčit rozhodující okolnosti věci § 84 odst. 3 písm. b) s. ř. s. a předložit protokol o výslechu svědka, který učinil předmětem žaloby v tomto řízení [§ 84 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Sám měl soudu protokol o výslechu svědka a plnou moc předložit. [7] Žalovaný v řízení sp. zn. 15 A 33/2021 pouze v nezbytném rozsahu hájil svá vlastní práva. Soudu v řízení nesdělil jiné skutečnosti než ty, které v dané věci učinil předmětem soudního řízení sám žalobce, jenž byl zástupcem žalobkyně v daňovém řízení. [8] Soud dále posoudil účel právní úpravy týkající se povinnosti zachovávat mlčenlivost. Dospěl přitom k závěru, že účelem výjimek z výše uvedené povinnosti je i poskytnutí informací nutných pro soudní kontrolu činnosti daňové správy. O porušení povinnosti mlčenlivosti proto nejde v případě, v němž správce daně poskytne informace získané při správě daní soudu, jdeli o řízení vedené z podnětu zástupce daňového subjektu ve věci týkající se správy daní tohoto daňového subjektu. Opačný závěr by totiž vedl k těžko akceptovatelnému výsledku, kdy by zejména nemohla být zachována rovnost práv účastníků v řízení před soudem. Povaha poskytnutých informací navíc nespadala pod povinnost mlčenlivosti dle § 52 daňového řádu (neposkytl nic, co by mohlo mít vypovídací hodnotu o majetkových, obchodních či osobních poměrech žalobkyně). II. Kasační stížnost [9] Žalobkyně (stěžovatelka) se s názorem krajského soudu neztotožnila a podala kasační stížnost. [10] Stěžovatelka v kasační stížnosti namítá, že krajský soud „naprosto nepochopitelně“ dovozuje, že Ing. Mejta měl povinnost „prozrazované“ informace uvést již v žalobním návrhu v řízení sp. zn. 15 A 33/2021. Soud uměle spojuje dvě věcně nesouvisející řízení. V prvém řízení šlo o možnost uvedení čísla občanského průkazu do listiny, která bude bezprostředně předána neúřední osobě. Bylo proto právně nevýznamné, zda stěžovatelka v tomto řízení byla či nebyla zmocněnec (pozn. soudu nejspíše myšleno „zmocnitelkou“). Žalovaný neměl povinnost předkládat konkrétní protokol, ostatně ani soud, který posuzoval teoretický právní spor, nepotřeboval pro jeho posouzení tento protokol. [11] Ing. Mejta se v řízení sp. zn. 15 A 33/2021 vědomě vyhnul předložení protokolu (navrhoval místo toho výslechy svědků). Soud jej v tomto řízení nevyzýval k doplnění neúplného nebo nesrozumitelného návrhu (nebylo nutné předložit žádné další písemnosti). Předmětem řízení ani neučinil cokoliv, co by se mohlo týkat stěžovatelky. Dle stěžovatelky nebyl první spor (sp. zn. 15 A 33/2021) veden ve věci týkající se správy daně z přidané hodnoty. Zástupce stěžovatelky (žalobce v řízení sp. zn. 15 A 33/2021) proto podal žalobu nezávisle na stěžovatelce a bez jejího vědomí. Nešlo tedy o poskytnutí informace dle § 53 odst. 1 písm. c) daňového řádu. [12] Jeli daňové řízení neveřejné a správce daně je vázán mlčenlivostí, pak nelze, stejně jako „konkretizovat předmět řízení“, ani sdělovat totožnost vyslýchaných osob. [13] Pro výše uvedené navrhuje stěžovatelka rozsudek krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. [14] Žalovaný ve svém vyjádření vyslovil souhlas se závěry rozsudku krajského soudu a poukázal na to, že obsáhlé kasační námitky nejsou formulovány dostatečně konkrétně (nepopsal důvody, pro něž zpochybňuje rozsudek). Kasační stížnost proto navrhuje zamítnout. [15] Stěžovatelka v replice k vyjádření označila slova o obsáhlosti zaslané kasační stížnosti za cynická. Poukazuje i na skutečnost, že žalovaný se nezdráhal kasačnímu soudu poskytnout protokol o ústním jednání a plnou moc, jejichž zaslání v nezměněné podobě krajskému soudu je předmětem nyní vedeného řízení. V replice pak vznáší novou kasační námitku, v níž upozorňuje kasační soud na to, že z výroku napadeného rozsudku není, s potřebnou mírou určitosti (resp. vůbec), patrno, v jaké věci bylo rozhodováno, tedy jedná se o procesní deficit zakládající nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí pro nesrozumitelnost. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [16] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v daném případě splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Ověřil, že stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti (§ 102 s. ř. s.). V kasační stížnosti, kterou podala včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), uplatňuje přípustné důvody a v řízení je řádně zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost je tedy věcně projednatelná. Nejvyšší správní soud proto posoudil kasační stížnost v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán jejím rozsahem a uplatněnými stížnostními důvody. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. [17] Kasační stížnost není důvodná.