§ 248 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 248 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 248 zákona 64/1956 stanoví, že i poté, co soud přijal obžalobu, může v neveřejném zasedání zastavit nebo přerušit trestní stíhání, pokud nastanou nebo vyjdou najevo určité okolnosti.
§ 248 Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení
(1) I tehdy, když obžaloba byla soudem přijata, soud v neveřejném zasedání trestní stíhání
a) zastaví, jestliže okolnosti uvedené v § 6 nastanou nebo najevo vyjdou mimo hlavní líčení,
b) přeruší, jestliže okolnosti uvedené v § 193 odst. 1 písm. a) až d) nastanou nebo najevo vyjdou mimo hlavní líčení.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může prokurátor podat stížnost, jež má, pokud jde o zastavení trestního stíhání, odkladný účinek.
HLAVA DVANÁCTÁ
Paragraf 248 zákona 64/1956 stanoví, že i poté, co soud přijal obžalobu, může v neveřejném zasedání zastavit nebo přerušit trestní stíhání, pokud nastanou nebo vyjdou najevo určité okolnosti.
Co to znamená v praxi
Soud může zastavit trestní stíhání, pokud se objeví důvody pro jeho zastavení (uvedené v § 6), a to i poté, co již obžalobu přijal.
Soud může přerušit trestní stíhání, pokud nastanou důvody pro jeho přerušení (uvedené v § 193 odst. 1 písm. a) až d)), a to i poté, co již obžalobu přijal.
Proti rozhodnutí soudu o zastavení nebo přerušení trestního stíhání může prokurátor podat stížnost.
Pokud prokurátor podá stížnost proti zastavení trestního stíhání, má tato stížnost odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí o zastavení nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o zastavení nebo přerušení trestního stíhání podle tohoto paragrafu se děje v neveřejném zasedání, což znamená, že se nekoná hlavní líčení za účasti veřejnosti.
Možnost zastavit nebo přerušit stíhání existuje i po přijetí obžaloby, což ukazuje na flexibilitu systému reagovat na nové skutečnosti.