§ 241 zákoník práce – Pravidla pro vázání vzniku
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 241 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanoví pravidla pro vázání vzniku, změny nebo zániku práv a povinností na splnění podmínky a řeší situace, kdy je splnění podmínky záměrně zmařeno nebo způsobeno. Práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být závislé na splnění určité podmínky (např. nástup do práce po získání určité kvalifikace). (§ 241 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 241 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží.
(2) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.
(3) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být závislé na splnění určité podmínky (např. nástup do práce po získání určité kvalifikace).
- Pokud je zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, taková podmínka se ignoruje a právo nebo povinnost trvá.
- Jestliže strana, které by prospělo nesplnění podmínky, záměrně zmaří její splnění, právní úkon se považuje za nepodmíněný (tj. práva a povinnosti vznikají, mění se nebo zanikají, jako by podmínka byla splněna).
- Pokud naopak strana, která neměla právo podmínku splnit a které její splnění prospívá, záměrně způsobí její splnění, k takovému splnění se nepřihlíží (tj. podmínka se považuje za nesplněnou).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 241
Jak soudy aplikují § 241
Vyplácení odměny je tak podmínkou ve smyslu ustanovení § 241 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění platném k 1. 1. 2001, neboť na splnění této podmínky pak záleželo, zda vznikne nebo nevznikne žalobci povinnost nekonkurovat po dobu dvou let od skončení jeho pracovního poměru.
Žalovaný rovněž přiléhavě poukázal na ustanovení § 241 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném v době rozhodování ředitele školy, z něhož vyplynulo, že k podmínce nemožné, na kterou je vázán vznik nebo zánik práva nebo povinnosti se nepřihlíží.