§ 11 nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance – Doba, po kterou přísluší základní plat.
Nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance · 68/1950 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 11 nařízení č. 68/1950 Sb. stanoví, za jakých podmínek a po jak dlouhou dobu zaměstnanci přísluší základní plat, přičemž specifikuje situace, kdy nárok na plat zaniká nebo je omezen. Zaměstnanec dostává základní plat po celou dobu trvání pracovního poměru, pokud není stanoveno jinak. (§ 11 zákona č. 68/1950 Sb., nařízení, kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doba, po kterou přísluší základní plat.
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, pokud tato neschopnost přesahuje dobu 6 týdnů, nebo pokud si zaměstnanec nemoc (úraz) způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „lhůta 6 týdnů se prodlužuje o 2 týdny u zaměstnanců, jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni onemocnění (úrazu) trvá již 10 roků, a o další týden za každých dalších 5 roků zaměstnání ve veřejné službě“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 68/1950 Sb.
(1) Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru s výjimkou doby
a) neomluvené nepřítomnosti v práci,
b) neplaceného pracovního volna,
c) neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, pokud tato neschopnost přesahuje dobu 6 týdnů, nebo pokud si zaměstnanec nemoc (úraz) způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí; lhůta 6 týdnů se prodlužuje o 2 týdny u zaměstnanců, jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni onemocnění (úrazu) trvá již 10 roků, a o další týden za každých dalších 5 roků zaměstnání ve veřejné službě,
d) nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost přesahuje dobu 6 týdnů; není-li však zaměstnankyně ve veřejné službě zaměstnána alespoň 2 roky, nepřísluší základní plat od počátku nepřítomnosti v práci.
(2) V odůvodněných případech může příslušný ústřední úřad povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) podle směrnic, které stanoví vláda.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec dostává základní plat po celou dobu trvání pracovního poměru, pokud není stanoveno jinak.
- Základní plat se nevyplácí za dobu neomluvené absence v práci nebo neplaceného volna.
- Při nemoci nebo úrazu se základní plat vyplácí maximálně po dobu 6 týdnů (s prodloužením pro dlouholeté zaměstnance ve veřejné službě) a vůbec se nevyplácí, pokud si zaměstnanec nemoc či úraz způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí.
- Při nepřítomnosti v práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se základní plat nevyplácí po dobu delší než 6 týdnů; pokud zaměstnankyně ve veřejné službě pracuje méně než 2 roky, základní plat se nevyplácí od počátku této nepřítomnosti.
Na co si dát pozor
- Ustanovení o délce vyplácení základního platu při nemoci/úrazu a těhotenství/mateřství se mohou lišit, pokud zvláštní předpisy stanoví jinak.
- V odůvodněných případech může příslušný ústřední úřad povolit výjimky z pravidel pro vyplácení základního platu při nemoci/úrazu a těhotenství/mateřství, a to podle směrnic vlády.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 271p (Zákon zákoník práce)§ 2 Základní složka odměny (Nařízení vlády o výši a podmínkách odměň)§ 5 (Vyhláška ministerstva práce a sociálních)§ 5 Změna základního platu a příplatku za řídící (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 1 Základní plat (Nařízení vlády o osobních požitcích posk)