§ 14 vyhláška ústřední rady odborů, ministerstva zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o náhradách při úrazech a nemocech z povolání – Způsob a rozsah náhrady škody ostatních osob
Vyhláška ústřední rady odborů, ministerstva zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o náhradách při úrazech a nemocech z povolání · 7/1962 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 7/1962 stanovuje podmínky a rozsah náhrady škody pro osoby, které byly odkázány na výživu zemřelého pracovníka po pracovním úrazu, ale nemají nárok na důchody pozůstalých. Osoby, které byly odkázány na výživu zemřelého pracovníka a nemají nárok na důchody pozůstalých, mohou získat náhradu za ušlou výživu, pokud si ji nemohou zajistit samy ze svého příjmu. (§ 14 zákona č. 7/1962 Sb., vyhláška ústřední rady odborů, ministerstva zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o náhradách při úrazech a nemocech z povolání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Způsob a rozsah náhrady škody ostatních osob
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 7/1962 Sb.
(1) Jestliže pracovník následkem pracovního úrazu zemřel, náleží osobám, pokud nemají nárok na důchody pozůstalých, náhrada toho, co jim ušlo, jestliže byly na výdělek zemřelého odkázány svou výživou a jejich výživu nelze dostatečně zabezpečit; náhrada proto nepřísluší osobám, které si mohou svou výživu zabezpečit samy ze svého pracovního příjmu.
(2) Jestliže výživu pozůstalých mohou zajistit též osoby, které mají vůči nim zákonnou vyživovací povinnost, poskytne se náhrada jen do výše odpovídající částce, kterou by zemřelý byl povinen pozůstalým poskytovat.
(3) Výše náhrady se určí podle počtu oprávněných osob a podle stupně jejich potřebnosti tak, aby náhrada, kterou podnik všem oprávněným poskytne, nečinila celkem více než 1600 Kčs měsíčně.
(K § 11 a 12 zákona)
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osoby, které byly odkázány na výživu zemřelého pracovníka a nemají nárok na důchody pozůstalých, mohou získat náhradu za ušlou výživu, pokud si ji nemohou zajistit samy ze svého příjmu.
- Pokud existují další osoby s vyživovací povinností vůči pozůstalým, náhrada od podniku se omezí na částku, kterou by zemřelý byl povinen poskytovat.
- Výše náhrady se určí podle počtu oprávněných osob a jejich potřebnosti, přičemž celková měsíční náhrada od podniku nesmí přesáhnout 1600 Kčs.
Na co si dát pozor
- Náhrada nepřísluší osobám, které si mohou svou výživu zabezpečit samy ze svého pracovního příjmu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 257 Rozsah a způsob náhrady škody (Zákon zákoník práce)§ 256 Rozsah a způsob náhrady škody (Zákon zákoník práce)§ 442 Způsob a rozsah náhrady (Občanský zákoník)§ 5 Způsob a rozsah náhrady škody (Zákon o odškodňování pracovních úrazů a )§ 27 Způsob a rozsah náhrady škody (Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou)