§ 39 Zákon o správním řízení (správní řád) – Čestné prohlášení
Zákon o správním řízení (správní řád) · 71/1967 Sb. · § 39 · Správní právo
Stručně: Paragraf 39 zákona č. 71/1967 Sb. stanoví, že správní orgán může v určitých případech připustit čestné prohlášení účastníka řízení místo jiného důkazu, ale zároveň vymezuje situace, kdy to není možné.
§ 39 Čestné prohlášení
(1) Správní orgán může místo důkazu připustit čestné prohlášení účastníka řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2) Čestné prohlášení správní orgán nepřipustí, brání-li tomu obecný zájem nebo byla-li by tím porušena rovnost mezi účastníky řízení. Čestným prohlášením nelze nahradit znalecký posudek.
(3) V čestném prohlášení je účastník povinen uvést pravdivé údaje. Správní orgán musí upozornit účastníka řízení na právní následky nepravdivého čestného prohlášení.†)
Paragraf 39 zákona č. 71/1967 Sb. stanoví, že správní orgán může v určitých případech připustit čestné prohlášení účastníka řízení místo jiného důkazu, ale zároveň vymezuje situace, kdy to není možné.
Co to znamená v praxi
Správní orgán může na základě čestného prohlášení účastníka řízení rozhodnout, pokud to není zakázáno jiným právním předpisem.
Čestné prohlášení nesmí být použito, pokud by to poškodilo obecný zájem nebo narušilo rovnost mezi účastníky řízení.
Čestným prohlášením nelze nahradit znalecký posudek, který vyžaduje odborné znalosti.
Účastník řízení je povinen uvádět v čestném prohlášení pravdivé údaje a správní orgán ho musí upozornit na možné právní následky, pokud by prohlášení bylo nepravdivé.
Na co si dát pozor
Čestné prohlášení není možné použít vždy a za všech okolností, jeho použití je omezeno zákonem.
Uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení má právní následky, na které musí správní orgán upozornit.