3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

55 A 64/2020- 48 - text 12 55 A 64/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: Mgr. T. K. K., bytem X, zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Krausem, sídlem Jitřní 8, 147 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2020, č. j. 051333/2020/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2020, č. j. 051333/2020/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Pavla Krause. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil usnesení Úřadu městysu Křivoklát (dále jen „stavební úřad“) ze dne 17. 12. 2019, č. j. Kriv  2660/2019 (dále jen „prvostupňové usnesení“). Prvostupňovým usnesením stavební úřad podle § 66 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavil řízení o odstranění stavby oplocení na pozemcích parcelní číslo X a X v katastrálním území S. vedené dle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), jejímž vlastníkem je A. P. M. (dále jen „stavebník“). II. Obsah podání účastníků 2. Žalobkyně namítá, že žalovaný nedostatečně a nesprávně přezkoumal soulad prvostupňového usnesení a předcházejícího řízení s právními předpisy. Žalovaný se dle žalobkyně nevypořádal s její námitkou, že nebyl naplněn žádný z důvodů zastavení řízení uvedených v § 66 odst. 2 správního řádu, a ani neuvedl, který z důvodů měl být naplněn. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť není patrné, jak správní orgány dospěly k závěru o splnění podmínek pro zastavení řízení. 3. Žalovaný též pominul, že stavební úřad v rozporu s § 50 odst. 1 a § 3 správního řádu nezjistil všechny rozhodné okolnosti a porušil § 50 odst. 4 správního řádu, neboť nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, a nesprávně interpretoval rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2017. Žalobkyně uvádí, že je zapsána jako vlastník pozemku parcelní číslo X v katastru nemovitostí s účinky ke dni 25. 5. 2012. Správní orgán měl tedy v souladu se zásadou materiální publicity vycházet z toho, že je vlastníkem tohoto pozemku. Pokud stavebník tvrdil, že nabyl vlastnické právo vydržením, byl tím, kdo vlastnické právo sporoval a měl být vyzván, aby se obrátil na obecný soud. Stavební úřad nesprávně interpretoval rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2017 a postupoval nezákonně, pokud vyzval k podání určovací žaloby žalobkyni. Vlastník, jenž je zapsán v katastru nemovitostí, nemá naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva. Požadavek stavebního úřadu byl tedy absurdní. 4. Dále žalobkyně namítá, že stavební úřad nezkoumal, zda stavba, která měla být provedena v roce 2003, byla platně ohlášena a provedena v souladu s tímto ohlášením. K tomu odkazuje na § 88 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „stavební zákon z roku 1976“. Žalobkyně již ve správním řízení namítala, že stavba nebyla ohlášena příslušnému stavebnímu úřadu, neboť příslušným byl dle § 117 stavebního zákona z roku 1976 a vyhlášky č. 388/2002 Sb. Obecní úřad Křivoklát, nikoli Obecní úřad Sýkořice. Stavba byla navíc postavena v rozporu se souhlasem Obecního úřadu Sýkořice, který souhlasil s výměnou drátěného plotu za plot z dřevěných latí na pozemku parcelní číslo X, neboť stavba je postavena se zděnou podezdívkou, tj. nikoli pouze z dřevěných latí, a nikoli pouze na pozemku parcelní číslo X, ale i na pozemku parcelní číslo X ve vlastnictví žalobkyně. K těmto skutečnostem správní orgány nepřihlédly. 5. Žalobkyně dále namítá, že se žalovaný dostatečně nevypořádal s námitkou nepřezkoumatelnosti prvostupňového usnesení, kdy žalobkyně v této souvislosti rovněž namítla, že svědecké výpovědi, na které stavební úřad odkázal v prvostupňovém usnesení, nebyly provedeny, a pokud ano, žalobkyně o nich nebyla vyrozuměna a nemohla při výslechu svědků uplatnit svá práva. Žalovaný uvedl, že žalobkyně měla možnost seznámit se s podklady včetně svědeckých výpovědí, ve správním spisu se však v té době žádné protokoly o výpovědích svědků nenacházely. Byla v něm pouze dvě čestná prohlášení, která nelze považovat za svědecké výpovědi. I pokud by se tam nacházely, žalobkyni nebylo v rozporu s § 51 odst. 2 a § 4 odst. 4 správního řádu umožněno uplatnit práva při výslechu svědků. 6. Žalobkyně považuje za nepřezkoumatelný závěr, že k ohlášení stavby byl příslušný Obecní úřad Sýkořice, neboť správní orgány neuvedly žádnou úvahu, právní předpis ani důkaz, z nichž by tento závěr vyplýval. Nepřezkoumatelný je dle žalobkyně též závěr o tom, že stavba byla postavena v totožném rozsahu jako původní oplocení. Nebyl proveden žádný důkaz, z něhož by to bylo patrné. Stavební úřad naopak zjistil, že stavba se nachází na pozemku p. č. X ve vlastnictví žalobkyně, což plyne z katastru nemovitostí, místního šetření a vytyčovacího náčrtu oplocení Ing. Lubomíra Černého. Opatření Obecního úřadu Sýkořice však umožňovalo stavbu postavit pouze na pozemku p. č. X. Pozemek p. č. X existoval nejméně ode dne 16. 8. 2001 a byl v katastru nemovitostí evidován od 4. 9. 2001. Stavebník tedy při běžné opatrnosti mohl vědět, že stavbu nestaví na pozemku p. č. X, ale na jiném pozemku v rozporu s uvedeným opatřením. 7. Žalovaný ve vyjádření uvádí, že stavební úřad řízení o odstranění stavby zastavil podle § 66 odst. 2 správního řádu, neboť odpadl důvod pro jeho vedení, což přezkoumatelným způsobem odůvodnil. Prvostupňové usnesení není podle žalovaného nepřezkoumatelné, neboť je srozumitelné, jednoznačné, je v něm popsán skutkový stav a důvody, na jejichž základě stavební úřad rozhodl. Stavební úřad žalobkyni podle § 57 odst. 1 písm. b) správního řádu vyzval, aby se obrátila na obecný soud, protože není oprávněn řešit otázku vlastnického práva k pozemkům. Řízení tedy přerušil a poučil žalobkyni, že pokud se na obecný soud neobrátí, učiní si o její námitce úsudek sám a rozhodne ve věci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se na obecný soud neobrátila, učinil si úsek o tom, zda stavba oplocení byla realizována na základě povolení nebo jiného opatření. Dospěl k závěru, že v rámci ohlašovaných drobných staveb, udržovacích prací a stavebních úprav dle § 57 stavebního zákona z roku 1976 byla v rámci přenesené pravomoci příslušnou obec Sýkořice. Stavební úřad opatření Obecního úřadu Sýkořice ze dne 30. 6. 2003 od počátku nerozporoval a měl je za platné. Stavební úřad zjistil, že stavebník provedl oplocení ve stejném rozsahu jako původní oplocení a neexistuje důkaz o tom, zda se původní oplocení nacházelo pouze na pozemku p. č. X, nebo i na jiném pozemku, aniž o tom stavebník věděl. Stavební úřad proto uzavřel, že odpadl důvod pro vedení řízení o odstranění stavby, neboť stavba byla provedena na základě opatření a nejde o nepovolenou stavbu. Pokud stavební úřad uznává platnost ohlášení a pouze vlastnická hranice je jinde, může jít o neoprávněnou stavbu, o čemž rozhoduje příslušný soud. Z hlediska stavebního zákona může být i neoprávněná stavba legální. Stavebník postupoval při stavbě oplocení v souladu s oznámením a souhlasem Obecního úřadu Sýkořice ze dne 30. 6. 2003, v té době nebylo vlastnické jeho právo zpochybněno a vytyčení vlastnické hranice neexistovalo. To uplatnila až žalobkyně v roce 2016. III. Splnění procesních podmínek 8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). O žalobě rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a má se tedy za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). IV. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 9. Ze správního spisu plyne, že žalobkyně podala dne 28. 11. 2016 podnět podle § 42 správního řádu k zahájení řízení o odstranění stavby oplocení pozemku p. č. X umístěného na pozemku p. č. X, neboť stavba byla pravděpodobně provedena bez rozhodnutí vyžadovaného zákonem a nebyla dodatečně povolena. Oznámením ze dne 14. 12.