74/1994 Sb. · 22 paragrafů
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť.
(2) Zaměstnavatelé zřizují, provozují a udržují zdravotnická zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy.“.
90. § 140 včetně poznámky č. 38) zní:
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemají vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců (bývalých zaměstnanců), kterým se stravování poskytuje, organizaci tohoto stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud nejsou tyto otázky upraveny obecně nebo pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním předpisem. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.38)
38) § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“.
91. § 141 se vypouští.
92. V § 143 odst.1 se ve větě první za slova „po určitou dobu“ doplňují slova „, nejdéle po dobu pěti let,“.
93. § 143 odst. 2 zní:
„(2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu podle předchozího odstavce také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 100 000 Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.“.
94. V § 143 odst.8 věta první zní: „V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze vymezit další případy, kdy nevzniká povinnost zaměstnance k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, které byly účinné v době uzavření dohody podle odstavce 1.“.
95. § 148a se vypouští.
96. V § 150 odst.2 věta druhá zní: „Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány všem ženám, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.“.
97. § 151 a 152 včetně nadpisů se vypouštějí.
98. V § 153 odst.1 se doplňuje věta druhá, která zní: „Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.“.
99. § 154 odst. 1 zní:
„(1) Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku osmi let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.“.
Odstavec 2 se vypouští a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
100. V § 156 odst.3 se vypouštějí slova „prací v noci, i když je noční práce žen výjimečně povolena, ani“.
101. V § 157 odst.2 se slova „zpravidla však vždy nejméně na dobu jednoho měsíce“ vypouštějí.
102. V § 162 ve větě první se vypouštějí slova „152 a“.
103. V § 165 ve větě za středníkem se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „sdružení občanů podle zvláštního zákona29)“.
104. § 166 odst. 2 zní:
„(2) Zaměstnavatel nesmí používat takový způsob odměňování prací, při kterých jsou mladiství zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti mladistvých zaměstnanců.“.
105. V § 167 odst.2 věta druhá zní: „Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem hospodářství a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.“.
Věta třetí se vypouští.
106. § 167 odst. 4 zní:
„(4) Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou podle odstavce 2 i na zaměstnance ve věku blízkém věku mladistvých.“.
107. V § 170 odst.3 ve větě druhé se vypouštějí slova: „v souladu se zvláštními předpisy9)“ a na konci se připojují věty, které včetně poznámky č. 39) znějí: "Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody39) a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.
39) Např. § 11 občanského zákoníku.“.
108. V § 171 odst.2 se slovo „spolupracovníky“ nahrazuje slovy „ostatní zaměstnance“.
109. V § 179 odst.2 se slova „trojnásobku“ nahrazují slovy „čtyřapůlnásobku“.
110. V § 179 odst.3 se slova „jestliže by její neuhrazení odporovalo pravidlům slušnosti a občanského soužití“ vypouštějí.
111. V § 180 věta druhá se vypouští.
112. V § 183 se odstavce 2 a 3 vypouštějí a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
113. § 183 zní:
Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit.“.
114. V § 184 odst.4 větě první se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“ a ve větě druhé se vypouštějí slova „odst.1 věty druhé a třetí“.
115. V § 185 se odstavec 1 vypouští. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
116. V § 185 odst.1 se slova „vedoucí organizace“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem“.
117. V § 185 odst.4 větě druhé se slova „vedoucí organizace“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem“.
118. § 186 se vypouští.
119. V § 191 odst.1 písm. b) se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“.
120. V § 191 odst.2 písm. b) se slova "omamných prostředků nahrazují slovy „návykových látek“.
121. V § 195 odst.1 ve větě první se slova „po dobu 12 po sobě následujících měsíců od vzniku nároku“ vypouštějí.
122. V § 195 odst.1 ve větě druhé se slova „ke zvýšení přiznaných důchodů podle těchto předpisů,“ vypouštějí.
123. V § 195 se odstavec 2 vypouští. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
124. V § 199 odst.2 ve větě první se vypouštějí slova „odst.2“, slova „odst.5“ se nahrazují slovy „odst.4“.
125. V § 199 se odstavec 4 vypouští.
126. § 200 odst. 1 zní:
„(1) Jednorázové odškodnění přísluší manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti přísluší ve výši 25 000 Kč, manželu ve výši 15 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 15 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit částky vyšší. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.“.
127. V § 204 odst.2 se slova „2000 Kčs“ nahrazují slovy „5000 Kč“.
128. V § 205b odst.1 se za větu první připojuje věta: „Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody.“.
129. § 206 zní:
(1) Ustanovení této hlavy se vztahují na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce a v rozsahu stanoveném nařízením vlády i na fyzické osoby se změněnou pracovní schopností, které nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, na žáky základních škol, základních uměleckých škol, učilišť, středních odborných škol a speciálních škol, studenty vysokých škol, členy dobrovolných požárních sborů a báňských záchranných sborů, fyzické osoby, které na výzvu orgánu státní správy nebo orgánu obce nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu proti živelní události nebo při odstraňování jejích následků, fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované obcí vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, členy družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při dohodnuté činnosti pro družstvo, zdravotníky Červeného kříže, dárce krve, členy Horské služby, fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení, fyzické osoby, které byly zaměstnavatelem pověřeny určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti, jakož i na sportovní reprezentanty České republiky, kteří utrpí úraz při účasti na sportovní přípravě, mistrovských a mezinárodních soutěžích.
(2) Ustanovení § 187 až 205c se vztahují též na příslušníky ozbrojených sil v činné službě.“.
130. § 227 a 227a se vypouštějí.
131. § 239b zní:
(1) Výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Při sjednání výše odměny je zaměstnavatel povinen dbát ustanovení § 7 odst. 2.
(2) Je-li obsahem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti poskytování náhrad výdajů spojených s výkonem práce, které se řídí zvláštními předpisy,35) sjedná se vždy odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci.“.
132. V § 244 odst. 2 se věta čtvrtá vypouští.
133. § 248 zní:
(1) Nárok na náhradu škody na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a nárok na náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli úmyslně, může zaměstnavatel zajistit též písemnou smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou vlastní zaměstnanec.
(2) Ke smlouvě podle odstavce 1 je třeba vkladu do katastru nemovitostí. Zástavní právo vzniká dnem vkladu do katastru nemovitostí. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na návrh zaměstnavatele.
(3) Dokud zástavní právo trvá, je převod nemovitosti bez souhlasu zaměstnavatele neplatný.
(4) Pořadí a způsob uspokojení nároků zajištěných zástavním právem při výkonu rozhodnutí upravuje občanský zákoník.
(5) Zánikem nároku podle odstavce 1 zástavní právo zanikne.“.
134. Za § 251 se vkládají nové § 251a a 251b, které znějí:
Smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.
K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených zákonem.“.
135. V § 261 odst. 4 ve větě první se za slova „§ 53 odst. 2,“ vkládají slova „§ 54 odst. 2,“ a slova „§ 102 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 102 odst. 6“.
136. V § 267 se vypouštějí odstavce 4 a 5.
137. V § 269 se vypouštějí odstavce 1 a 2. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.
138. § 270 odst. 1 zní:
„(1) Osamělí zaměstnanci, kteří trvale pečují o dítě mladší než jeden rok, smějí být vysíláni na pracovní cesty mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště a smějí být zaměstnáváni prací přesčas jen se svým souhlasem; přeložit je a zaměstnávat je noční prací lze jen na jejich žádost.“.
139. Nadpis „Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů“ nad § 270a se vypouští.
140. § 270a a 270b se vypouštějí.
141. § 271 se vypouští.
142. V § 272 se vypouštějí odstavce 3 a 6.
143. Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
144. § 272 odst. 5 zní:
„(5) U zaměstnavatelů, kteří nejsou v působnosti odvětvových ústředních orgánů, se na práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 85, 85a, § 90 odst. 3, § 95 odst. 2, § 96 odst. 3, § 105 odst. 4, § 150 odst. 2 a § 167 odst. 2 použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy vydané pro zaměstnavatele s obdobnou činností.“.
145. V § 273 odst.1 se za slovo „protiepidemické,“ vkládají slova „předpisy o bezpečnosti technických zařízení a“. V odstavci 2 se vypouštějí slova „nad bezpečností práce a technických zařízení“.
146. § 275 odst. 1 zní:
„(1) Zjišťování a používání průměrného výdělku upravuje zvláštní zákon.32)“.
Čl. II
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění takto:
1. § 17 odst. 1 věta druhá se vypouští.
2. § 17 odst. 9 včetně poznámky č. 10) zní:
„(9) Bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.10) Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání lze v kolektivní smlouvě sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, že rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
10) § 21 zákoníku práce.“.
Čl. III
Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 56/1975 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 141/1988 Sb., zákona č. 167/1990 Sb. a zákona č. 218/1991 Sb., se mění takto:
V § 2 odst. 2 se nahrazují slova „vedle nedělí jsou“ slovy „jsou kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu“.
Odstavce 3 a 4 se vypouštějí.
Čl. V
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., se doplňuje takto:
V § 27a se za slovo „zákoníku4b)“ doplňuje středník a vkládají se slova „práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů však přecházejí z prodávajícího na kupujícího.“.
Čl. VI
(1) Nárok na odstupné zaměstnance, jemuž byla dána výpověď podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo s nímž byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy a kolektivními smlouvami.
(2) Povolení výkonu dohodnuté práce přesčas podle dosavadního znění § 97 odst. 4 zůstávají v platnosti nejdéle do 31. srpna 1994.
(3) Do doby nabytí účinnosti zvláštní právní úpravy se řídí závodní stravování zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří mají povahu rozpočtové a příspěvkové organizace1) nařízením vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.
(4) Dohody sjednané podle § 143 před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
(5) Podle dosavadního znění § 179 odst. 2 se posuzuje výše náhrady škody způsobené z nedbalosti, jestliže škoda vznikla před účinností tohoto zákona.
(6) Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 195) a náhrady nákladů na výživu pozůstalých (§ 199), je-li to pro zaměstnance či pozůstalé příznivější, se provede i u zaměstnanců a pozůstalých, kterým náhrada příslušela před 1. červnem 1994; to platí i pro náhrady, o nichž bylo před 1. červnem 1994 pravomocně rozhodnuto nebo jejichž výše byla dohodnuta.
(7) Dohody uzavřené podle § 227a před účinností tohoto zákona, jakož i povinnost zaměstnavatele stanovená dosavadním § 227a odst. 2, se řídí dosavadními předpisy.
(8) Pracovní poměry, sjednané podle dosavadního ustanovení § 269 odst. 1 a 2, se ode dne účinnosti tohoto zákona posuzují podle tohoto zákona.
Čl. VII
Zrušují se:
1. zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů;
2. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů;
3. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 14/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů;
4. nařízení vlády České republiky č. 213/1990 Sb., kterým se stanoví pro pracovníky ve zvláštním zapojení odchylky od zákoníku práce;
5. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 137/1989 Sb., o závodním stravování;
6. vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 425/1991 Sb., o odměňování prací konaných mimo pracovní poměr;
7. výnos Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 3/1990 o době osobní očisty horníků po skončení práce v podzemí, vyhlášený pod č. 405/1990 Sb.
Čl. VIII
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákoníku práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1994 s výjimkou čl. I bodu 90, který nabývá účinnosti dnem 1. září 1994, a čl. VII bodu 7, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) § 31 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.