Zákon o integrované prevenci

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

c) Ministerstvo zemědělství,

d) Ministerstvo zdravotnictví,

e) krajské úřady,

f) inspekce,

g) krajské hygienické stanice19).

Ministerstvo

a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu,

d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,

e) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,

h) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství v oblasti jejich působnosti zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,

i) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropské unie a zastupuje Českou republiku ve výboru podle čl. 75 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU,

j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem,

k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropské unii v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti vymezené tímto zákonem, ve vztahu k Evropské unii zajišťuje výstupy ze systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, a jmenování členů pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU,

l) v pochybnostech vydává stanoviska k zařazování činností do působnosti tohoto zákona,

m) spravuje informační systém integrované prevence,

n) je příslušným správním úřadem pro řízení vedená k zařízením na území jiných států Evropské unie spadajícím do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, jejichž provoz může významně negativně ovlivnit životní prostředí České republiky,

o) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství koordinuje a zabezpečuje podporu, vývoj a rozvoj nově vznikajících technik,

p) ve zvláště složitých případech si může vyhradit pravomoc úřadu prvního stupně v řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho změně,

q) vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

r) jmenuje zástupce České republiky do výborů a komisí založených na základě ustanovení právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1) nebo na základě mezinárodních úmluv v této oblasti, jimiž je Česká republika vázána,

s) schvaluje základní zprávu podle § 4a u zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

t) rozhoduje o přestupcích podle § 37 u zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a o přestupcích podle § 37 odst. 3,

u) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

a) zabezpečuje pro kategorie činností uvedených v bodech 1 až 4, 6.1 až 6.3 a 6.7 až 6.10 v příloze č. 1 k tomuto zákonu sledování nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,

d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,

e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik,

f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,

g) ve spolupráci s ministerstvem a Ministerstvem zemědělství zajišťuje zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.

Ministerstvo zemědělství

a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,

d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,

e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik,

f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,

g) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.

Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

Krajský úřad

a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

b) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) rozhoduje o přestupcích podle § 37,

d) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení nebo žádosti o změnu integrovaného povolení,

e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům a podílí se na systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,

f) vydává rozhodnutí o omezení nebo o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5,

g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

h) schvaluje základní zprávu podle § 4a,

i) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,

j) provádí místní šetření za účelem zjištění, zda se na zařízení vztahuje povinnost mít integrované povolení,

k) na žádost provozovatele zařízení vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a,

l) informuje ministerstvo o udělení výjimek z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5,

m) zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence údaje stanovené tímto zákonem,

n) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence.

Inspekce

a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností stanovených integrovaným povolením v oblasti životního prostředí,

b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 nebo 5,

c) rozhoduje o přestupcích podle § 37,

d) zveřejňuje zprávy z kontrol prostřednictvím informačního systému integrované prevence,

e) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,

f) zpracovává plány kontrol na příslušný kalendářní rok podle § 20b odst. 3,

g) zpracovává programy běžných kontrol podle § 20b odst. 5,

h) informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě.

Krajská hygienická stanice

a) posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření,

b) kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření,

c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka z důvodu nepříznivých účinků hluku, vibrací a neionizujícího záření,

d) rozhoduje o přestupcích podle § 37,

e) zveřejňuje zprávy z kontrol v informačním systému integrované prevence,

f) informuje úřad a inspekci o plánovaných kontrolách a uložených pokutách.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c),

b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení,

c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1,

d) neohlásí úřadu údaje o plnění podmínek integrovaného povolení podle § 16a odst. 1 nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné,

e) nevede evidenci údajů pro ohlašování podle § 16a odst. 2,

f) nepřijme opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších mimořádných událostí nebo havárií podle § 16 odst. 1 písm. d), nebo

g) nepřijme opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením závazných podmínek provozu podle § 16 odst. 1 písm. e).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce provozovatele zařízení dopustí přestupku tím, že neoznámí úřadu přechod integrovaného povolení podle § 17.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolením.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že neprovede podle § 19b odst. 1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 a 2,

b) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 4.

(1) Od uložení správního trestu za přestupek spáchaný provozovatelem zařízení lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání přestupku je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo projedná přestupek jde-li o zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská hygienická stanice projednává přestupky podle tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.

(3) Příjem z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Polovina příjmu z těchto pokut, který je příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního prostředí. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad.

Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.

Provozovatel zařízení, které

a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,

b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,24)

podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.

(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.6)

(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.

(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.

Změna zařízení, která vyžaduje změnu integrovaného povolení, může být uskutečněna pouze na základě pravomocně schválené změny integrovaného povolení podle § 19a.

(1) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.

(2) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.6)

(3) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.26)

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3, § 4a odst. 2, § 14 odst. 5 a § 16a odst. 4.

V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), se v § 126 doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

V zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 23 doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 6 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

V zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 58 doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 90 za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas k činnosti, která by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.

V zákoně č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se v § 37 doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se souhlas ministerstva podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), f) a h) a podle odstavce 3 nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se za § 77 vkládá nový § 77a, který zní:

Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování asanačního podniku podle § 48 písm. l) a závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“.

V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 81 doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Krajskému hygienikovi dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.“.

V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., v sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 368/1992 Sb., se za položku 131c doplňuje položka 131d, která zní:

„Položka 131d

a) Podání žádosti o integrované povolení k zařízení uvedenému v příloze č. 1 zákona o integrované prevenciKč30 000,-

b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenciKč 10 000,-

c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenciKč5 000,-

Zmocnění:

Správní orgán upustí od vybrání poplatku, je-li žádost o změnu integrovaného povolení podána na jeho výzvu podle § 19 odst. 2 písm. b) zákona o integrované prevenci.

Poznámky:

1. Správní orgán vybere poplatky podle písmene a) této položky za podání žádosti o integrované povolení k provozu zařízení, která jsou uvedena v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, a podle písmene b) této položky, vydává-li rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci.

2. Správní orgán vybere poplatek podle písmene c) této položky, vydává-li integrované povolení k provozu zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, nebo vydává-li rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci.“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb.

1. Energetika

1.1. Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více.

1.2. Rafinace minerálních olejů a plynů.

1.3. Výroba koksu.

1.4. Zplyňování nebo zkapalňování

a) černého uhlí,

b) jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více.

2. Výroba a zpracování kovů

2.1. Pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy.

2.2. Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.

2.3. Zpracování železných kovů

a) provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,

b) provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW,

c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.

2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.

2.5. Zpracování neželezných kovů

a) výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,

b) tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů.

2.6. Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m3.

3. Zpracování nerostů

3.1. Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého

a) výroba cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,

b) výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,

c) výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den.

3.2. Výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu.

3.3. Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

3.4. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

3.5. Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec.

4. Chemický průmysl

U kategorií činností uvedených v této části se výrobou rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku.

4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou

a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické,

b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice,

c) organické sloučeniny síry,

d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,

e) organické sloučeniny fosforu,

f) halogenderiváty uhlovodíků,

g) organokovové sloučeniny,

h) polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy,

i) syntetické kaučuky,

j) barviva a pigmenty,

k) povrchově aktivní látky.

4.2. Výroba anorganických látek, jako jsou

a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,

b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,

c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,

d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,

e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.

4.3. Výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku, a to jednoduchých nebo směsných.

4.4. Výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů.

4.5. Výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů.

4.6. Výroba výbušnin.

5. Nakládání s odpady

5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující nejméně jednu z těchto činností

a) biologická úprava,

b) fyzikálně-chemická úprava,

c) míšení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,

d) opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,

e) zpětné získávání či regenerace rozpouštědel,

f) recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů;

g) regenerace kyselin nebo zásad,

h) zpětné získávání složek používaných ke snižování znečištění,

i) zpětné získávání složek katalyzátorů,

j) rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů,

k) ukládání do povrchových nádrží.

5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu28)

a) při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě ostatního odpadu,

b) při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu.

5.3.

a) Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod

1. biologická úprava,

2. fyzikálně-chemická úprava,

3. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,

4. úprava strusky a popela,

5. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí,

b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod

1. biologická úprava,

2. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,

3. úprava strusky a popela,

4. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí.

Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den.

5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu.

5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4, před provedením činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 o celkovém objemu větším než 50 t, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká.

5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 t.

6. Ostatní průmyslové činnosti

6.1. Průmyslová výroba

a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,

b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně,

c) jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den.

6.2. Předúprava, operace jako praní, bělení, mercerace nebo barvení textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

6.3. Vydělávání kůže a kožešin při zpracovatelské kapacitě větší než 12 t hotových výrobků za den.

6.4.

a) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,

b) úprava a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin, a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem výroby potravin nebo krmiv

1. pouze ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) při výrobní kapacitě větší než 75 t za den,

2. pouze ze surovin rostlinného původu při výrobní kapacitě větší než 300 t za den, nebo není-li zařízení žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů, 600 t za den,

3. ze surovin živočišného a rostlinného původu, ve formě kombinovaných nebo samostatných výrobků, při výrobní kapacitě v tunách za den větší než

– 75, pokud A je 10 nebo více, nebo

– [300– (22,5 × A)] ve všech ostatních případech, kde „A“ je podíl materiálu živočišného původu v procentech hmotnostních na výrobní kapacitě.

Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje hmotnost obalů.

Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko.

c) Úprava a zpracování pouze mléka při kapacitě odebíraného mléka větší než 200 t za den v průměru za rok.

6.5. Odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

6.6. Intenzivní chov drůbeže nebo prasat

a) s prostorem pro více než 40 000 kusů drůbeže,

b) s prostorem pro více než 2 000 kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo

c) s prostorem pro více než 750 kusů prasnic.

6.7. Povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok.

6.8. Výroba uhlíku vysokoteplotní karbonizací černého uhlí nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu27).

6.10. Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli.

6.11. Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon.

Poznámka:

Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b).

Příloha č. 2 k zákonu č. 76/2002 Sb.

1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry.

2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku.

3. Oxid uhelnatý.

4. Těkavé organické sloučeniny.

5. Kovy a jejich sloučeniny.

6. Tuhé znečišťující látky včetně jemných částic.

7. Azbest (suspendované částice, vlákna).

8. Chlor a jeho sloučeniny.

9. Fluor a jeho sloučeniny.

10. Arzen a jeho sloučeniny.

11. Kyanidy.

12. Látky a směsi, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.

13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.

1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet.

2. Organické sloučeniny fosforu.

3. Organické sloučeniny cínu.

4. Látky a směsi, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.

5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arzen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Materiály v suspenzi.

11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).

12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.).

13. Látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb.

1. Použití nízkoodpadové technologie.

2. Použití látek méně nebezpečných.

3. Podpora využívání a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, a případně využívání a recyklace odpadu.

4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.

5. Technický pokrok.

6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí.

7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.

8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky.

9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a energetická účinnost.

10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.

11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.

12. Informace zveřejňované mezinárodními organizacemi.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.

5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (zákon o odpadech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8) Například § 2 písm. e) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 150/2010 Sb.

10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb.

11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.

13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

19) § 82 zákona č. 258/2000 Sb.

20) § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb.

21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

28) § 2 písm. o) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

29) § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

30) Například příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.

31) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

32) Například zákon č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě, vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., a vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb.

33) § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

36) Například vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ve znění pozdějších předpisů.

37) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

38) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

39) § 4 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 77/2011 Sb.

40) Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES.

42) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).