Vyhláška o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech

Povinnosti zaměstnavatele pro účely důchodového zabezpečení plní i v době výrobní práce škola, na které se studenti vzdělávají. Závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke splnění těchto povinností.

Pro studenty vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci v učebním poměru v přípravném období, platí při této výrobní práci ustanovení §§ 5 až 7, § 8 odst. 1 a § 9; jinak se na ně vztahují ustanovení prvního až třetího oddílu vyhlášky č. 44/1959 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení učňů.

Pro nemocenské pojištění a pro důchodové zabezpečení studentů vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci v učebním poměru v období odborného rozvoje, platí při této výrobní práci ustanovení prvního oddílu této vyhlášky; přitom i pro ně platí obdobně ustanovení o tom, který úraz se u učňů považuje za úraz pracovní a jak se doba učebního poměru posuzuje pro určení pracovní kategorie.*)

Ustanovení prvního a druhého oddílu platí přiměřeně také pro žáky odborných škol, pedagogických škol a výběrových postupných ročníků všeobecně vzdělávacích škol, pokud podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru.

Nemocenským pojištěním a důchodovým zabezpečením studentů, popřípadě žáků podle této vyhlášky, není dotčeno jejich pojištění (zabezpečení) z důvodu studia podle první části vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.

Studenti a žáci, kteří vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci jinak než v pracovním nebo učebním poměru, jsou pojištěni jen za podmínek a v rozsahu určeném vyhláškou č. 102/1957 Ú. l. Úraz, který tito studenti nebo žáci utrpí při výrobní práci v závodě nebo v souvislosti s ní, se považuje za úraz pracovní.**)

(1) Pokud by to vyžadovala odchylná úprava výrobní práce v závodě, může Ústřední rada odborů v dohodě s ministerstvem školství a kultury upravit výpočet čisté denní mzdy odchylně od ustanovení §§ 2 a 3.

(2) Trvá-li pracovní neschopnost studenta, popřípadě žáka, vzniklá v souvislosti s výrobní prací i v době hlavních školních prázdnin, může krajská odborová rada v případech hodných zřetele povolit výjimku z ustanovení § 4 a přiznat nemocenské v prvních třiceti dnech pracovní neschopnosti za každý pracovní den.

(1) Nároky vzniklé v nemocenském pojištění z důvodu výrobní práce studentů a žáků v době od 1. září 1959, o nichž v den účinnosti této vyhlášky nebylo ještě pravomocně rozhodnuto, se posuzují podle této vyhlášky.

(2) V důchodovém zabezpečení se výrobní práce studentů, popřípadě žáků, a nároky z ní posuzují podle ustanovení této vyhlášky již za dobu od 1. září 1959.

Ustanovení této vyhlášky neplatí pro účastníky mimořádných způsobů studia (např. externího, večerního, dálkového).

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.

Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení:

Erban v. r.

Předseda Ústřední rady odborů:

Zupka v. r.

*) Viz článek 3 odst. 1 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú. l.

*) Tento poměr vypočte zpravidla pro celý školní rok škola (fakulta), která studenty vysílá na výrobní práci. Je součástí ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem a platí vždy pro všechny vyslané studenty se stejnou úpravou výrobní práce.

Příklad:

Studenti strojní fakulty vysoké školy technické konají výrobní práci v závodě zpravidla v každém kalendářním měsíci po 3 týdny; přitom však v některých obdobích nekonají práci po delší dobu, která je vyhrazena pro přípravu na zkoušky a pro skládání zkoušek. Poměr celkové doby výrobní práce k celkové zákonné pracovní době v období školního roku činí podle ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem 0,6. Student se stal neschopným práce pro nemoc např. dne 15. prosince 1959. V rozhodném období činil jeho započitatelný výdělek v závodě, tj. za měsíce září, říjen a listopad 1959, po odečtení daně ze mzdy 1050 Kčs. V tomto období odpracoval 46 pracovních dnů. Na jeden pracovní den připadá průměrný čistý výdělek 22,82 Kčs (1050 : 46). Čistá denní mzda, zjištěná výše uvedeným poměrem 0,6, která je základem pro výpočet nemocenského, činí po zaokrouhlení 14 Kčs (22,82x0,6).

**) § 18 odst. 4 až 6 zákona o nemocenském pojištění a čl. 14 až 23 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l.

*) Tyto doby se započtou rovněž pro získání případného souběžného nároku studentky na peněžitou pomoc v mateřství podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.

**) § 4 vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.

*) §§ 2 a 11 vyhlášky č. 44/1959 Ú. l.

**) § 3 vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.