§ 66 trestní zákon – Promlčení výkonu trestu.
Trestní zákon · 86/1950 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 66 Trestního zákona (86/1950) stanovuje, že uložený trest nelze vykonat po uplynutí určité doby, která se liší podle závažnosti trestu, a upravuje počátek a přerušení této promlčecí doby. Pokud stát včas nezahájí nebo nedokončí výkon trestu, může se stát, že trest nebude vykonán vůbec, protože uplyne promlčecí doba. (§ 66 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Promlčení výkonu trestu.
- Týká se: odsouzený, soud, pachatel
- Trestní sazba (odst. 1): „patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody převyšujícímu deset let“
- Trestní sazba (odst. 1): „deset let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody nejméně na pět let“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „pět let při odsouzení k jinému trestu.“
- Judikatura: na § 66 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 86/1950 Sb.
(1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, která činí
a) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu smrti nebo odnětí svobody na pětadvacet let,
b) patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody převyšujícímu deset let,
c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody nejméně na pět let,
d) pět let při odsouzení k jinému trestu.
(2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při podmíněném odsouzení právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nelze trest vykonat proto, že se odsouzený zdržuje v cizině.
(3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
a) učiní-li prokurátor nebo soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde, nebo
b) dopustí-li se odsouzený v promlčecí době trestného činu nového, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější než na trestný čin, za který byl pachatel odsouzen.
(4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud stát včas nezahájí nebo nedokončí výkon trestu, může se stát, že trest nebude vykonán vůbec, protože uplyne promlčecí doba.
- Délka promlčecí doby se pohybuje od pěti do dvaceti let v závislosti na druhu a výši uloženého trestu.
- Promlčecí doba začíná běžet od okamžiku, kdy rozsudek nabude právní moci, nebo v případě podmíněného odsouzení od právní moci rozhodnutí o výkonu trestu.
- Promlčecí doba se může přerušit, například pokud prokurátor nebo soud učiní kroky k výkonu trestu, nebo pokud odsouzený spáchá další závažný trestný čin.
Na co si dát pozor
- Doba, po kterou se odsouzený zdržuje v cizině, se do promlčecí doby nezapočítává, což znamená, že se promlčení výkonu trestu prodlužuje.
- Přerušení promlčení znamená, že celá promlčecí doba začíná běžet znovu od začátku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 66
Jak soudy aplikují § 66
Ani trestní zákon z roku 1950, ani trestní zákon z roku 1961 neobsahovaly ustanovení, podle nichž by se do promlčecí doby nezapočítávala doba výkonu jiného trestu odnětí svobody, nýbrž pouze doba, kdy se odsouzený zdržoval v cizině (srov. § 66 odst. 2 zákona č. 86/1950 Sb. a § 68 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb.). Teprve novelou zákonem č. 148/1969 Sb. byl § 68 odst. 2 trestního zákona z roku 1961 změněn do podoby, v níž byl následně převtělen do § 94 odst. 3 trestního zákoníku (k recepci tohoto ustanovení neuvádí důvodová zpráva k návrhu trestního …
Související
§ 350m Promlčení výkonu trestu (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 68 Promlčení výkonu trestu (Trestní zákon)§ 69 Zahlazení odsouzení (Trestní zákon)