§ 17 Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) – Stanoviska a povolení orgánů ochrany ovzduší

§ 17 Stanoviska a povolení orgánů ochrany ovzduší (1) Příslušný orgán ochrany ovzduší vydává stanoviska a povolení k řízením podle zvláštního právního předpisu,12) která obsahují podmínky ochrany ovzduší. Jsou jimi a) stanoviska k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci v průběhu jejího pořizování, b) závazná stanoviska12a) k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, c) povolení staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů a k jejich změnám, d) povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů do zkušebního i trvalého provozu. (2) Povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší, které obsahuje podmínky ochrany ovzduší, se dále vyžaduje a) k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, b) k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, c) ke spalování nebo spoluspalování odpadu, včetně odpadních olejů podle § 18 odst. 1 nebo 2, d) k výrobě zařízení, materiálů a výrobků, které znečišťují nebo mohou znečišťovat ovzduší, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního právního předpisu,4) e) k výrobě nových technologií, výrobků a zařízení sloužících k ochraně ovzduší včetně technických podmínek provozu a návrhů provozních předpisů výrobce, s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního právního předpisu,4) f) ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů; v rámci povolení k uvedeným změnám může krajský úřad stanovit s ohledem na charakter změny i takové emisní limity, které nejsou obsaženy pro daný stacionární zdroj v prováděcím právním předpisu, případně zpřísnit stanovené emisní limity pro tento zdroj, g) k vydání a změnám provozního řádu podle § 11 odst. 2, h) ke zvýšení obsahu síry v kapalných palivech pro stacionární zdroje, i) k pokračování provozu stacionárního zdroje po uplynutí lhůty platnosti stávajícího povolení. (3) Bez závazného stanoviska podle odstavce 1 nelze vydat územní rozhodnutí týkající se zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů. Podmínky ochrany ovzduší stanovené podle odstavce 1 jsou závazné pro správní úřady, které vydávají rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.12) (4) Povolení nebo závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2 písm. c), d), e), f), h) a i) může být vydáno na dobu časově omezenou. (5) Součástí žádosti podle odstavce 1 písm. b) a c) a odstavce 2 písm. a), b), d) a e) je odborný posudek a v případech podle odstavce 1 písm. b) rozptylová studie zpracovaná podle metody rozptylových studií se zdůvodněním nejvýhodnějšího řešení z hlediska ochrany ovzduší včetně uvedení emisí a předpokladů dodržování emisních limitů. (6) Odborný posudek musí být zpracován autorizovanou osobou podle § 15 odst. 1 písm. d). Připouští se předložení odborného posudku nebo rozptylové studie již dříve zpracované, pokud se předmět jejího zpracování neliší od údajů uvedených v žádosti a není starší než 2 roky. (7) Povolení nebo závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) až d) a podle odstavce 2 písm. a) až g) a i) obsahuje zejména tyto údaje: a) jde-li o zvláště velký, velký nebo střední stacionární zdroj, jeho popis nebo popis zařízení, výrobku nebo materiálu, který je předmětem žádosti, včetně uvedení identifikačního čísla zdroje, pod kterým je veden v registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší podle § 13 odst. 1, pokud je přiděleno, b) závazné podmínky provozování stacionárního zdroje z hlediska ochrany ovzduší, c) podmínky provádění činností a provozu technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění. (8) Podmínky provozování stacionárního zdroje obsahují zejména a) emisní limity znečišťujících látek a další podmínky ochrany ovzduší; emisní limity stanovené v povolení mohou být přísnější než emisní limity stanovené prováděcím právním předpisem, b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí, c) podmínky zajišťující ochranu životního prostředí. (9) Na základě překročení přípustné úrovně znečištění ovzduší stanoví krajský úřad ostatnímu stacionárnímu zdroji s emisí tuhých znečišťujících látek přesahující 30 tun ve sledovaném roce emisní strop na úrovni nejvýše 70 % hodnoty průměrné roční emise tuhých znečišťujících látek. Krajský úřad zároveň může zpřísnit stávající nebo stanovit další podmínky provozu. Průměrná roční emise tuhých znečišťujících látek ostatního stacionárního zdroje se vypočte z období předcházejících pěti let. V prvních dvou letech od jeho stanovení může být emisní strop na úrovni průměrné roční emise. V následujících sedmi letech musí být meziroční pokles emisního stropu rovnoměrný. Krajský úřad stanoví na návrh provozovatele nerovnoměrný pokles emisního stropu za předpokladu, že bude stanoven na úrovni nižší než 50 % hodnoty průměrné roční emise. V takovém případě musí provozovatel dosáhnout emisního stropu do 9 let od jeho stanovení. Pokles se uskuteční ve třech tříletých obdobích, přičemž v prvních dvou obdobích je nutné dosáhnout vždy alespoň desetiprocentního snížení průměrné roční emise. (10) Při vydávání stanovisek, závazných stanovisek a povolení podle § 17 odst. 1 a 2, která se dotýkají oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, vychází příslušný orgán ochrany ovzduší z programů ke zlepšení kvality ovzduší podle § 7 odst. 6, 7 a 9. Pro jiné oblasti se orgány ochrany ovzduší řídí národními, krajskými a místními programy snižování emisí podle § 6 odst. 2, 5 a 6. (11) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení a závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b), c) a d) a podle odstavce 2 písm. a) až i) obsahující podmínky ochrany ovzduší a metody pro zpracování rozptylových studií podle odstavce 5.