5 As 104/2008 — Nejvyšší správní soud

3 A 159/2019- 39 - text 11 3A 159/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: AGT-AGROGAST, s.r.o., IČO 25726404 sídlem Dědinská 893/29, 161 00 Praha 6 zastoupená advokátem JUDr. Janem Slunečkem sídlem Mírové náměstí 48, 440 01 Louny proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2018 č. j. MZP/2018/530/1836, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný změnil výrok II. rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ústí nad Labem (dále též „prvostupňový orgán“) ze dne 6. 9. 2018 č. j. ČIŽP/44/2018/7255 tak, že upřesnil právní kvalifikaci. Tímto rozhodnutím prvostupňový orgán žalobkyni uznal vinnou ze spáchání přestupků a správního deliktu (uvedených v bodu 2. tohoto rozsudku) podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o ochraně ovzduší“) [pod výrokem I. písm. a) a b)], uložil jí podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně ovzduší pokutu ve výši 60 000 Kč (pod výrokem II.), a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč (pod výrokem III.). 2. Podle výroku I. rozhodnutí prvostupňového orgánu se žalobkyně dopustila pod písm. a) přestupku podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně ovzduší tím, že provozovala stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší pod kódem 2.3. Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t nebo větší na jednu základku nebo větší než 150 t zpracovaného odpadu ročně - Fermentační středisko Blšany u Loun v provozovně na adrese Blšany u Loun, 440 01 Blšany u Loun (dále též „fermentační středisko“), bez povolení provozu Krajského úřadu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší, a to od 2. 9. 2013 (podle § 41 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší) do doby zahájení řízení, čímž porušila povinnost podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona o ochraně ovzduší; pod písm. b) správního deliktu podle § 25 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně ovzduší ohledně hlášení údajů za rok 2015 a 2016 a přestupku podle § 25 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně ovzduší ohledně hlášení údajů za rok 2017 tím, že jako provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší pod kódem 2.3. Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t nebo větší na jednu základku nebo větší než 150 t zpracovaného odpadu ročně - Fermentační středisko Blšany u Loun v provozovně na adrese Blšany u Loun, 440 01 Blšany u Loun, neohlásila údaje souhrnné provozní evidence v roce 2016, v roce 2017 a v roce 2018 prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, čímž porušila povinnost stanovenou v § 17 odst. 3 písm. c) zákona o ochraně ovzduší. 3. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou. Vznesené námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů: 4. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že provoz fermentačního střediska byl povolen kolaudačním rozhodnutím Městského úřadu v Lounech ze dne 22. 12. 1997 č. j. ÚS. 1180/330/97/K1/K, ve spojení s opravou tohoto kolaudačního rozhodnutí ze dne 22. 11. 2000, a následně rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 28. 4. 2008 č. j. 2576/ZPZ/2007-10, jímž bylo vydáno povolení k vydání provozního řádu se stanovením podmínek v tomto rozhodnutí uvedených. Podle žalobkyně vydáním tohoto rozhodnutí splnila všechny podmínky podle zákona o ochraně ovzduší. V provozovně proběhlo poté několik kontrol ohledně zákona o ochraně ovzduší a do roku 2018 nebyly v tomto směru shledány žádné nedostatky, což potvrzují výsledky jednotlivých kontrol. Po vydání zákona o ochraně ovzduší vycházela žalobkyně z § 41 odst. 4 tohoto zákona, že stávající povolení i schválený provozní řád odpovídají tomuto zákonu a jsou v souladu s jeho požadavky na povolení provozu. Ani po účinnosti tohoto zákona žádná z kontrol nevytkla žalobkyni provozování fermentačního střediska v rozporu se zákonem, jak je zřejmé z protokolu o kontrole ze dnů 23. 2. 2018 až 6. 3. 2018. Do kontroly konané v květnu 2018 byla žalobkyně v dobré víře, že provozování fermentačního střediska bylo v souladu s právními předpisy. Správní orgán tudíž podle § 2 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), nešetřil práva nabytá v dobré víře. 5. V druhém žalobním bodu žalobkyně poukazuje na to, že jejím jednáním nevznikl žádný škodlivý následek. Po celou dobu provozování fermentačního střediska se řídila provozním řádem, povoleným Krajským úřadem Ústeckého kraje. Žalobkyně proto nenaplnila znaky přestupku podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších přepisů (dále též „přestupkový zákon“), nebyl prokázán materiální znak přestupku. 6. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K prvnímu žalobnímu bodu odkázal na str. 5 a str. 6 napadeného rozhodnutí. Ke druhému žalobnímu bodu uvedl, že samotné provozování stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší bez povolení provozu tak, jak je požadováno § 17 odst. 3 písm. a) zákona o ochraně ovzduší, je podle § 25 odst. 2 písm. a) téhož zákona považováno za přestupek, za který lze provozovateli takovéhoto zdroje (je-li právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou) uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Zákon o ochraně ovzduší protiprávní čin spočívající v provozování předmětného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, uvedeného v příloze č. 2 téhož zákona, v ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) za přestupek přímo označuje. Samotné neplnění zákonem daného požadavku se tak zákonodárce rozhodl označit za společensky škodlivý přestupek. Nesplnění právního požadavku spočívajícího v absenci příslušného povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší vydávaného podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší s náležitostmi povolení provozu podle § 12 odst. 4 téhož zákona, tak již samo o sobě naplňuje skutkovou podstatu přestupku. 7. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, jelikož žalobkyně s takovým vyřízením věci výslovně souhlasila a žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, souhlasil proto konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 8. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti. 9. Kolaudačním rozhodnutím ze dne 22. 12. 1997 č. j. ÚSÚ 1180/330/97/K1/K , Újezdní stavební úřad Městského úřadu v Lounech povolil společnosti XAVEROV a.s., Dukelská 2500, Žatec, užívání stavby „Biofermentačního střediska – výroba rychlokompostu na p. p. č. 160/81 st. p. č. 157, 158 a 159 v k. ú. Blšany u Loun“. 10. Dne 22. 11. 2000 Újezdní stavební úřad Městského úřadu v Lounech pod č. j. ÚSÚ/330/00/K1/K písemností opravil nesprávnost v písemném vyhotovení Kolaudačního rozhodnutí č. j. ÚSÚ 1180/330/97/K1/K tak, že správně má být uvedena společnost Xaverov a.s., Kozí 4, Praha 1. 11. Rozhodnutím ze dne 28. 4. 2008 č. j. 2576/ZPZ/2007-10 Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, na základě předchozí žádosti žalobkyně podle § 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 86/2002 Sb.“), vydal povolení k vydání provozního řádu podle § 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. pro zdroj znečišťování ovzduší „Fermentační středisko Blšany u Loun“ s podmínkami povolení k vydání v něm uvedenými. 12. Rozhodnutím ze dne 9. 7. 2013 č. j. 1579/ZPZ/2013/PZ-2141 Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství na základě předchozí žádosti žalobkyně podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, udělil souhlas k provozování zařízení k využívání odpadů – fermentační středisko Blšany u Loun a s jeho provozním řádem. 13. Podle protokolu o kontrole žalobkyně ze dne 24. 8. 2015 bylo předmětem kontroly zjištění stavu a způsobu provozování zdroje znečišťování ovzduší z hlediska ochrany ovzduší a dodržování provozu zařízení v souladu s platnou legislativou, tj. zákonem o ochraně ovzduší. Kontrolou bylo zjištěno, že žalobkyně provozuje zařízení v souladu se schváleným provozním řádem. 14. Podle protokolu o kontrole č. j. ČIŽP/44/2018/2409, byla ve dnech 23. 2. 2018 a 6. 3. 2018 provedena kont